Purim - židovský karneval
FOTO: archiv autorky

Purim - židovský karneval

11. 1. 2017

Tomu, kdo se na jaře v Jeruzalémě projde okolo synagogy, naskytne se zvláštní pohled. Malé děti převlečené za princezny, krále nebo sultány si pyšně vykračují se svými rodiči do židovského Božího stánku. To Židé vedou své děti v tomto převleku do Božího domu. Letos svátek Purim připadá na 12. března. Je to nejveselejší židovský svátek, ke kterému kromě bohoslužeb patří i veselé hostiny, divadelní představení a maškarní průvody.

Svátek se slaví na památku události, ke které došlo v Perské říši za vlády krále Achašveroše ve 4. století před naším letopočtem. Tehdy se králův první ministr Haman pokusil vyhladit všechny Židy v říši, ale nakonec se to vše v dobré obrátilo a na oslavu vítězství se slaví Purim. O těchto událostech vypráví starozákonní kniha Ester, která se během svátku v synagoze několikrát čte.

Purim neboli "židovský karneval" vznikl v pozdní biblické době, podobně jako Chanuka. Není o něm v Tóře žádná zmínka, poněvadž pochází z doby babylonského zajetí. Je to pouhá slavnost, nikoliv svátek s povinným pracovním klidem. Slavnost  se neobejde bez rozpustilosti, radosti, smíchu a projevu štěstí. Historie Purimu, jež je zachycena v megila Ester, zavdává Židům skutečně důvod k radosti.

Při bohoslužbě v synagoze Židé čtou megilu (svitek knihy Ester) a je tradicí kdykoliv při zmínce jména zlosyna Hamana dělat hluk, k čemuž slouží speciální purimové řehtačky. Na Purim se podle příkazu má každý opít tak, až nerozezná jméno požehnaného Mordechaje od  jména prokletého Hamana. Moje maminka k svátku pekla tzv. "hamanovy uši". Jsou to trojhranné kynuté  koláčky plněné povidlovou, datlovou nebo makovou náplní.

Oslavy jsou navenek hodně vidět, ale nejdůležitější je dodržet čtyři micvot (příkazy). Židé musí číst megilu Ester, na hostině nesmí chybět víno, musí poslat jídlo alespoň dvěma lidem a dát alespoň dva dary chudým lidem (aby i oni měli o Purimu radost). Purim je svátek radosti. 

Z mého vyprávění je zřejmé, jak se křesťanské i židovské zvyky či svátky prolínají a jsou často velmi podobné. To je hlavně z toho důvodu, že křesťanství má své kořeny v judaismu.

Poznámka: 7.2.2016 napsala velmi hezký článek "Veselý svátek Purim" Vladka Steinová

Mazel tov.

Literatura. Bible - starý zákon (kniha o Ester)