Jsou slova zlá a zákeřná

jak bodající štíři,

jsou slova ostrá a ledová

a nikdo neví, proč vyšla z úst.

 

Pálí a zebou,

ztrácejí se a přicházejí zase,

už nikým nezvána, nevítána,

obzorem plavou, hoří a čpí.

Co bude dál?

 

Co bude dál,

kdybych tak věděl!

 

Vyplač mi řeku svých nadějí,

vyplač mi řeku svých zklamání,

vyplač mi bolest a tíhu mých slov,

která tě ranila, která jsi nečekala.

 

Promiň je nejtěžší slovo v životě.

Snaží se zmizet na mandlích,

schovat se v hrtanu, vypařit s dechem.

Nezaznít.

Je jako dýka do vlastní duše.

 

Ale jen zásah tím slovem

otevře klec zloby a křísí. 

Umí vyhledat cestu, vyhledat slunce

v ponurém světě bolestí.

Umí konejšit a hojit.

 

Promiň je nejtěžší slovo v životě.

Říkám ti: Promiň. Promiň.

Promiň mi.

Zůstaň…