Už usínáš
a lehkou mlhovinou
se vznášíš tam,
kam smutky nechodí,
už nevnímáš,
že tma se hádá s vinou,
a světský klam
se pro tě nehodí.

Už dávno spíš
a tikot plaší stíny,
tvůj křehký sen
je víc než samota,
jsi pravdě blíž,
jak s city odkrytými,
než nový den
tvůj příběh zamotá.