Usedám do židle v čekárně na diabetologii. Boty společně s podlahou vykouzlí regulérní prd. Štítivé pohledy, šoupu nohama, aby byl pachatel znám – ale jen ticho. Vrba! Prudce se zvednu a repríza. Odcházím a stařenka se k mně nakloní a šibalsky na mou adresu: „To nic – to souvisí s vaší nemocí.“