Rady, doporučení, sdělení, pokyny, poučení – na různá témata se toho na internetu hemží až až, do sytosti, nadbytečně, mnoho. Jak uvařit houskové knedlíky, jak vyčistit pračku, kdy přesadit fíkus, kudy nejkratší cestou do Timbuktu, jak si užít důchodu...

Osoby podstatně mladšího věku, než legislativně stanovený důchodce, zveřejňují rady, jak si stáří usnadnit, zpestřit, prodloužit, zpříjemnit, užít, prožít, zažít, prosvětlit. Radí, čemu se senior má věnovat, čemu vyhýbat, co hledat, kde hledat, proč hledat, co zařídit, kde a kde nakupovat atd., atd.

Pokud se nejen senioři budou řídit podobnými radami, natož žít podle rádobynávodů na život, asi budou výsledkem nemile překvapeni. Podobná doporučení jsou míněna všeobecně, scházejí jim konkrétní aspekty života: stavy psychické, zdravotní i bankovního účtu, počet dětí vlastních i vyženěných či vyvdaných, majetek, vztahy mezi příbuznými, stále pracovní povinnosti, koníčky, zájmy, nálady, chutě, odvaha.

Co se však line většinou příspěvků na téma – jak si užít podzim života – je myslet především na sebe. Proč? Protože si to my, senioři, zasloužíme. Ovšem, každý nový příjemce starobního důchodu si své další dny představuje jinak. Kategorií, můžeme-li to takto nazvat, je nespočet.

Nedávno jsem šla na kávu s dvěma kamarádkami, také již delší dobu příjemkyně starobní renty. Svůj seniorský život vedeme každá po svém, a tentokrát jsme se rozhodly zpracovat naše konkrétní představy do závěru pouti tímto světem. Nedokázaly jsme odhadnout procento, ale usoudily jsme, že mnoho babiček a dědečků se další roky, už bez pracovních povinností, věnují výhradní péči o vnoučata a svoje touhy odsouvají na vedlejší kolej. Konstatovaly jsme, že existuje další skupina, jejíž „členové“ uvedený stav nazývají obětováním se, a oni se teď chtějí věnovat především sami sobě. Právě pro ně jsme připravily podněty, JAK SI UŽÍT PODZIM ŽIVOTA. 

Proč? Protože tito lidé:

1. Uvědomí si, že jejich děti se osamostatnily, založily rodiny a vstup na jejich území, byť se jedná o prarodiče, je vždy narušením soukromí obou stran. A proto svým dětem nechávají výsadu žít svůj život po svém. Bydlení v jednom společném domě zásadně odmítají.

2. Přestanou se starat o finanční situaci svých potomků. Po mnoho let je zaopatřovali ve smyslu střechy nad hlavou, poskytnutí vzdělání, výchovy. Nastala doba, kdy by se karty měly obrátit.

3. Začnou uvažovat, co s „uspořenou librou“. Senioři v této „skupině“ konstatují: je čas použít a užít si své úspory.

4. Aby se opravdu mohli radovat z aktivit, kterým se díky finančnímu zajištění mohou věnovat, uvědomují si, že je nutné se nepřetěžovat a udržovat si zdraví. Pohybují se - chodí na procházky, plavou, jezdí na kole, ... - vše podle zdravotních dispozic. Do kalendáře si začnou zaznamenávat termíny preventivních lékařských prohlídek, hledají informace, jak zdravotním problémům předcházet.

5. Do kalendáře přidají také návštěvy svého kadeřníka či holiče, manikérky, pedikérky, kosmetičky. Protože chtějí být dobře upraveni.

6. Proberou šatník a vyhodí obnošené šaty, vytahané kalhoty, sešlapané boty a pořídí si několik kousků nového oblečení. A to i v případě, že jejich dosavadní šatník nevolá po odložení. Ve spojení s péčí o tělo pak dokreslí dobrý pocit nad vlastním upraveným zevnějškem.

7. Čtou a zajímají se o dění ve světě. Pravda, aby si zachovali pevné nervy, mnohdy zpravodajské relace ignorují. O to více berou do ruky knihy, na které v uplynulých letech neměli čas.

8. Kontaktují své přátele, zejména ty pozitivně naladěné. Posedí si s nimi na lavičce, popovídají si, protože život je příliš krátký, aby si jeho závěr kazili zbytečnými starostmi.

9. Maličkostmi se nezabývají. Uvědomují si, že minulost má své kladné i záporné stránky, ale pociťovat vše jako závaží, odmítají. Těší se ze současnosti proto, že se jí dožili.

10. Nevzdávají se svých koníčků. A pokud na ně dosud neměli čas, opráší svoje sny a realizují je. 

11. Cestují. Sami, s agenturami, s přáteli, podle chuti. Poznávají cizí kraje, zvyklosti, historii, gastronomii i přátele.

12. Přihlásí se na některý obor v U3V - Univerzitě třetího věku. Sebevzděláním oddalují "návštěvu" Aloise Alzheimera.

13. Nepřemýšlejí, co si o nich myslí jiní. Nezatěžují se pocity, zda jsou svým okolím bráni tak či onak. Myšlení ostatních nezmění, tak proč se tím zabývat?

14. Hodně se smějí, protože si uvědomují, že humor podporuje zdravou mysl.

15. I přes nový pohled na vlastní život si užívají chvíle se svými potomky a příbuznými. Nikoliv jako "levní pomocníci", ale jako právoplatní účastníci společných aktivit.

 

Po vypití kávy a výživné diskuzi, při níž jsme každá vysvětlovala a hájila své postoje, vznikl tento elaborát. Ovšem braný s velkou nadsázkou. Nicméně, je možné, že se v námi formulovaných bodech někdo pozná, nebo si uvědomí, že svůj další život může změnit trochu nebo zásadně, či toto celé označit za hodno vhození do skartovacího přístroje a pokračovat ve stylu života, který si vybral/a. 

Zaplatily jsme. Jedna šla na masáž, druhá šla do knihovny pro další duševní potravu, třetí spěchala vyzvednout eura pro zájezd do Itálie. Každá máme svůj podzim života takový, jaký nám vyhovuje. A co vy ostatní?