Naše třída U3V si vyjela na výlet a jako cíl své cesty si vybrala návštěvu zámku Stekník ve stejnojmenné obci.

Slunce svítilo, nastartovala jsem auto, které jsem poté zaparkovala v Bílině a šla k autobusu, který na nás čekal před městskou knihovnou. Ještě jsme stačili vybrat nějaké peníze, abychom mohli naší tutorce koupit nějaký hezký dárek, jako poděkování za její práci s námi. Dárek jí chceme předat u příležitosti naší promoce v Praze. Ta bude příští týden, v úterý.

Na promoci jsem si koupila hezké šaty a ještě boty, ať trochu vypadám k světu. Koupila jsem si i hezký nový batůžek, jelikož jsem můj oblíbený, kožený roztrhla při pádu z kola. Tak jsem si do nového batůžku dala foťák, mobil, brýle, peněženku, pití, kapesníčky a vyrazila. V autobuse jsem zjistila, že mě studí noha a ejhle mokro z batůžku. Lahev s minerálkou špatně zavřená a dno batůžku plné vody. Honem jsem vyndala vše shora vyjmenované. Dobrá víla mi půjčila plátěnou tašku, propriety jsem přendala a šli jsme na zámek.

Zámek Steklík s italskou terasovitou zahradou patří k nejvýznamnějším rokokovým stavbám v Čechách. Památka vytváří jedinečnou kompozici v krajině spojené s tradicí pěstování žateckého chmele, tato krajina s chmelnicemi a stavbami spojenými se zpracováním chmele a jeho obchodováním, včetně zámku Stekník, byla pro svou výjimečnou hodnotu zapsána v září 2023 na seznam světového dědictví UNESCO. Zámek stojí na místě pozdně středověké tvrze Kaplířů ze Sulevic, později přestavěné na barokní zámek Kulhánků z Klaudenstina, upravený v 18. století v rokokovém stylu. Návštěvníkům nabízí celkem čtyři okruhy: hlavní prohlídkový okruh v západním křídle, připomínající osudy posledního soukromého majitele, rodiny švýcarského konzula Gerolda Déteindre, která vlastnila zámek v letech 1907–1949. Součástí trasy jsou dva reprezentační prostory sala terreny v přízemí a hlavního sálu v patře zámku, prohlídka je ukončena návštěvou kaple Navštívení Panny Marie. Samostatně jsou zpřístupněny chodby přízemí zámku s výstavním prostorem a sklepením s expozicí věnovanou chmelové tématice a samozřejmě italská terasovitá zahrada. Mimořádně jsou zpřístupněny dosud nezrestaurované interiéry salonů jižního křídla zámku, rozšířeným okruhem č.IV. Památku spravuje Národní památkový ústav, územní památková správa v Praze.

Prohlídka zámku byla zajímavá, mladý průvodce nás poutavě seznamoval s historií i současností zámku. Prohlédli jsme si také zámecký park, ale na kvetení růží je ještě čas, nehledě k tomu, že vrcholky hodně pomrzly. I tak bylo v parku příjemné posezení pod krásnými, zelenými stromy. V pokladně jsem si koupila turistickou známku, dala turka a za chvíli jsme odjeli domů. Vřele doporučuji návštěvu tohoto malého, ale krásného zámku, který je schován kousek od náměstíčka vesnice. A dokonce, kdo chce, může zde uskutečnit svatbu. Z teras zámku můžeme obdivovat opět kus Českého středohoří s jeho kopečky, chmelovými poli i zelenajícími se lány. Máme u nás tolik krásných míst.

Fotogalerie