Na skok do Polska aneb Beskyde, Beskyde kdo po tobě ide?
8. 5. 2025Beskydy už máme prochozené křížem krážem, ale Slezské Beskydy, to byl pro nás zatím nepopsaný list. Když vedoucí našeho "turisťáku" zorganizovali na 26. duben jednodenní zájezd do Polska, nezaváhali jsme ani minutu.
Brzy ráno jsme vyrazili autobusem směr Bystřice pod Hostýnem, přes Hranice na Moravě okolo Frýdku Místku směrem k polským hranicím. Okolo Frýdku vedla sice cestička, my jsme to ale valili stovkou po dálnici. Přejeli jsme nějaký málo frekventovaný přechod, a byli jsme v Polsku.
V rádiu hlásili chladné počasí a dokonce i přízemní mrazíky. My jsme na to byli, samozřejmě, připraveni, ale když jsme vystoupili pod lanovkou na parkovišti Ustroň Polana, přivítala nás modrá obloha a sluníčko. Vyjeli jsme nahoru na kopec Czantoria do výšky 851 metrů. Bylo tam docela "narváno", tak jsme pokračovali ve stoupání, už po svých. Zdolali jsme převýšení asi 250 metrů, a dorazili jsme k rozhledně Velká Šantoryje, která ale stála pár metrů od polských hranic na našem území. Rozhledna je postavena ve výšce 995 metrů, je 29 metrů vysoká, a má 116 schodů. Byla otevřena v roce 2002. Jsou s ní krásné výhledy, jak na naši, tak i na polskou stranu. Pod rozhlednou jsou stánky s polskými grilovanými klobáskami a polskou zmrzlinou. Nesmí ale chybět stánek s českým pivem. Zkrátka, oba národy jsou zde plně uspokojeny.
My jsme si ale přidali necelý kilometr chůze k horské chatě Velká Šantoryja, kde bylo příjemné posezení uprostřed jarní přírody. Ochutnali jsme výbornou tradiční polskou kváskovou polévku Žurek. Potom jsme se zase vrátili k rozhledně, a od ní jsme nastoupili na hřebenovou tůru po Slezských Beskydech. Čekalo nás hlavně klesání a sestup zpět dolů do údolí po hodně kamenité cestě.
Jarní příroda byla kouzelná, krásné byly všudypřítomné zelené břízy a barevné borůvčí. Modrá obloha, bílé mráčky a teplé sluníčko tu nádheru ještě umocňovaly. Po pár kilometrech jsme se dostali zase na naše území - do Beskydského údolí. Potom jsme ještě přešli Malý a Velký Sošov. Po dalším stoupání jsme dorazili ke konečné stanici lanovky, která přivážela hlavně zakuklené cyklisty. Ti potom sjížděli dolů po speciálně upravené dráze.
My jsme si poseděli ve vedlejší hospůdce, doplnili energii a vydali jsme se po zelené značce do cílové stanice Wisly Dziechcinka k benzínové pumpě, kde na nás čekal náš autobus. Z původních 12 km se to nakonec protáhlo na 15 km. V mobilu jsem měla údaj o 23167 krocích nachozených na našem přechodu po beskydských vrších s převýšením 313 m a sešupem 708 m. Pochodovali jsme celkem 6 hodin.
Výlet se nám opravdu po všech stránkách vydařil.
Recept na tradiční polskou polévku ŽUREK od tety, která byla Polka, a žila se strýcem a dětmi v Krnově:
- zeleninový nebo jiný vývar
- sušené, předem namočené houby
- brambory
- šunková klobása
- kvásek
- vejce natvrdo
- sůl
- pepř (čerstvě namletý)
- majoránka