Kdo začal? Toť otázka a přísluší i další. A kdy to vlastně nastalo a za jakých okolností? Dozví se veřejnost někdy pravdu, kdo je ten zlý a špatný a kdo jen nevinná oběť? Podle množství informací a dezinformací se pak vytvoří dva krajní a protichůdné tábory. Každý je pak přesvědčen o své pravdě a většinou tvrdě odmítá uznat, třeba i opodstatněné názory protivníků.

Tak je tomu od nepaměti mezi lidmi i celými národy. Prostý lid by se nějak zachoval, ale jejich vůdci mají jiné poslání. Krásně to vystihuje citát výroku z nádvoří starého hradu: „Loučím se má drahá, odjíždím do války. Musím splnit historickou povinnost, kterou sám Bůh ráčil vložit na bedra nás králů a vladařů – dobývat nová území, podmaňovat si cizí národy a domů přivážet kořist!“

Listuje zprávami a novinkami, starý pán si všímá názorů i komentářů čtenářů k dominujícím událostem těchto dnů. Se znepokojením vnímá souboj chcimírů a válečníků. A protože životní zkušenosti ho poučily o pomíjívosti jediné pravdy a faktu, že pravdu má vždy vítěz. Tak přemýšlí a porovnává argumenty.

A tu se vynořila vzpomínka na událost z mládí, kterak on sám musel čelit různým situacím. Dramatických moc nebylo. Už v dětství byl urostlejší postavy, ale s hendikepem brýlí. Ty byly věčně rozbité, ke škodě své a nelibosti rodičů, též i pro finanční zátěž rodiny. Proto se naučil uhýbat, nejen letícímu míči, ale vyhýbal se i těsnějším kontaktům s okolím.

Až jednou došlo i na něj. Ve třídě byl agresívní frajer, který si postupně podmaňoval ty slabší a šikanoval je. Vůči němu on sám nikdy nevystupoval, slovní invektivy z jeho strany snášel a provokatérovi ustupoval stále více. Až jednou za jeho zády byla už jen zeď. Opřel se o ni a pak vyslechl příkaz: „Sundej si brýle!“ Poslechl a odložil je stranou. Satelitní nohsledi stáli vedle provokatéra, aby se přiživili na jeho moci. Jeden proti třem, to je bez šance! Uteč, schovej se, vzdej se nebo bojuj!

Známá zásada, ale nebylo na výběr. Pečlivě vyhodnotil jeho citlivá místa, vyčkal až na první dotek a pak vyrazil. Tvrdě a nemilosrdně mu dával ránu za ránou. On to nečekal, na obranu bylo pozdě a jeho nohsledi se okamžitě stáhli do bezpečné vzdálenosti.

A jak to dopadlo? Zasáhli jiní. Souboj ukončili, ležícího zvedli ze země, ošetřili a politovali. Ti dříve šikanováni se s úlevou narovnali a pozvedli své hlavy. Agresívní frajer ubral a sám začal zvažovat, komu se má zdaleka vyhýbat. Satelitní nohsledi se mu okamžitě ztratili, už nebyli nejlepšími kamarády, zůstal osamocen. Brýle byly zachráněny, nedošly k žádné újmě a „rváč“? Ten dostal výstrahu a trest za ublížení spolužákovi.

Tak už to mnohdy v životě chodí, a pak – kdo začal?