O HUDBĚ

Každá lidská umělecká a kulturní činnost, aktivně konaná nebo zprostředkovaná, ať už si to uvědomujeme či nikoliv, nás propojuje s Bohem, jenž může mít různá jména. Pro uspokojení i těch nejzatvrzelejších ateistů, jiných monoteistů či dokonce polyteistů, a vůbec pro všechny lidi obecně, jej nazvěme třeba Všehomírem.

Tedy každá umělecká a kulturní činnost nás, skrze naše srdce a duši, propojuje nejen s ostatními lidmi podobného zaměření, ale i s Všehomírem, potažmo s Vesmírem.

Nejzářnějším příkladem tohoto propojení je pro mě hudba. 

Myslím tím HUDBA s velkým „H“, nikoli točení kafemlejnkem či jak nazvat některé pokusy o ni.

Hudba nás může usadit na písečnou pláž s šumícím příbojem a palmovím, chceme-li slyšet křik racků – prosím, nechceme-li – Huš!

Chceme-li do vln – prosím! S hudbou můžeme cokoliv.

Můžeme klidně zdolat ty nejvyšší hory a vůbec nás nebudou zebat ani bolet nohy. Vlastně se ani nezadýcháme. Prostě se jenom pokocháme.

S hudbou můžeme odletět naprosto kamkoli, kam nám naše bezbřehá fantazie dovolí. Zpátky na Zemi pak pěkně sešupem po Mléčné dráze.

Ten, kdo umí dobře vybírat, pozorně poslouchat, zprostředkovávat nebo dokonce skládat krásnou hudbu, stává se velmi bohatým člověkem. Jsou to ty nejúžasnější rozhovory s Všehomírem a nejkrásnější výlety Vesmírem.

Zkuste někdy při poslechu krásné hudby pohledět vzhůru – ať už k azuru, k oblakům nebo ke hvězdám. Ucítíte schody do nebe. Ty nejbezpečnější schody, co znám.

Naše mysl se po zaposlouchání do libých tónů začne vznášet, a protože jediným naprosto svobodným a ničím neomezeným územím je nekonečná krajina naší čisté mysli, tak kam se hrabe Čedok nebo Travel, můžeme cestovat, kam je nám libo.

Chceme-li výlet na Měsíc – prosím! Klidně přetiskněme stopu Neila Armstronga, a pak třeba hned jukněme na Venuši a na Mars – jakže je to s těmi ženami a muži, a s jejich původem ;-)

 

MOCI SI SMĚLE ZAHRÁVAT

 Ač ženou

tak trochu dříve narozenou

v srdci trubadúrem

u středověkých bran

co strunám loutny

svěří tajný pláč i smích

a všechna vyznání

Bylo by fajn

vyzpívat se z nich

Loutnu by nikdo neosočil

že je příliš změkčilá

Její lkaní

nazváno by bylo

něžným hraním

a srdce ostatních

by s ní tančila

 

Závidím hudebníkům

majíce emisarů a prostředníků

v nástrojích strunných

dechových i bicích

že mohou směle

s nimi si zahrávat ...