Mám rád ty noci letní

když horký den se tiše setmí,

měsíc svou lije zář síťovím

nad kouzelným chladným světem rusalčím.

 

Mám rád ty chvíle snící

ve svitu hvězd, plamínků svící,

se sklenkou vína teď sám a sám

náruči letní noci podléhám.

 

K menuetu vánek záclonu v okně mém tu vyzval,

melodii známou cemballo slyším hrát.

K muzicírování sbor cvrčků sám se tajně přizval,

s ním si nápěv broukám, i já zpívám rád.

 

Té kráse noční já hold vzdávám

a život chválit nepřestávám,

v srdci mém stohlasý chorál zní 

píseň snů, pokory a smíření.

 

 

Ne, nemýlíte se, jestli v mé veršovánce uslyšíte náznak melodie Nocturna in G Vadima Petrova, pokoušela jsem se kdysi naroubovat na tuto mou milovanou skladbu romantický text (a ještě kdyby to tak zpíval božský Kája, kterého jsem byla fanynkou). Přesvědčila jsem se ale, že textařské řemeslo není jen moje hraní se slovíčky, a tak vám tu posílám torzo toho mého dílka do soutěže, kde mne inspirovalo vaše Letní snění.