Letos v červenci jsme pobývali s naší turistickou partou na pravidelné týdenní dovolené, tentokrát v chráněné krajinné oblasti  - Železné hory. Naši vedoucí nám zařadili do programu i prohlídku města Pardubic.

Přiznám se, že jsem z toho moc nadšená nebyla. Památek už jsme viděli dost, těšila jsem se spíš na procházky krásnou českou krajinou. Když jsme ale prošli pasáží na náměstí, zůstala jsem stát jak v "Jiříkově vidění". Už dlouho jsem neviděla nic tak krásného, jako pardubické náměstí.

PARDUBICE jsou univerzitní a statutární město v okrese Pardubice na východě Čech. Leží ve východní části Polabí na soutoku řek Labe a Chrudimky, přibližně 100 kilometrů východně od Prahy a 20 kilometrů jižně od Hradce Králové v nadmořské výšce 220 metrů. V Pardubicích žije, podle posledních údajů, 92 319 obyvatel.

, 

 PERŠTÝNSKÉ NÁMĚSTÍ se nachází v historickím centru Pardubic a je považováno za jedno z nejvýznamějších náměstí v České republice. Je obklopeno renesančními měšťanskými domy a tvoří tak působivý architektonický celek. Dominantou náměstí je neorenesanční radnice. Byla postavena v letech 1893 až 1894 a je sídlem magistrátu města Pardubic. Budova byla v roce 1987 zapsána do státního seznamu kulturních památek. 

Uprostřed náměstí stojí morový sloup, který nechal postavit v roce 1695 pardubický děkan Valentin Kelčák jako poděkování za záchranu města před morem. Vrchol sloupu zdobí pozlacená socha Panny Marie.

 PARDUBICKÝ ZÁMEK  je renesanční zámek, který se nachází v těsné blízkosti historického centra. Za pánů z Perštejna zde vzniklo sídlo, které je přechodem mezi hradem a zámkem. V takovém stavu dochování a rozloze nemá tento typ objektu ve střední Evropě odbobu. V současnosti je zámek vlastnictvím Pardubického kraje. Od roku 2010 je zámek s opevněním zapsán na seznam národních kulturních památek České Republiky.

Prohlédli jsme si zámecké nádvoří, vydali jsme se na zajímavý okruh okolo zámku, který se nám líbil ze všech úhlů. Na prohlídku vnitřních prostor ale nebyl dostatečný čas. 

Pod zámkem jsme zahlédli sochu koně. Pardubice a koně patří nerozlučně k sobě, to ví každé malé dítě. I já, jako dítě školou povinné jsem se zúčastnila světoznámého překážkového dostihu koní - Velké Pardubické. Otec pracoval v hřebčíně v Tlumačově jako ošetřovatel koní, a proto měla naše rodina ke koňím blízký vztah. 

Město Pardubice má ve svém erbu koně - na červeném štítě je vyobrazen stříbný kůň ve skoku. Tento erb je umístěn na Zelené bráně. Tato brána je další dominantou města Pardubic. 60 metrů vysoká věž s vyhlídkovým ochozem, jediný zbytek z původního perštejnského městkého opevnění. 

Vrcholem každé dostihové sezóny je legendární Velká Pardubická, ta patří mezi nejtěžší překážkové dostihy na světě. Trasa Velké pardubické měří 6 900 metrů a zahrnuje 31 překážek. Nejznámější z nich je Taxisův přikop, který se překonává jen jednou ročně a je považován za jednu z nejobtížnějších překážek na světě.

 AUTOMATICKÉ MLÝNY, známé také jako Winternitzovy mlýny, jsou budova bývalého mlýna v Pardubicích, navržená architektem Josefem Gočárem. Stavba, postavená v roce 1910 pro bratry Winternitzovy, se nachází na břehu řeky Chrudimky a je architektonickou památkou inspirovanou starobabylonskou branou bohyně Ištary. Mlýny sloužily svému účelu více než sto let a po ukončení provozu v roce 2013 byy prohlášeny za národní kulturní památku. V současné době jsou Automatické mlýny oživeny jako kulturní, vzdělávací a společlenské centrum, a do budoucna se plánuje i jejich využití k bydlením a nákupům.

Prohlídka automatických mlýnů byla moc zajímavá. Líbilo se nám i prostředí v kavárně Café Gočár. Zajímavá byla i nabídka zákusků, pohárů a jiných dobrot. Odradily nás ale příliš vysoké ceny. Jak se říká: "Změnili jsme lokál". Vrátili jsme se na náměstí, kde jsme si v Kavárně Evropa pochutnalil na výborném hovězím vývaru s játrovými knedlíčky a vychlazené "jedenástce", a to ani ne za cenu jednoho zákusku. Hned vedle byl malý obchůdek, kde nabízeli široký výběr pardubických perníčků. Nakoupili jsme jich plnou tašku pro celou naši rozvětvenou rodinu.

 Tradice výroby perníku v Pardubicích sahá asi do 16. století, i když už za vlády Vojtěcha z Perštejna se jedna z pardubických ulic jmenovala Perníkářská. První pernikář ve městě je připomínán archivními prameny již k roku 1515. Právo vyrábět perník potvrdila Pardubicím v roce 1756 Marie Terezie.

Procházku Pardubicemi za hezkého počasí jsme si opravu užili, u Městského divadla nastoupili do našeho autobusu, a opustili jsme toto krásné zajímavé město, na které budeme rádi a dlouho vzpomínat. 

S využitím zdrojů: WIkipedie a portál Kudy z nudy

Fotogalerie