Sňatky vládnoucích byly především státnické činy a nebraly ohledy na něco tak nepodstatného, jako sympatie nebo dokonce city. Jestli Oldřich zahořel k Boženě okamžitě láskou, pak jeho syn Břetislav uviděl svoji Jitku až při únosu. Takový urozený zajíc v pytli. Ale nakonec copak únos, ale hlavně jak jim to mohlo projít, když dynastická politika neznala vyjímek a církevní manažeři byli neúprosní?

U Oldřicha to ale zase tak složité nebylo. O třetího syna Boleslava II. se dvakrát nikdo nezajímal. Na stolec usedl už za mlada nejstarší syn Boleslav III. a další v pořadí byl stejně Jaromír, a tak jednoho dne, tuším že to bylo mazaně v sobotu, protože ani tehdy posudkové komise o víkendu nezasedaly, se bezstarostně bez dynastické zátěže proháněl za zvěří, a když se brodil přes potok, měl s pradlenou jasno. Pokud lze soudit z obrazu Antonína Machka, tak měla parametry dlouhonohé modelky. I Kosmas se rozplýval....Bylať svým vzhledem vynikajúcí...Co na tom, že byl sám ženatý a Božena vdaná. Ostatně křesťanství v té době nebylo ještě úplně pod kůží a pohanské zvyky nebyly úplnou minulostí...protože toho času každý, jak se mu zlíbilo, směl mít dvě i tři ženy...opět slovy Kosmase.

O první ženě Oldřicha se toho moc neví, ale patrně byla neplodná, což byl tehdy velký problém. Boženu si vzal až po její smrti, a pak se začaly dít věci. Boleslav III. zmizel v polském vězení, když před tím ještě stačil vykastrovat bratra Jaromíra a najednou na piedestal vystoupil Oldřich, jediný zachránce přemyslovského rodu. V té době už měl syna Břetislava. Tak kdo by se v tom doma extra patlal, když kontinuita byla zachráněna. A navíc, kněžna Božena musela být pro svůj prostý původ lidem milována.

To jeho syn Břetislav byl v jiné pozici. Doma v pohodě, ale pro zahraničí levoboček a najít odpovídající manželku nebylo jen tak. Rozhodl se tedy pro radikální krok a unesl z kláštera Juditu. Ta byla z velice urozeného rodu markrabího bavorské marky. A teď si představte, co se stalo. Kdo by očekával, že markrabí Adalbert, z jehož území mu unesli dceru, přikročí k rázným krokům pomstychtivé odvety nebo aspoň pošle stížnost, je vedle. Nestalo se nic, žádný soud, trestná výprava ani potupný návrat Jitky do kláštera. Zdá se tedy, že to zase úplně regulérní únos nebyl, spíš v informovaných kruzích dobře připravená akce. Nejpikantnější na tom je, že Břetislav uviděl Jitku poprvé až v klášteře. Jak ji poznal? Asi pohádková muška nebo měla mezi bílými jediná růžově puntíkované šaty..No prostě sofisticky dobře naplánovaná a provedená akce, kdy druhá strana dělala, že o ničem neví. Nakonec přemyslovská kněžna měla svůj zvuk a navíc Jitka naplnila očekávání a porodila pět synů. Prvního až deset let po únosu. Byl jím další přemyslovský kníže v pořadí Spytihněv II.

Možná to bylo všechno trochu jinak, prověřených zpráv z té doby je zoufale málo, ale tak úplně to Staré pověsti české nejsou. A jak to bylo s vykastrovaným a oslepeným Jaromírem? Třeba takhle.