Jak se zámek ve Stráži nad Nežárkou vryl do mého srdce
Detail vstupní brány zámku ve Stráži nad Nežárkou. Všechny fotografie: Daniela Lender Chaloupková

Jak se zámek ve Stráži nad Nežárkou vryl do mého srdce

4. 8. 2025

V dobách reálného socialismu jsem věděla pouze to, že operní pěvkyně Ema Destinnová pobývala ve Stráži nad Nežárkou. Na jednom z třídních srazů po maturitě nám jedna spolužačka vypravovala, že se stará o mentálně postižené dívky a ženy, umístěné právě v prostorách zámku ve Stráži. Hovořila však také o propadajících se stropech, prohnilých podlahách, neuvěřitelném nepořádku uvnitř i vně budovy.

Asi před patnácti lety jsem při „šmejdění“ na internetu narazila na webové stránky zámku ve Stráži nad Nežárkou a zůstala v němém úžasu. Ukázala jsem je manželovi a bylo nám jasné, že se tam musíme jet co nejdříve podívat.

Vypravili jsme se do Stráže jednou, dvakrát, třikrát … to už bylo záměrně na prohlídku s majitelem zámku. Přivítal nás tehdy usměvavý pán drobnější postavy a představil se jako manžel majitelky zámku Vítězslav Doubrava. Provedl nás nejen zámkem, ale i krásnou okolní zahradou, prohlédli jsme si věštírnu Emy Destinnové s kostlivcem Ivánkem, tajnou hradní únikovou chodbu ve skále pod zámkem, vedoucí k řece Nežárce a další kuriozity.

Zejména jsme pak s téměř otevřenými ústy poslouchali vtipné, ale poučné vyprávění pana Doubravy. Nejen o životě a díle Emy Destinnové, ale i o šestileté devastaci zámku německým wehrmachtem po dobu II. sv. války. O znárodnění a dvacetiletém obsazení jednotkami pohraniční stráže. O vybourání barokních balustrád, zalití chodníků kolem zámku betonem, vysypávání odpadků z oken a škváry z kotelny na okolní skály. O třicetiletém využívání prostor zámku ústavem sociální péče a počínajícím chátrání objektu.

 

Rekonstrukce přízemí zámku

Rekonstrukce propadlých stropů

Chybějící balustráda, všude betonové chodníky
V roce 1995 byl zámek v restituci vrácen původním majitelům a chátral dalších sedm let. V roce 2002 získala Stráž ve výběrovém řízení současná majitelka paní Radoslava Doubravová. Jako jediná ze všech účastníků měla zájem zámek zpřístupnit veřejnosti, vybudovat v něm muzeum Emy Destinnové a zavést novou tradici – Zámek plný hudby.

Ostatní zájemci chtěli v zámku vybudovat noční klub, hostinec, vyrábět betonové dlaždice, využít jen jako sklady či „objekt pro zvláštní využití“ (tito zájemci byli bývalí důstojníci Rudé armády).

Netrvalo dlouho a seznámili jsme se i s velice milou, vstřícnou a skromnou paní Radoslavou Doubravovou a do Stráže se rádi vraceli.

Památný dub, který vlastnoručně zasadila Ema Destinnová v r. 1919, kdy se stala majitelkou zámku. Vlevo dole její busta (detail v galerii)

Detail kopule zámecké věže s kohoutem Vaškem, o němž Vítězslav Doubrava vypravoval, že jsou po něm pojmenováni dva čeští prezidenti :-)

Zámecká věž má netypický aerodynamický tvar kapky

Uběhlo několik let. Manžel zemřel a na jakékoliv výlety jsem neměla ani pomyšlení. Před pěti lety jsem se do Stráže vrátila. Zájemce o prohlídku zámku s majitelem provázela paní Doubravová. Myslela jsem si, že si mne po těch letech nebude pamatovat, ale po celou dobu jsme se hledaly očima. Po prohlídce jsem se nesměle přihlásila … Nejen, že si mne pamatovala, ale vřele mě přivítala. Bohužel, měla však i špatnou zprávu. Její manžel před časem náhle zemřel a ona zůstala na všechny starosti se zámkem sama.

V následujících letech jsem se do Stráže ráda vracela, a to zejména na koncerty, pořádané paní Doubravovou v rámci jejího projektu Zámek plný hudby. Nezapomenutelný zážitek jsem si odnesla z literárně-hudebního večera s přednesem Božidary Turzonovové (Božská Ema) z dopisů Emy Destinnové, doprovázené mužským pěveckým oktetem Danubius Octet Singers. Tento sbor, založený r. 2013, sestává z osmi profesionálních zpěváků, členů předních sborových těles Bratislavy a Vídně.

Těšila jsem se i na letošní setkání. Paní Doubravová mne provedla zrenovovanou expozicí Emy Destinnové a její žačky Jarmily Novotné a ukázala mi novou stálou výstavu, umístěnou v přízemí vedle zámecké recepce.

Vstup do expozice Emy Destinnové, vpravo majitelka zámku Radoslava Doubravová

Světoznámá operní pěvkyně Jarmila Novotná (1907 - 1994), žačka Emy Destinnové

Nová expozice je věnována otci novodobé hermetické renesance v Čechách, baronovi Adolfovi Franzi Leonhardimu, jednomu z novodobých majitelů zámku ve Stráži. Výstavu připravilo Dokumentační centrum českého hermetismu. Návštěvníci se mohou seznámit s činností domácího okultního hnutí od konce 19. století až po současnost. Poselstvím českých hermetiků je návrat k západnímu esoterismu, v podstatě křesťanství (úcta k člověku a životu) ve své čisté podobě. Více v přiložených odkazech.

Baron Adolf Franz Leonhardi (1856 - 1908), poslední mužský potomek šlechticů, vlastnících zámek od r. 1811. Leonhardiové zámek kompletně vybavili nejen nábytkem, obrazy apod., ale zejména cennými sbírkami porcelánu, cínu, skla a různých přírodnin. Baron byl starostou Jindřichova Hradce a poslancem říšského sněmu ve Vídni

Hermetici bývali pronásledováni, prosto se scházeli pouze v maskách a s poznávacím znamením lóže

Každému, kdo dosud zámek ve Stráži nad Nežárkou neobjevil ani nenavštívil, jej mohu s čistým svědomím doporučit. Otázkou do budoucna zůstává, jak dlouho bude tato význačná a jediná památka na nejslavnější českou operní pěvkyni veřejnosti přístupná.

Strážská černá paní
Paní Doubravová oslaví příští rok krásné kulaté životní jubileum. Jak však sama přiznala, sil na vedení a správu zámku ve Stráži nad Nežárkou jí ubývá. Prozatím jí pomáhá její rodina, ale i ta má své závazky a povinnosti v jiných oborech.

Snad se najde člověk či společnost, který i nadále zachová ve strážském zámku památku na Emu Destinnovou, která si toto místo tak zamilovala. Právě jako já.

 

Kompletní zámecká brána se lvy a postranními infopanely

 

 


Zámecké prostory, v nichž Ema Destinnová žila, jsem záměrně nefotografovala. To se totiž musí vidět – v kontextu s tím, v jakém stavu paní Doubravová zámek zakoupila.


Tři fotografie z rekonstrukce strážského zámku pocházejí z publikace Ema Destinnová ve Stráži nad Nežárkou, která je k dostání na recepci zámku. Autorkou je Radoslava Doubravová, fotografie jsou z jejího rodinného archivu. Z této publikace jsem čerpala i některá data.

 
https://zamekstraz.cz/?utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=ppd&utm_campaign=firmy.cz-13359391

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_Leonhardi

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hermetismus

http://www.dcch.grimoar.cz/?Loc=onas&Lng=1

Fotogalerie