Když jsem minulý měsíc dával tip na výlet do Benátek nad Jizerou, zmínil jsem v něm rovněž dlouhodobou výstavu modelů ze stavebnice Merkur v areálu benátského zámku (viz www.i60.cz/clanek/detail/37036/tip-na-vylet-do-benatek-nad-jizerou-za-bohatou-historii-ale-i-stavebnici-merkur). Benátky si tím připomínají svého rodáka Jaroslava Vancla, českého podnikatele, který v roce 1925 stavebnici Merkur uvedl na trh. A jelikož zemřel v roce 1980 v Polici nad Metují a tomto městě se stavebnice Merkur vyráběly (Kovopodnik Police nad Metují, později součást n. p. KOVO), připomínají si ho i v tomto městě Muzeem stavebnice Merkur. Díky Františku Jirmanovi a Karlu Peluňkovi (oba zeťové Jaroslava Vancla), kteří po znárodnění Vanclovy továrny v roce 1948 vedli výrobu po roce 1950, zůstal Merkur legendou i v době „reálného socialismu“. Během 2. světové války byly stavebnice vyráběny výhradně pro Německo. Až do roku 1960 byly vyráběny hlavně stavebnice vláčků, pak byla jejich výroba omezována a v roce 1968 zcela zastavena.

Ke 100. výročí stavebnice Merkur uspořádalo muzeum ve čtvrtek 18. září velkou oslavu pro veřejnost pod názvem „100 LET ŠROUBOVÁNÍ" se vstupem do muzea zdarma.

Když v roce 2006 vzniklo v Polici nad Metují Muzeum stavebnice Merkur, zabíralo první patro budovy bývalé Zemědělské školy. V roce 2015 „expandovalo“ i do přízemí a tím zvětšilo plochu expozice na dvojnásobek. V roce 2021 se pak obsadily i sklepní prostory a o dva roky později se muzem fyzicky propojilo s Muzeem papírových modelů. Vznikl tak jedinečný komplex dvou muzeí, které spojuje lidská šikovnost, představivost, tvořivost a hravost (viz úvodní foto k článku). U zrodu Muzea stavebnice Merkur stál Jiří Mládek (1946-2024), největší sběratel kovových stavebnic v ČR a znalec historie stavebnic Merkur. Za svůj život uspořádal více než 250 merkurovských výstav v ČR i zahraničí. Tomuto koníčku se věnoval od roku 1975.

Muzeum stavebnice Merkur sídlí na adrese Tyršova 341, pár desítek metrů od autobusové stanice autobusů jezdících nejen z Broumova, Náchoda či Hradce Králové, ale i z Prahy. Přímý autobus (305) vyjíždí z ÚAN Florenc. Do konce září má muzeum otevřeno každý den od 9 do 17 hodin, od října pak pouze ve čtvrtek a pátek od 11 do 17 hodin a v sobotu a neděli od 9 do 17 hodin. Základní vstupné je 150 Kč, snížené (děti od 6 let, studenti, senioři) 90 Kč. Rodinná vstupenka (2 dospělí a 2 děti) stojí 299 Kč. Vstupenka do obou muzeí je cenově zvýhodněná. Dohromady na 1234 m2 lze vidět více jak 2000 modelů.

Za pokladnou muzea se vyjde do 1. patra, kde ihned upoutá dlouhý model pražského železničního mostu přes Vltavu na pozadí tapety okolí s Vyšehradem. Model je v měřítku 1:42 a má délku 7,5 metru. Vystavena je též poštovní známka s tímto mostem ze série Mosty vydané v roce 1978. Tento i další dva modely jsou dílem Jiřího Mládka. Celou místnost zabírá model Ocelového města. Ten začal Mládek tvořit v roce 2000 inspirován dílem Julesa Verna. Poslední část, secesní továrnu, dokončil v roce 2022. Model se rozkládá na ploše 25 m2, je kompletně sestaven výhradně jen ze součástek stavebnice Merkur, celkem 400 tisíc dílků a něco mezi 330 až 350 tisíci šroubků a matiček včetně pohyblivých částí, kolejí a vláčků, výtahů, jeřábů, věží, továren a dalších mechanických prvků, vše v duchu železné utopie. Model byl v roce 2009 zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako největší model vyrobený ze stavebnice Merkur. Dalším jeho modelem je visutá dráha ve Wuppertalu s vysvětlující textem historie této dráhy, která byla dána do provozu v Německu v roce 1901 a funguje dodnes. Následuje množství dalších merkurovských modelů – Eiffelova věž (Paříž), Tower Bridge (Londýn) a ruské kolo (za článkem je celkový pohled na modely i jednotlivé modely), motocykl Jawa 350 „Pérák“, pražský metronom na Letné, řetízkový kolotoč, modely pásových vozidel a u stropu jsou zavěšeny modely letadýlek. Akademie věd poskytla též Wichterleho přístroj sestavený ze stavebnice Merkur, na kterém vyrobil poprvé kontaktní čočky. A tak by šlo jmenovat další a další vystavené modely. Také jsou vystaveny původní krabice stavebnic Merkur. Za článkem je ukázka stavebnice z roku 1947. V jedné z místností jsou vystaveny pohyblivé robotické modely využívající již prvky čidel a moderní digitální techniky.

Čidla jsou instalována též u vchodů do místností, takže po vejití se automaticky ozvou zvuky a některé modely se rozpohybují. K výjimce patří model pojízdného výtahu, který se spouští ručně přepínačem (na obrázku za článkem).

V suterénu jsou umístěny modely důlních zařízení a věží (viz předposlední obrázek). Sérii obrázků za článkem uzavírám svojí osobou u ruského kola, protože jako mladý kluk jsem podobné kolo v menším provedení tehdy také originálně postavil.

Přestože jsou v současnosti v kurzu spíše stavebnice Lego, domnívám se, že stavebnice Merkur jsou mnohem zajímavější a důmyslnější, protože myšlení, představivost a motoriku rozvíjejí dokonaleji. Nabídku stavebnic Merkur lze nalézt na odkazu https://eshop.merkurtoys.cz.

Budete-li mít tedy náladu připomenout si nostalgicky dětství s Merkurem nebo budete-li chtít merkurovské modely ukázat vnoučatům, sedněte na autobus a zajeďte si do Police nad Metují do Muzea stavebnice Merkur.

Použité zdroje:

www.merkurpolice.cz

www.merkurtoys.cz

Fotogalerie