Má po světě několik klonů. Nejslavnější je Santa Claus. Možná proto, že je nejmladší a zrodil se ze světoznámé limonády. Daleko starší a hlavně důstojnější je určitě Père/Papá Noël, co chodí hlavně ve Francii, Španělsku a v Jižní Americe. A u nás pověstný a často proklínaný ruský Děda Mráz, kterého milujeme jen jako filmového Mrazíka? Taky na tom něco bude...

Mikuláš byl výrazná osobnost, a proto se stal inspirací napříč kontinenty. Hlavně pro tzv. Otce Vánoc (Père Noël, Papá Noel, Pai Natal, Babbo Natale...). Jak vidno, v mnoha zemích Mikuláš nenápadně expandoval i do Vánoc. My si naštěstí nechali Ježíška, a tak se můžeme těšit ze dvou dárkových svátků v jednom měsíci. V předvečer 6. prosince u nás tradičně chodí slavná trojka. Moudrý a důstojný Mikuláš, hodný a líbezný anděl a varovný ošklivý čert. 

Mikuláš z Myry osobně byl jižní typ, jak vidno z úvodní fotografie. Díky Caroline Wilkinson to víme z antropologické rekonstrukce tváře podle dochované lebky. Světec pocházel z řecké rodiny usedlé v římské provincii ve městě Patara (dnes v Turecku). Taky tehdy zjistili (1957),  že měl důstojný patriarcha zlomený nos. Dokonce se občas uvádí,  že vypadal jako  současný hráč ragby. Proč? Typická zlomenina z rvačky. Zajímavé je, že o Mikulášovi víme, že se minimálně jednou serval s jiným biskupem. Bránil tak svè pojetí katolické nauky. 

Ve 4. století to nebylo jednoduché. Křesťané byli často napadáni a mučeni, takže zmíněné zranění mohlo vzniknout  i takto. Už proto, že Mikuláš byl křesťanem od dětství. Když dospěl, vydal se stejným směrem a dotáhl to až na biskupa v Myře (dnes Demre v Turecku). Zemřel údajně 6. prosince roku 345 nebo 352. Zvláštní je to, že den se ví přesně, ale v letopočtu se tápe. Bude to asi tím, že den je zřejmě fabulace. Bylo totiž třeba nahradit populární pohanský svátek zrození Diany a Mikuláš se hodil. Tak se to asi trochu zakamuflovalo...

Britská antropoložka Caroline Wilkinson v roce 2014 aktualizovala svou vlastní rekonstrukci podoby sv. Mikuláše z roku 2004 (elestímulo.com)

Biskupa Mikuláše pohřbili v Myře. Klid tam měl jen pár stovek let. Od počátku 11. století totiž na Byzanc útočili ze všech stran nájezdníci s islámským programem. Jelikož byl sv. Mikuláš už tehdy patronem námořníků,  ti italští se o jeho hrob začali bát. A tak roku 1087 přepadli Myru a ostatky světce převezli do Bari. Proto má Mikuláš přídomky dva. Je nejen "z Myry" ale také "z Bari".

A jak Mikulda přišel k těm svým dětem a nadělování? Šílená story. Totální horor. Prý jednou přišli tři hladoví sirotci k jistému řezníkovi poprosit o něco k snědku. A on je hned zabil, rozporcoval, nasolil a uložil do sudu. Po "uležení" je hodlal nabídnout zákazníkům. Biskup Mikuláš na to ale přišel, řezníka vydal spravedlnosti a děti vzkřísil. Od té doby je ochráncem mrňat a chodí jim nadělovat.

Svatý Mikuláš a zázrak vzkříšení zavražděných dětí. Iluminace z 15. století z knihy "Grandes Heures"  Anny Bretaňské (Wikipedia Italiana)

 

Ohledně Mikulášova obdarovávání potřebných existuje ještě jedna verze. Legendární. Taky příšerná:

Žil byl jednou jeden bohatec, co náhle zchudl. A tak poslal své tři dcery do nevěstince, aby si vydělaly na věno vlastní sexuální pílí. Když se to biskup z Myry dozvěděl, kvačil hned pod okno vykřičeného domu a hodil zoufalým dívkám tři měšce plné zlaťáků. Ubohá děvčata se tak mohla vykoupit a ještě k tomu se dobře vdát. Od té doby je sv. Mikuláš i patronem prostitutek. Samozřejmě bývalých, tedy polepšených. A v dnešní době prý pomáhá hlavně tzv. sexuálním otrokyním.

Svatý Mikuláš a jeho nadělování bylo v Evropě odpradávna tak populární, že se je dokonce pokusil reformační Martin Luther v 16. století zakázat. Že prý aby nekonkuroval Ježíškovi. Naštěstí se tahle myšlenka nechytla.

O co všechno by nás připravila? O krásné vzpomínky z dětství - nezapomenutelný strach z čerta a úlevnou ochranu anděla. A hlavně o Mikuláše, jak ho známe. Moudrého důstojného starce s bílým vousem a košíkem plným cukroví a ovoce. Však zase přijde...

 

 

Fakta: preguntasantoral.es; gabitos.com;