Někdy se mi zdá, že
je pravda zlá, že hodně
bolí, to pak pláču,
a slzy se mi drolí.

Stékají mi po tváři až k ústům.
Potom přijde veliký posun,
párkrát se nadechnu zhluboka,
slzy jsem vyplakala do potoka.

A teď zase můžu jít,
slunci vstříc.
Přijímám pravdu,
i když bolí, už nevadí mi
víc...