Chodíš, chodím, chodíme.

 

Tak letos už jsme dochodili. Je čas se ohlédnout za rokem dva tisíce dvacet pět. Nevím, zda to byla úplně první letošní vycházka, ale pro mě rozhodně ano – 22. ledna 2025 do Soběhrd, dlouhá jedenáct kilometrů. A od té doby jsme každou středu vyráželi znovu a znovu. Jak kdo mohl. Jak měl čas, chuť, náladu – a pokud ho nezradilo zdraví.

Naše vycházky jsou jako náhrdelník času. Každá středa jeden korálek, jako navlékání vzpomínek. Když se dnes na tu šňůru díváme zpátky, už můžeme jen vzpomínat. Každá vycházka byl diamant, který jsme si cestou brousili, každá vycházka byla originál a každá byla krásná.  Prochodili jsme okolí Benešova, Český Šternberk, Kosova Hora, Sedlec – Prčice, Divišov, Netvořice, Dlouhá Lhota, Sázavský klášter, Nespeky, Bukovka, Heřmaničky, Velíš, Týnec nad Sázavou a další a další. Jeli jsme do Loun, do Divoké Šárky v Praze, Břevnovského kláštera a další hezké vycházky jsme si udělali.

V čem jsou ty naše vycházky tak zajímavé, že všichni rádi chodíme? Vyšplhat se na kopec v dešti, slunci, ve sněhu v mraze a pak se jen koukat na ty dálavy?! Co na tom je tak zajímavého, krásného?! Kdo to nezažil, neví co to je. Nepochopí to pohlazení na duši, tu krajinu, která se před námi otevírá, nepochopí tu atmosféru a to příjemné prostředí obklopené lidmi na které se těší. Každý z nás cítí, že někam patří, cítí, že je tam rád.

V loni jsme zakončili naší sezónu svátečně tím, že jsme šli na Svatou Horu v Příbrami. Rád vzpomínám na potemnělé schody, které vedly do barokního areálu Svaté Hory a překvapení, kdy měla děvčata připravené svíčky, které nám rozdaly, zapálily a zpívali jsme koledy. Po schodech jsme stoupali vzhůru a bylo to krásné, sváteční a velice působivé.

Letos se opět naše děvčata snažily o něco podobného a tak naplánovaly prosincové vycházky, aby patřily k těm svátečním vycházkám. Maruška připravila prohlídku Břevnovského kláštera a poslední vycházku, spíše abychom si navodili Vánoční atmosféru, se snažila Marcela, tím, že vymyslela návštěvu betlémů v Příbrami. To už nebyly vycházky, tak jak je známe, ale šlo o to zachytit poslední dny v roce, nějak svátečně a společně.

Oběma se to povedlo a všichni spokojeni jsme se vrátili s hezkou náladou a připraveni na další Vánoční dny, domů.

A teď už můžete péct, uklízet a vařit.

Všem Vám přeji slaďoučké a povedené cukroví, aby se vám nerozbil vysavač a hlavně ať nepřipálíte kapra. Vám všem děkuji za krásně prožité dny ve vaší, naší společnosti a těším se na další krásné výlety v roce 2026.

Ahoj Zdeněk