Kdo vlastně byla? Panna? Žena nebo muž? Nebo byla jenom převlečená? Opravdu slyšela hlasy? Byla šílená? Nebo nesmírně statečná?

Jana z Arku, Panna Orleánská, Johanka, Jeanne d´Arc. A také La Bonne Lorraine - Dobrá Lotrinka.

V šestnácti letech změnila běh Stoleté války a dovedla francouzské vojsko k vítězství nad Angličany. A pak ji v devatenácti upálili jako čarodějnici.

Jana v plné zbroji před Orleánsem (Wikipédia Française, volné dílo)

Poslední dobou se hloubá, zda náhodou Jana z Arku nebyla nemanželskou dcerou královny Isabely Bavorské, která proslula značnou veselostí v určitých partiích a mnoha milenci. A to prý byla šeredná. Francouzi ji natolik nenáviděli, že dostala přezdívku Prasnice. Taky údajně proto, že se nikdy pořádně nenaučila francouzsky a její německé "r" jim znělo jako chrochtání. Janu si údajně měla královna uplést a královým bratrem Ludvíkem z Valois, vévodou z Orléansu. A král? Tehdy vládl Karel VI. zvaný Šílený. Doopravdy byl těžce na hlavu, ale přesto jej lid miloval. Apropos, hádejte, kdo byl babičkou těchto královských bratrů? Jitka Lucemburská! Vlastní sestra našeho Otce Vlasti, Karla IV..

Francouzská královna Isabela Bavorská, dobová ilustrace (Wikipedie, volné dílo)

Když přišla na bojovou scénu Jeanne, už byli král i jeho bratr po smrti. Za nitky tedy tahal proslavený dauphin (korunní princ Karel), co byl možná Janin polorodý bratr. To by vysvětlovalo, proč jí tak pozorně naslouchal a věřil ony hlasy. A že jí pak - už jako král Karel VII. - svěřil vojsko. Občas vyleze na světlo nějaký  další "zaručený důkaz", ale prý je i tenhle drb fabulace. Už i proto, že pak by musela být Jeanne o pět let starší, jelikož Ludvík z Valois byl Burgunďany zavražděn roku 1407. Obdobné je to s dohady, zda Jana nebyla přece jenom kluk. A co oficiální zkoumání jejího panenství? Že by byli všichni podplacení, když dopadlo pozitivně? Kým? Otázek je víc než odpovědí...

Prostor v rodném domě Jany z Arku

Jeanne byla možná jen tou pasačkou, co se narodila v Domrémy-la-Pucelle roku 1412. Taky možná. Epilepsii měla zřejmě už od útlého dětství,  jelikož hlasy svatých jí brebentily v hlavě dlouho. Ale přesvědčivá být musela, když ji jiné hlavy - ty pomazané - vyslechly, všemu uvěřily a postavily ji do čela vojska. Stoletá válka zuřila už léta a najednou byli Angličané poraženi. Zázrak! Všichni byli bez sebe...

Pro nás je zajímavé, že než popsané všeobecné nadšení vyprchalo, stihla se Panna Orléanská v roce 1430 ještě navézt do našich husitů a poměrně drsně jim vyhrožovat. Dopisem. Ale ani to prý není pravda. Jana byla v podstatě negramotná. Prý ho ani nediktovala. List údajně napsal její písař na objednávku českých katolíků. Že by naše typicky národně kotlinové intriky dosáhly svými chapadélky až do Francie? Nakonec i z toho důvodu je dopis natolik zajímavý, že stojí za to jej částečně ocitovat :

"Ježíš, Maria.

Již delší dobu ke mně Johance Panně, docházejí zprávy a hlasy lidí, že se z vás, pravých křesťanů, stali heretici a že stejně jako Saracénové ničíte pravou víru a bohopoctu ..... Pohrdáte svátostmi Církve, trháte na kusy články víry, pleníte kostely, ničíte a pálíte památečné sochy, vraždíte křesťany ..... Co je to za běsnění? Jaká nenávist či šílenství vás sžírá? ....... Pravím upřímně, že kdybych nebyla zaměstnána válkou s Angličany, přijela bych se na vás podívat již dříve; ale pokud zjistím, že jste se nenapravili, mohu opustit Angličany a vytáhnout proti vám. Pokud nebude vyhnutí, potřu železem vaše šílené a odporné pověry a zničím buďto vaši herezi, nebo váš život. .... buďte pamětlivi, jaké škody jste napáchali a jakých urážek jste se dopustili a čekejte mne, která vám stejně tak oplatí silou lidskou i Boží.

 Sully, 3. března (stvrzeno podpisem P. Jeana Pasquerela OSA)"

 

Socha Panny Orleánské v katedrále v Remeši 

Naštěstí to Dobrá Lotrinka nestihla a nezlikvidovala nám husitství ještě před Lipany. Za rok a kousek od výhružného listu už stála na planoucí hranici. Paradoxem celé situace je, že zmíněný dopis použila církev jako jeden z důkazů Johančina "zvrhlého" kacířství...

Janin konec začal tím, že ji zradili a zajali Burgunďané. Její kouzlo ale pořád obyvatele oslňovalo, a to bylo ve válce značně kontraproduktivní. Angličané se rozhodli změnit běh dějin radikálním řezem. Koupili Johanku od Burgunďanů za 10 000 liber a v Rouenu zinscenovali proces, který měl dokázat její spolky s ďáblem. Připravili ho dobře a klaplo jim to. Rozhodnuto bylo už před soudem...

Pannu Orléanskou upálili na rouenském Vieux Marché 30. května roku 1431. A jelikož lid vždy miloval, miluje a bude milovat mučedníky a mučednice, už za pět let byla Jana prohlášena nejen za nevinnou, ale i za oběť justičního omylu. Přesto si na beatifikaci dost počkala. Až do 18. dubna roku 1909. A svatořečena byla až roku 1920.

Jana z Arku se stala legendou. Také symbolem  statečnosti v boji za svobodu a spravedlnost. A víry, samozřejmě. Kolik toho jen o ní bylo napsáno, kolik filmů natočeno, kolik muzikálů nazpíváno a dramat sehráno. V tomhle je jako svatá nepřekonatelná.

Na většině zobrazení vypadá patronka Francie jako chlapec a bývá v plné zbroji. Ostříhaná hlava, kůň, korouhev a meč. To jsou její atributy. Proč je patronkou vojáků a vězňů je v jejím případě naprosto jasné. Ale, trošku mě přece jenom mrzí, že se Johanka s těmi našimi odbojnými husity trošku víc nezapletla. Pak by mohla mít v atributech ještě vozovou hradbu a můj oblíbený řemdih. Obé by se na obrazech hezky vyjímalo.

Tak takhle nějak by to mohlo vypadat. :-) Moje první koláž fejkovitého typu.Tvůrčí práce mě natolik nadchla, že jsem Johance na meč přidala ještě palcát...

***********

Zvláštní dívka. Uměla mluvit s korunovanými hlavami. Zvládala masy. Velela vojsku. Zajímala se o politiku v Čechách. A nakonec obětovala život za vlast a víru. Když ji dějinné události, nepochopení,  žárlivost a zrada  semlely. A spálily....

 

P. S.  Tentokrát věnováno dvěma milým kamarádkám Ingrid Hřebíčkové a Daniele Lender Chaloupkové,  které se za Johanku hodně přimlouvaly. Moc se mi do ní totiž nechtělo. Takže děkuji za impuls! :-)

 

Fakta a přefocené fotografie /pokud není uvedeno jinak/: Rok se svatými (Schindler, Schauber); Karmelitánské nakladatelství.

Dopis husitům: tedeum.cz