Povídání o ulici Eduarda Hamburgera v Olomouci, nebo také povídání o naší ulici.
„Babi, ty bydlíš na hamburgerové ulici?“ „Ne, já bydlím na ulici Eduarda Hamburgera.“ „A jaký je v tom rozdíl? Zeptáme se umělé inteligence.“
Název hamburger je odvozen od německého města Hamburk. Koncem 19. století přivezli přistěhovalci recept na mletý masový plátek do USA. Pokrm se pojmenoval na počest jejich domovského přístavu.
„Tak vidíš, někdo tu měl stánek.“ „To asi ne, půjdu do knihovny.“
Začíná skládačka.
1. Pro vznik příjmení je důležitý rok 1786, kdy císař Jozef II. vydal Patent o dědičné posloupnosti. Nařídil, že příjmení jsou povinné, nesmějí se měnit, jsou dědičné a děti se jmenují po otci. Židé si museli zvolit německé příjmení, s koncovkou -er, nejčastěji to dělali podle města, odkud pocházeli. Příjmení Hamburger se objevuje hlavně v Bavorsku.
2.Františkánký mnich Ján Kapistrán pocházel z Itálie z městečka Capestrano. Do Českého království přišel vymítit rozličné hereze. Bojoval proti husitům, utrakvistům a židům. V Olomouci se po prvé objevil v roce 1451. Ve svých kázáních, odsuzoval Kompaktáta a hříšný přepych a hlavně agitoval proti Židům. Důsledkem jeho činnosti byla nenávist a nesnášenlivost. Počet konverzí husitů na pravou víru se moc neuvádí, ale dosáhl toho, že v roce 1454 byli Židé listinou Ladislava Pohrobka vyhnání z moravských královských měst Brna, Znojma, Uničova a Olomouce. Skonfiškovaný majetek připadl městům. Po této akci se ve městech téměř zastavil obchod.
Židé se pak usadili se v okolních poddanských městech. Nejvíce v Prostějově, který měl přezdívku Hanácký Jeruzalém.
Ján Kapistrán byl později prohlášen za svatého, jeho sochu najdete na Sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci.
3. Teprve po revoluci 1848 získali Židé občanská práva. Až po čtyři sta letech se mohli vrátit do Olomouce. Ústava jim v roce 1867 zaručila stejné postavení, jaké měli ostatní obyvatelé Rakousko-Uherska.
4. V roce 1655 byla Olomouc prohlášena za císařsko-královskou pevnost. V okruhu 500 kroků od hradeb bylo zakázáno cokoliv budovat. Stavby, které předtím stály u hradeb, zbořili a předměstí zaniklo.
5. Pevnost byla zrušena až císařským dekretem v roku 1886. Město se vymanilo z hradeb a začala jeho modernizace a všestranný rozvoj. O to, aby nová zástavba vznikala plánovitě, se zasloužili dva architekti. Vídeňský urbanista Camillo Sitte navrhl stavební plán s Okružní ulicí po olomoucky Rinkštrase, Jákob Gartnerner byl zas stavitel olomoucké synagogy sladovnických vil. V roce 1885 vzniklo v Olomouci tolik nových staveb, jako předtím za celé staletí.
Teď, když už něco málo víme, může začít příběh naší ulice.
Leopold Hamburger byl bohatý prostějovský obchodník s obilím. Jeho rodina se jako jedna z prvních židovských rodin vrátila roku 1858 do Olomouce. V roku 1867 získal městské domovské právo. Stal se zakladatelem a prvním předsedou židovské obce v Olomouci.
Jeho syn, Eduard Hamburger 1834-1901 se narodil v Prostějově. Po skončení střední školy začal pracovat v rodinných podnicích. A velice úspěšně. Stal se uznávaným odborníkem v oblasti pivovarnictví a sladovnictví. V roce 1893-1900 byl prezidentem Vídeňského spolku Rakouských sladovníků a porotcem v mezinárodních sladařských soutěžích. Spolu s rodinou Singerů vlastnili největší Olomoucký pivovar.
Stal se jednou z nejvýznamnějších a nejbohatších osobností Olomouce. Prvním olomouckým radním židovského původu. Pracoval v školní radě. Jako předseda Židovské náboženské obce byl jedním z hlavních organizátorů stavby nové synagogy.
V prostoru po odstraněných hradbách si nechal postavit vilu v historizujícím stylu. Stala se sídlem firmy i bydlením pro rodinu. Jejím architektem byl Jákob Gartner.
Na lukrativních pozemcích tehdejší Parkgasse si pak postavili vily další významní sladovníci a průmyslníci.
Eduardův syn Viktor Hamburger1859-1936 pokračoval v rodinném podnikání. Spolu s otcem otevřeli roku 1884 na Nové ulici sladovnu E. Hamburger a syn. Byla to jedna z nejmodernějších v tehdejší Rakousko-Uherské monarchii. Přímo napojena na železniční stanici Nová ulice, expedovala ječmenný slad do celé Evropy. Za provozu ji ještě rozšířili přistavěním Nové sladovny, která byla jen o málo menší.
Viktor Hamburger byl sběratelem a milovníkem umění. Patřil mezi hlavní představitele Společnosti přátel umění v Olomouci. Zakladatel olomoucké pobočky celosvětové organizace intelektuálů Schlaraffia. Skládal básně. Umřel ještě před vznikem Protektorátu.
Jeho úmrtí uzavřelo osud podnikatelské rodiny Hamburgerů v Olomouci. Tři generace tu žili od roku 1858 do roku 1936, tedy necelých 78 let.
Rodinná hrobka, je v židovské sekci Ústředního hřbitova v Neředíně. Jméno na náhrobku zdobí poměnky, německy Vergissmeinnicht. Vergiss mein nicht -nezapomeň na mě.
Synagoga byla v roce 1939 úmyslně založeným požárem poškozena a koncem roka zbourána. Po válce bylo v roce 1955 na jejím místě vztyčeno 15 metrů vysoké sousoší Lenina a Stalina, které zde stálo až do roku 1989. Dnes je tady náměstí Jana Palacha.
Sladovny byly arizovány, po vojně zase znárodněny, postupně devastovány až zanikly. Na území města Olomouce dnes není žádná sladovna. Větší pivovar v Olomouci taky není, jen malé provozovny v místních hospodách.
Stanicí místní dráhy Nová Ulice stále procházejí vlaky. Vlak jede po úrodné Hané až do
Prostějova. Na polích roste místo ječmene řepka.
Kulturní památka Hamburgerova vila na rohu Vídeňské ulice je dnes sídlem několika firem a jsou tam také byty.
Vídeňská ulice je učebnicí a prohlídkou architektonických slohů historizujících vil, secesních, modernistických a nebo taky praktických funkcionalistických.
Na místě bývalých sladoven je naše ulice. Jmenuje se ulice Eduarda Hamburgera.
Čerpala jsem z publikací
Olomouc židovská, vydalo Muzeum umění Olomouc 2021
Olomoucké vily, vydalo město Olomouc 2021
Toulky českou minulostí Český rozhlas, a taky z Wikipedie
A taky z Wikipedie
Povídání o ulici Eduarda Hamburgera v Hamburgerově ulici.“ Olomouci, nebo také povídání o naší ulici.
„Babi, ty bydlíš na hamburgerové ulici?“ „Ne, já bydlím na „A jaký je v tom rozdíl? Zeptáme se umělé inteligence.“
Název hamburger je odvozen od Německého města Hamburk. Koncem 19. století přivezli přistěhovalci recept na mletý masový plátek do USA. Pokrm se pojmenoval na počest jejich domovského přístavu.
„Tak vidíš, někdo tu měl stánek.“ „To asi ne, půjdu do knihovny.“
Začíná skládačka.
1. Pro vznik příjmení je důležitý rok 1786, kdy císař Jozef II.vydal Patent o dědičné posloupnosti. Nařídil, že příjmení jsou povinné, nesmějí se měnit, jsou dědičné a děti se jmenují po otci. Židé si museli zvolit německé příjmení, koncovka –er, nejčastěji to dělali podle města, odkud pocházeli. Příjmení Hamburger se objevuje hlavně v Bavorsku.
2.Františkánký mnich Ján Kapistrán pocházel z Itálie z městečka Capestrano. Do Českého království přišel vymítit rozličné hereze. Bojoval proti husitům, utrakvistům a židům. V Olomouci se po prvé objevil v roce 1451. Ve svých kázáních, odsuzoval Kompaktáta a hříšný přepych a hlavně agitoval proti Židům. Důsledkem jeho činnosti byla nenávist a nesnášenlivost. Počet konverzí husitů na pravou víru se moc neuvádí, ale dosáhl toho, že v roce 1454 byli Židé listinou Ladislava Pohrobka vyhnání z moravských královských měst Brna, Znojma, Uničova a Olomouce. Skonfiškovaný majetek připadl městům. Po této akci se ve městech téměř zastavil obchod.
Židé se pak usadili se v okolních poddanských městech. Nejvíce v Prostějově, který měl přezdívku Hanácký Jeruzalém.
Ján Kapistrán byl později prohlášen za svatého, jeho sochu najdete na Trojičním Sloupu v Olomouci.
3. Teprve po revoluci1848 získali Židé občanská práva. Po čtyři sta letech se směli vrátit do Olomouce. Ale až Ústava v roce 1867 jim zaručila stejné postavení jaké měli ostatní obyvatelé Rakousko-Uherska.
4. V roce 1655 byla Olomouc prohlášena za císařsko-královskou pevnost. V okruhu 500 kroků od hradeb bylo zakázáno cokoliv budovat. Stavby, které předtím stály u hradeb, zbořili a předměstí zanikli.
5. Pevnost byla zrušena až císařským dekretem v roku 1886. Město se vymanilo z hradeb a začala jeho modernizace a všestranný rozvoj. O to, aby nová zástavba vznikala plánovitě, se zasloužili dva architekti. Vídeňský urbanista Camillo Sitte, navrhl stavební plán s Okružní ulicí po olomoucky Rinkštrase, Jákob Gartnerner byl zas stavitel olomoucké synagogy sladovnických vil. V roce1885 vzniklo v Olomouci tolik nových staveb, jako předtím za celé staletí.
Teď, když už něco málo víme, může začít příběh naší ulice.
Leopold Hamburger byl bohatý prostějovský obchodník s obilím. Jeho rodina se jako jedna z prvních židovských rodin vrátila roku 1858 do Olomouce. V roku 1867 získal městské domovské právo. Stal se zakladatelem a prvním předsedou židovské obce v Olomouci.
Jeho syn, Eduard Hamburger 1834-1901 se narodil v Prostějově. Po skončení střední školy začal pracovat v rodinných podnicích. A velice úspěšně. Stal se uznávaným odborníkem v oblasti pivovarnictví a sladovnictví. V roce 1893-1900 byl prezidentem Vídeňského spolku Rakouských sladovníků a porotcem v mezinárodních sladařských soutěžích. Spolu s rodinou Singerů vlastnili největší Olomoucký pivovar.
Stal se jednou z nejvýznamnějších a nejbohatších osobností Olomouce. Prvním olomouckým radním židovského původu. Pracoval v školní radě. Jako předseda Židovské náboženské obce byl jedním z hlavních organizátorů stavby nové synagogy.
V prostoru po odstraněných hradbách si nechal postavit vilu v historizujícím stylu. Stala se sídlem firmy i bydlením pro rodinu. Jejím architektem byl Jákob Gartner.
Na lukrativních pozemcích tehdejší Parkgasse si pak postavili vily další významní sladovníci a průmyslníci.
Eduardův syn Viktor Hamburger1859-1936 pokračoval v rodinném podnikání. Spolu s otcem otevřeli roku 1884 na Nové ulici sladovnu E. Hamburger a syn. Byla to jedna z nejmodernějších v tehdejší Rakousko-Uherské monarchii. Přímo napojena na železniční stanici Nová ulice, expedovala ječmenný slad do celé Evropy. Počas provozu ji ještě rozšířili přistavěním Nové sladovny, která byla jen o málo menší.
Viktor Hamburger byl sběratelem a milovníkem umění. Patřil mezi hlavní představitele Společnosti přátel umění v Olomouci. Zakladatel olomoucké pobočky celosvětové organizace intelektuálů Schlaraffia. Skládal básně. Umřel ještě před vznikem Protektorátu.
Jeho úmrtí uzavřelo osud podnikatelské rodiny Hamburgerů v Olomouci. Tři generace tu žili od roku 1858 do roku 1936, tedy necelých 78 let.
Rodinná hrobka, je v židovské sekci Ústředního hřbitova v Neředíně. Jméno na náhrobku zdobí poměnky, německy Vergissmeinnicht. Vergiss mein nicht-nezapomeň na mě.
Synagoga byla v roce 1939 úmyslně založeným požárem poškozena a koncem roka zbourána. Po válce bylo v roce 1955 na jejím místě vztyčeno15 metrů vysoké sousoší Lenina a Stalina, které zde stálo až do roku 1989. Dnes je tady náměstí Jana Palacha.
Sladovny byli arizovány v roku 1940, po vojně znárodněny, postupně devastovány až zanikli. Na území města Olomouce dnes není žádná sladovna. Větší pivovar v Olomouci taky není, jenom malé provozovny v místních hospodách.
Stanicí místní dráhy Nová Ulice stále procházejí vlaky. Železnička vede po úrodné Hané až do
taky byty. Prostějova. Na polích roste místo ječmene řepka.
Kulturní památka Hamburgerova vila na rohu Vídeňské ulice je dnes sídlem několika firem a jsou tam
Vídeňská ulice je učebnicí a prohlídkou architektonických slohů historizujících vil,secesních, modernistických a nebo taky praktických funkcionalistických.
Na místě bývalých sladoven je naše ulice. Jmenuje se ulice Eduarda Hamburgera.
Čerpala sem z publikací
Olomouc židovská,vydalo Muzeum umění Olomouc 2021
Olomoucké vily,vydalo město Olomouc 2021
Toulky českou minulostí Český rozhlas a taky z Wikipedie