K historkám lázeňským patří neodmyslitelně švihák lázeňský. Jak prdel na hrnec, abych tak lapidárně podotkla.

Celá léta jsem si myslela, že až jednou nastane ten správný čas a já započnu jezdit do lázní, budu mít co dělat nejen s procedurami, ale i se šviháky. Že je budu muset odhánět francouzskou holí, dotěry jedny.

Správný čas nastal a já se ocitla v lázních. Francouzské hole, pravda, nemám, neb nejsou mi zatím k chůzi zapotřebí, ale nejsou potřebné ani k odhánění šviháků lázeňských. Neboť vězte, že tento druh mužů, dříve běžný, prostě vyhynul!

V mých lázních je devadesát procent žen. Z těch zbylých deseti procent  tvoří dobré tři čtvrtiny manželé přítomných klientek. No a ten zbytek…nestojí za řeč. Nestojí za laškovný pohled osamocené krasavice lázeňské, jakou jsem například já. Neboť pokud se vyskytne muž, jenž není doprovázen manželkou, pak má v bazénu na sobě růžové – RŮŽOVÉ – plavky a ručník o odstín tmavší. Uznejte, že takto vyzbrojený muž není tím pravým mužem pro mě. No, a když si ho představíte s koupací čepičkou lemovanou ozdobným okrajíčkem na plešaté kebulce, pochopíte, že si zde v lázních zoufám. Lázeňský švihák je vyhynulý druh…

Krom růžového kavalíra se zde ještě vyskytuje tvor sice pohlaví mužského, ale též zcela k nepotřebě. Vyznačuje se zoufalým pohledem, oděn v tepláky, jež smutně tahá za sebou, přišlapujíc si je kroksama z vietnamské tržnice.

Když jsem tak zmínila tu pokrývku hlavy, nezbytnou, aby vás pustili do bazénu; nejen růžový kavalír, ale my všichni, co se plácáme ve vyhřátém bazénu, jsme korunovaní touto hrůzou. Koupací čepička je něco, s čím se nikdy nesmířím. Je to pro mě zcela traumatická záležitost a nasazuju si ji s největším sebezapřením. Maličko mi pomáhá, že s nasazením čepičky odkládám brýle, a tudíž se nemohu spatřit v plné své kráse, ale já vím, že ostatní mě vidí. A vidí tvora, který má svou hřívu blond vlasů narvanou do plastové čepice, a že se z celkem normální osoby vyklubala larva. Ani to, že ostatní vypadají stejně blbě jako já, mi moc nepomáhá. Ono když si na pleš nasadíte čepici s krejzlíkem, tak to není taková tragédie, jako když do stejné parády narvete vlasy, co vám zakrývají mnohé nedostatky na kráse, jako je zelená pleť, vrásčitý krček a rohaté čelo. V momentě, kdy si nasazuju tenhle doplněk, stávám se menší a ještě menší, až bych byla nejradši nejmenší v celém bazénu. Krasavice lázeňská? Pchá! Taky vyhynula! Takže v bazénu jsme si všichni kvit. Nezvlčím. Nebudu mít totiž příležitost…

 

Psáno v listopadu 2015