Milí čtenáři,

V muzeu Staré krásnosti vystavujeme nejen panenky, domečky, pokojíčky, loutky, divadélka, ale i kočárky. V nedávném článku jsme vám představili proutěnou kukaň neboli košatinu, která je tak typická pro Československo 50. let 20. století. Logo našeho muzea je dělané právě podle tohoto kočárku.

V dnešním článku vás však zavedeme do Francie, do Dijonu (ne hořčici ochutnávat nebudeme, i když je moc dobrá) do roku 1887. V tento rok se v Dijonu otevřela pobočka firmy Terrot.

Historie firmy sahá již do roku 1862, kdy Charles Terrot a Wilhelm Stücklen založili v německém Cannstattu strojní firmu. Co tedy v Terrotu vyráběli? Fandové bicyklů, motocyklů a motokol již vědí. Ano, tato firma úspěšně produkovala bicykly, které začala roku 1890 vyrábět, dále v roce 1902 vyrobila svůj první motocykl. Motocykly dodávali i francouzské armádě. Po Velké hospodářské krizi (30. léta 20. století) začala společnost prodávat i motorová kola. Během druhé světové války dodávala společnost francouzské armádě motocykly s postranním vozíkem, tzv. sajdkárou.

Roku 1951 uvedla firma Terrot na trh svůj první motorový skútr a během padesátých let se soustředila na mopedy a jiné lehké motocykly.

Pozorný čtenář by se právě teď měl ozvat, že to je sice vše moc pěkné, ale jak to souvisí s kočárky a naším muzeem. A zrovna teď je ta pravá chvíle vám představit Aurore. Nejedná se o polární záři (tzv. Auroru, která má pojmenování je po římské bohyni úsvitu), ale už jsme blízko, neboť v překladu z francouzštiny Aurore znamená svítání a firma Terrot tím označila další svůj produkt, a to kočárek.

Jelikož se jednalo o strojní firmu, která pracovala s kovy, plechy, atd. je i korba tohoto kočárku plechová. Kolečka ložisková. Kočárky tohoto typu přišly na trh již před 2. světovou válkou a jejich výroba se udržela až do 50. let 20. století, kdy výrobu firmy Terrot převzal Peugeot.

V roce 1961 byla v původní fabrice Terrot v Dijonu ukončena výroba.

K nám do muzea se tento kočárek dostal ve značně zuboženém stavu. Musel se zcela rozebrat, očistit, obrousit, vyrovnat, vykytovat a znovu nastříkat. Madlo z hliníku se muselo vyleštit, hliníkové blatníčky již zachránit nešly, ty se dělaly nové. Boudička se šila nová, zrovna tak i nové polstrování vnitřku kočárku. Bohužel ani nárazník nešlo zachránit, ten je také nový. (Móda automobilového průmyslu 30. let 20. století se odrážela i v módě kočárků, proto aerodynamický tvar a nárazníky).

Čas a práci to dalo. Výsledek však stojí za to! Aurora je znovuzrozená!

Kočárek vystavujeme v této sezóně v našem muzeu, tak se přijďte podívat!

 

Jitka Hrdličková, muzeum Staré krásnosti