Nemohu zapomenout ,jak jsem se zklamala ve své dlouholeté kamarádce. Vždy , když měla nějaké starosti ,tak jsem jí podržela  a snažila jsem se jí pomoci. Když onemocněla , tak jsem jí nakupovala ,pekla dobroty a povzbuzovala, jak to šlo. Sama jsem měla dvě děti a ještě vnoučka na vychování a tak jsem  měla hodně starostí, ale přesto jsem si vždy našla chvilku, abych jí pomáhala.Chodila jsem jí nakoupit, ale už tam se mi něco moc nelíbylo,neboť ona si vybírala  z jakého obchodu bude pečivo a z jakého šunka atd. Vůbec jí nazajímalo, zda vše časově stíhám a , že namám čas objehávat obchody,jak si přeje.Tak jsem jí to opatrně zdělila a poprosila jsem jí , ať zapojí svojí dospělou dceru a vnučku ,že už nestíhám a nebudu moci jí nakupovat , tak jak si přeje.To však nebylo nejhorší zklamání ,ale začlo to tím , že po velkém dešti se jí do bytu pod střechou v paneláku dostala voda do obýváku a bylo třeba jí pomoci. Byla dost nepořádná a stále sbírala věci a nechtěla se jich vzdát , tak tam měla spousty časopisů a různých podle mě blbostí,které jí jenom zaplňovaly byt. Domluvila jsem se s její dcerou a bratem ,zda jí pomůžou odklidit ten bynec.Já jí s tím pomáhám ,ale je potřeba ,aby také přiložili ruku k úklidu , že namám tolik času.Oba se přišli podívat a zapojili se s bratrem do úklidu. Já jsem svazovala časopisy a dávala na hromády v předsíni , ať si to přebere co si chce nechat a co vyhodí. Její dcera, ani bratr se s tím moc nepárali a hodně toho rovnou nosili do popelnic.Po této očistné akci moje kamarádka mě přišla říci ,že se jí ztratily nějaké zlaté věci a  že její dcera ,ani bratr je prý nevzali.Tak jsem na ní koukala ,jako na blázna , co tím chtěla říci,....Ona prohlásila , že se jenom, ptá, zda jsem to nevyhodila atd...Píši to proto , že to ve mě zanechalo hodně nepříjemný pocit.. Přesto ,když se jí nemoc zhoršila ,tak jsem jí stále pomáhala ,ale už ve mě zůstala hořkost a nepříjemný pocit , jak si mohla myslet , že bych jí něco odcizila.. Ona nakonec zlato našla a mě zdělila , že jsem přecitlivělá ,vždytˇ prý každého by mohlo napadnout zlato odcizit . Vzpomněla jsem si na přátele , kteří se mi divili, že se o ní tak starám, že je neupřímná a jen mě využívá ...nechtělo se mi tomu věřit ,ale život mě poučil ........