Vracíme se z výletu, sluníčko nám svítilo, nám se to líbilo, nezmokli jsme a už jsme tady. Tak nějak by se dal charakterizovat známým popěvkem včerejší zájezd pro seniory věku 65+ z obvodu MOaP. Tedy z Ostravy do města Jeseníku, vzdáleného skoro 3 hodiny cesty autobusem.

Jízdy náročné, po křivolakých a úzkých cestách, se zjevnými škodami po záplavách ničících nejen cesty, ale i lidská obydlí. Starý pán, sám dlouholetý a zkušený řidič, ze sedadla na konci autobusu obdivoval toho za volantem, jak najíždí do ostré zatáčky a přitom konec vozidla ještě nevyjel z té předešlé. A pohled směrem dolu pod cestu, tak toho se citlivější povahy raději vzdaly.

Nicméně, dorazili jsme v pořádku a včas. Po skupinách jsme se věnovali volnému nebo organizovanému programu. Ten obsahoval prohlídku muzea v upravených prostorách sklepení Vodní tvrze. V ní je umístěna expozice Čarodějnické procesy na Jesenicku v 17. století.

„Tak to je hustý!“ Zaznělo odněkud ze skupiny návštěvníků. A skutečně bylo. Ty mučící nástroje a představa co musely ty „čarodějky“ vytrpět než vydechly naposledy, popsat slovy se to ani nedá. Na místě je varování pro citlivější povahy s přímým zákazem vstupu dětí.

Byla taková doba a někomu vyhovovala pro ospravedlnění vlastního konání. V úplně poslední a jistě jen v zanedbatelné míře šlo o nemalé zisky z organizování těchto procesů.

Silný zážitek a představa drastického konání provází návštěvníka ještě po opuštění expozice. A po krátké cestě přichází k památníku obětem komunismu. Zastavuje se, zamýšlí se a napadá jej „nevhodná“ myšlenka. Jedněm se staví pomníky a druzí si spokojeně parazituji dále na společenském produktu, získané majetky si užívají, svou ideologii šíří dál a nějaké pokání, omluva či památník svým obětem?

Druhou části zájezdu byl přesun do samotného srdce přírody, jak jsme se dozvěděli od vousatého pana průvodce v Priessnitzových lázních. Slunce, voda, vzduch, nezbytné to atributy života. A právě účinky té vody objevil legendární „vodní doktor“ Vincenz Priessnitz a využil je při svém léčení.

Potní kůra, studená voda, pracovní terapie, to nemusí znít zrovna lákavě. Ale říká se, že co tě nezabije, to tě posílí! Tak na tom asi něco bude, jinak by tyto lázně nepatřily k světově proslulým a hojně navštěvovaným.

Vzduch, údajně zdravý a vanoucí až od Baltického moře, že je také léčivý! Dýchali jsme zhluboka, pročistili si plíce kyslíkem. Ten je též znám jako silné a agresivní oxidační činidlo. Tak přišla na mysl obava, abychom se tou přemírou kyslíku nakonec neotrávili sami. Nestalo se tak nikomu!

Výklad byl obsáhlý a velmi zajímavý. Na tu pracovní terapii naštěstí nedošlo. Procházka Jeseníkem, k tomu procházka v lázních, to bylo tak akorát i pro zchátralé končetiny starého muže. Tak s uspokojením nasedá do autobusu ke zpáteční cestě domů.

Příjemně znaven, obohacen o nové informace i zážitky děkuje organizátorům a doufá, že snad ještě někdy příště? Možná, uvidí se, snad příště.