Má láska nevzlyká,
i když je bázlivá,
smyslů se dotýká,
něhou se zachvívá.

Podléhá dojetí,
teskní a neví, proč,
a její objetí
je jako kolotoč.

Rozdává vyznání,
odměnu nečeká,
přízraky zahání,
objímá člověka.

Snad ani nedýchá,
s city se nesvěří,
svléká se za ticha
jak hebké pápěří.