Bojíte se vyrazit do světa? Tady je návod, jak na to
FOTO: Peru (CK SEN)

Bojíte se vyrazit do světa? Tady je návod, jak na to

28. 2. 2017

Češi postupně začínají objevovat i vzdálenější exotické země. Tady je několik tipů pro ty, kteří odvahu na velkou cestu teprve sbírají. Kam vyrazit a proč se nebát objevovat svět?

Kam vyrazit? 
Pro začátečníka lze doporučit země jako Thajsko, Vietnam, západ USA či Kubu, kde jsou turisté nadšeně vítáni a je zde bezpečno. Náročnějšího cestovatele potěší země jako Austrálie, Nový Zéland, Čína, Japonsko nebo Barma. „V případě těchto zemí si dokonce myslím, že jsou bezpečnější než většina evropských metropolí,“ říká Pavel Fellner, majitel cestovní kanceláře CK SEN, která vozí klienty do 150 zemí světa.   

Jak vybrat cestovní kancelář?
Mladší lidé dávají přednost cestování sólo, ti starší se raději svěří do péče odborníků – cestovních kanceláří. Jak vybrat tu správnou kancelář, aby se turista nedostal do problémů? Zjistěte si, jak dlouho CK působí na trhu, průvodci zavedené kanceláře totiž budou mít více zkušeností, ptejte se, kolik zaměstnává průvodců. Nekoukejte pouze na cenu, zajímejte se, v jakých hotelech se bydlí, jak probíhá transport na místě. Vyžádejte si k zájezdu reference klientů, zajímejte se o garanci. „Garantovaný termín“ znamená, že cestovní kancelář ručí za to, že se zájezd skutečně bude konat. A nebojte se letět, letecká doprava je nejbezpečnější na světě. Mnohem více nehod se stane na D1 nebo během autobusového zájezdu, kdy unavený řidič usne.  

Jak je to s hygienou a kriminalitou v dané zemi?
Situace v restauracích, na záchodcích i v hotelech v exotických zemích se každým rokem zlepšuje, přesto je třeba dodržovat základní cestovatelská pravidla: pravidelně používat malou desinfekci na ruce z lékárny, pít pouze balenou vodu, navštěvovat restaurace, kde je plno a máte záruku, že se tu jídla pravidelně obměňují. Stejně obezřetně musí cestovatel přistupovat ke kriminalitě. Nejrizikovější jsou místa, kde se shromažďuje hodně turistů. Pozor na motorkářské gangy, které vytrhávají turistům tašky z ruky. Peníze je dobré mít v kapsičce – kolem pasu nebo na krku (a na dalších dvou místech – třeba v hotelovém trezoru a uzavřeném kufru) a tu si pečlivě hlídat. „Batoh noste na zádech na obou ramenech a na pláže v Rio de Janeiru choďte bez mobilu, hodinek a šperků, jen s pár drobnými v kapse. V autě či autobuse nenechávejte vůbec nic,“ dodává Pavel Fellner z CK SEN, která se specializuje na náročnější klientelu.  

Nechat se očkovat?
Na cesty za exotikou se doporučuje očkování proti žloutence typu A a břišnímu tyfu. Do některých zemí je také povinné očkování proti žluté zimnici. Tyto tři vakcíny vás ochrání ve většině zemí světa – od Bulharska přes Egypt až po Nepál. „S tímto očkováním jsem procestoval 182 zemí světa a vím, že v očkovacích centrech to trochu přehánějí,“ uvádí MUDr. Luboš Fellner, lékař specializující se na cestovní medicínu.  

Jak správně sbalit kufr?
Na pravidelných linkách může odbavený kufr vážit nanejvýš 23 kilogramů. U nízkonákladových společností je to od 15 do 20 kil, velmi často je ovšem zdarma jen příruční zavazadlo, za odbavené se připlácí. Cestující pár může mít jeden velký kufr, jeho hmotnost ovšem nesmí přesáhnout 30 kg. Nezapomeňte na visačky se jménem, telefonním číslem a adresou. V příručním kufru, tašce nebo malém batohu se nesmí vozit ostré předměty, zbraně, ani větší balení tekutin. Na palubu si vezměte fotoaparát, počítač, kameru a mobilní telefon, který musí být vypnutý (nebo alespoň v režimu letadlo). A jak postupovat při samotném balení? „Ručníky, kalhoty, boty patří na dno, trička je dobré rolovat a košile položit nahoru. Spodním prádlem, ponožkami či plavkami lze vyplnit mezery. Krémy, pasty na zuby a šampóny raději zabalte do igelitového sáčku. Nezapomeňte kufr zamknout,“ doporučuje Pavel Fellner z CK SEN. Při cestě do USA se může stát, že vám zámky rozlomí, pokud se jim bude zdát, že vezete něco podezřelého. Proto je lepší kufr nezamykat.  

Kde smlouvat a kde ne?
Ve většině východních zemí smlouvejte (samozřejmě pokud nejste v nákupních centrech). V nejhorším řeknou, že jsou ceny fixní. „Nejvíce se mi osvědčilo, že si pro sebe určím hranici, kolik chci za věc zaplatit. Smlouvám postupně, s prodejcem si vyprávím, ptám se na děti, rodinu, prohlížím si i jiné věci, ať ho neupozorňuji, že právě tahle soška se mi líbí nejvíc. Když se k ceně nepřiblížíme, poděkuji a odcházím. Prodavač vidí, že má zákazníka. Buď mě zavolá zpět a domluvíme se, nebo je jasné, že jsem cenu podhodnotil a jemu se to nevyplatí,“ líčí svou taktiku Pavel Fellner. Nemá smysl být na obchodníka agresivní nebo zlý. A také pozor na kvalitu materiálu – to, že je něco dražší, neznamená automaticky, že je to vyrobené z lepšího materiálu.

cestování
Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.