Měla hlas, jenž uchvacoval živočišně syrovou vášnivostí a jehož rozsah se zdál být téměř bez hranic. Americká zpěvačka Janis Joplinová, od jejíhož narození uplynulo 19. ledna sedmdesát let, byla na podiu nespoutaně energickou královnou "hippie", ale v soukromí se cítila osamělá. Únik hledala v alkoholu a drogách, které se jí v jejích 27 letech staly osudnými.
Miláček posluchačů i kritiky
Nejen její předčasná smrt z ní ale udělala legendu. Mnozí považují Joplinovou za nejvýraznější bělošskou bluesovou i rockovou zpěvačku. V roce 1995 byla uvedena do americké rokenrolové síně slávy a v roce 2005 oceněna zvláštní cenou Grammy za celoživotní zásluhy. O nesmrtelnosti jejích písní svědčí i řada desek s výběry, které vyšly po její smrti. Četných reedic se dočkala její druhá a poslední sólová deska Pearl, která obsahuje i hity Cry Baby, Mercedes Benz či Me and Bobby McGee a která i poprvé vyšla až po její smrti.
Talentovaná zpěvačka a kytaristka se narodila v roce 1943 v texaském Port Arthuru. Už ve svých začátcích stylově čerpala z blues, folku a rocku. V devatenácti letech se stala členkou tria The Waller Creek Boys, v roce 1963 odjela do San Franciska, kde zpívala v klubech.
Přízeň posluchačů i kritiky si Joplinová získala po vystoupení na festivalu v Monterey v létě 1967. Poté natočila s kapelou Big Brother & the Holding Company stejnojmenou desku, která ještě nebyla příliš úspěšná, ale obsahovala i slavnou skladbu Down on Me. Druhé album se stejnou skupinou, nazvané Cheap Thrills, se po vydání v létě 1968 okamžitě vyšvihlo na první příčky hitparád.
Křehká duše, divoká image
První sólové album vydala v roce 1969 (I Got Dem Ol' Kozmic Blues Again Mama!) a poté absolvovala turné po Americe a Evropě. Nosila tehdy vesty po dědečkovi, dlouhé korále po babičce a sukně s indiánskými motivy. Chtěla se odlišit od konzumní společnosti a distancovat od vietnamského válečného syndromu. Jako modla hippies vyznávala lásku, květy, elektrické kytary, ale aby se vyrovnala mužům-rockerům, musela investovat příliš. Svůj chraplavě plačtivý hlas a křehkou duši stimulovala nejprve alkoholem, poté tvrdými drogami.
Vyjádřila to a vyzpívala ve svém songu „Želví blues“, kde říká: „jsem jako ta želva, pod velkým krunýřem“. Tím krunýřem byla její image napovrch, želvou je její skrytá povaha. Právě křehkost v kombinaci s divokostí byly spojité nádoby, dvě strany téže mince, jejího skutečného hudebního úspěchu. Janis také ve svých písních říká: „Nechci být jen nějakou barbie, věšákem na pěkné šaty, figurínou, chci to být hlavně já.“
Její stoupající závislost na heroinu se ale podepisovala negativně na jejím soukromém životě i na vystoupeních. V září 1970 začala Joplinová natáčet desku Pearl a 4. října byla nalezena mrtvá v hotelovém pokoji v Los Angeles po předávkování heroinem.