Expedice oksroN: osloviny

Expedice oksroN: osloviny

25. 2. 2014

Motto: v této naší partě je letos několik nováčků, kteří do Norska jedou po prve a tak náš program tomu musíme přizpůsobit. Je nás osm, máme dvě auta a dostatek prostoru pro nás i bohatou zásobu především jídla, aby náklady byly co nejnižší. Náš dnešní cíl je Lilleström, město asi 10 km od Osla, kde bydlí rodina našeho českého přítele, který má prostorný dům a chuť nás každoročně ubytovat na dva až tři dny a poskytnout nám možnost odpočinku a návštěvy Osla, případně turistických zajímavostí v jeho okolí.

Vzpomínáte? Posledně jsme se přeplavili z dánského Helsingöru do švédského Helsingborgu. Podobnost jmen zřejmá, ovšem Helsingborg se nepyšní krásným zámkem Kronborg, který je údajně místem, kde se odehrává Hamletův osud.

Z trajektu v Helsingborgu jsme za chvíli na dálnici a to už čísla na informačních ukazatelích, která vyjadřují vzdálenosti mezi jednotlivými městy, povážlivě rostou. Proto jedeme plynule, s malými přestávkami, kde se šoféři střídají a kuřáci dychtivě sají cigaretový kouř a nedbají varování Ministerstva zdravotnictví. V Goteborgu, kterým projíždíme, vzpomeneme na námořní muzeum, které tak rádi navštěvujeme a v pohodě se blížíme ke švédsko-norské hranici.

Tam je s pohodou konec. Šéfovi vystupuje pot na čele, když v duchu přepočítává, kolik ohnivé vody vezeme. A to naštěstí netuší, kolik láhví zůstalo mezi manšaftem jako železná rezerva. Ti v dobré víře nekupit na šéfovu hlavu další starosti "černými zdrojí" cudně mlčí. Nahlédněme společně do studnice alkoholového kontrabandu. V lékárničce se nalézá forma koncentrovaná, valašská slivovice, určená pro případy první pomoci. Různě zakamuflovaná se vyskytuje i na dalších místech v autech a při kamufláži byly použity zkušenosti starších členů z dob míru a socialismu. Druhá forma, která vyžaduje k servírování pomocnici, zvanou pípa, je zastoupena dvěma bečkami. Je méně koncentrovaná a tím má podstatně větší objem. Další nevýhodou je, že nemůže být použita při přesunu, protože evokuje po požití velmi časté zastávky, které narušují časový plán.

Průjezd přes švédsko-norskou hranici je bez kontrol, ovšem množství alkoholu, převáženého do Norska, je striktně omezeno a namátkově kontrolováno norskými celníky za švédskou hranicí. Pro překročení celní bariéry stanovil šéf plán o dvou fázích. V první fázi projede hranici Jarovo auto v roli zkušebního chrousta. Za tím účelem se přeložilo inkriminované zboží do auta šéfova. Po ujetí několika kilometrů podá Jaro zprávu o čistotě ovzduší sloganem: "Tady sob, tady sob.Hop, hop, hop." To v případě, že namátková kontrola není v dohledu.

Slogan: "Tady straka, tady straka, někdo se tu fláká" má informovat, že kontrola činí svým povinnostem zadost. V záloze je fáze třetí,, která je vlastně pokračováním fáze druhé. Jarovo auto se vrátí zpět do Švédska, utáboříme se v nejbližším kempu a vypijeme nadlimitní množství.To by trvalo nejméně čtyři dny. Naštěstí šéfův dvojfázový plán ztroskotal na celé čáře. Přechod do Norska se vzhledem k nově vybudovanému mostu podstatně změnil a osádka Jarova auta švédsko-norskou hranici ani nezaregistrovala. V šéfově vysílačce se za chvíli ozvalo pouze: "Tuná sob, tuná sob. Chrrrrrr...."Baterky kaput. Ve změti zvuků šéf omylem registroval místo sob hop a spokojeně vyjel. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že se po dobu přejezdu přes tuto hranici nic zvláštního nestalo. Na nejbližším odpočívadle jsme pěkně jeden po druhém uvolnili napětí na WC.

Ťuk, ťuk, ťuk. V 19 hodin klepeme na dveře našich přátel v Lilleströmu u Osla v domnění, že zvonek nefunguje. Vyšli nám vstříc a při představování žasnou, jak národnostně a profesně pestrou skupinu se letos podařilo dát šéfovi dohromady. Pán domu prohlásil, že to bude príma a jeho žena nespráskla ruce nad hlavou, za což jsme jí byli vděční, protože jsme to vzhledem k osmi akutním nocležníkům předpokládali. Dančí guláš přežil cestu bez úhony, nad zeleninovou polévkou a dalšími pokrmy stoupala pára a ze slivovice nálada. A zlatý hřeb: krevety. Tok řeči soupeřil s tokem piva a nakonec se slily do jednoho proudu. Dobrou noc. Chrrr, chrrr, chrrr x 7.

V roli průvodce se náš vynikající hostitel cítí jako losos ve fjordu. I tentokrát. Vyjel s Vojtou, Jarom, Jirkou a Andrejkou do Osla a z jedné vody načisto navštívili muzeum Fram, Kon-Tiki i muzeum Vikingů, zastavili se na Holmenkollenu a ve Vigelandově parku. A stihli být kolem deváté večer na hostině k jedenačtyřicátinám našeho milovaného šéfa.

Zbytek Expedice, který zůstal v Lilleströmu nelenil a koukl na zahradu  hostitele. Vykazovala známky pracovního přetížení majitele a tvářila se zasmušile. Abychom ji vtiskli ten správný šmrnc, pustili jsme se do jejího uklízení a uvedli ji do stavu, hodného jejího vlastníka. V denním hlášení tuto činnost vysoko vyzvedl.

No a oslava? Proběhla doslova. Kotlety na cibuli á la Old Boy/moje přezdívka/, turecké brambory, zeleninový mišung, jahody krevety a suši. To vše nakoupil a připravil velmistr kuchař,dej mu pámbu ještě dlouho trpělivost. Jediným stínem večera bylo sdělení našeho hostitele, který v návalu událostí "zasklil" noční službu: "Volali mně z práce,že jsem měl být v práci" komentoval svou nepřítomnost na noční lékařské službě a vyrazil prohřešek napravit. Večer se proměnil kolem půlnoci v noc a noc pak v ráno.

 Nedělní ráno,vlastně poledne. Mně to vyhovovalo. Zabil jsem dvě jídla jedním vařením a když mě všichni po likvidaci prostřeného stolu pochválili /to znám!/, odjela skupina opět do Osla a vzala útokem pevnost a posléze přístav a nábřeží, pokynuli královskému páru, který byl ukryt za záclonami královského paláce a jako třešničku na dortu navštívili japonské válečné lodi, které kotvily poblíž pevnosti s cílem nalákat do řad posádky několik dalších námořníků.

Prohlídka prý byla fantastická. Mezitím se veteráni v Lillestromu šli podívat na veterány, vystavené na místním stadionu. Norský pojem automobilu - veterána naše experty příliš nenadchl. Proč také. Nebyla tam ani škodovka nebo tatra a to je neodpustitelné. A co jsem dělal já. Ani se neptejte. Vařil a vařil. Večer měli všichni rozum, ke kterému velela skutečnost, že zítra ráno vyrážíme na sever. A tak se oblikátní zvuky ze suterénu ozývaly už po čtyřiadvacáté hodině.

Co bude dál asi nemusím napovídat. Přečtete si to příště.

 

expedice oksroN
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.