Jsou to vůbec Vánoce?

Jsou to vůbec Vánoce?

6. 1. 2015

Přečetla jsem si příběhy z rubriky "Kouzlo časů minulých" a ocitla jsem se na úplně jiné vlně. Vybavilo se mi mnoho vzpomínek a je mi dobře.

Letošní Vánoce byly fajn, všichni jsme se sešli, jsme zdraví. Moc jsme si nepopovídali, protože všude vládl nepředstavitelný chaos. Pod stromečkem byl náklaďák dárků. Zazvonilo se a vnoučata se na to vrhla, strhávala papír z pracně zabalených dárků a další a další. Nedívala se, od koho to je, ani Ježíškovi nepoděkovala. Kouzlo někam vyprchalo, rozzářené dětské oči taky.

U nás byly Vánoce vždycky plné očekávání, se sestrou jsme prohledávaly skříně rodičů, jestli neobjevíme nějaký dárek. Potom se zazvonilo a všichni jsme si sedli (my děti, rodiče a prarodiče) a maminka rozdávala dárky. Všichni se dívali, jak obdarovaný rozbaluje dárek, pak byl jeho komentář, že si právě tohle moc přál a jak je to krásné atd. Šťastný byl obdarovaný i "Ježíšek". Pak se začal se rozbalovat další.

Byl klid, tichoučko, františky voněly a cítili jsme se všichni moc krásně. Jako ti Broučci.

Můj příběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lidmila Nejedlá
Atmosféra je důležitá. Nedivím se, že vzpomínáte.
Olga Štolbová
Asi jsem už moc stará a v naší rodině ještě nejsou žádná mrňata. Také jsme se sešly všichni a obdarovali se navzájem, ale to kouzlo, alespoň u mne, se nedostavilo. Ještě, že mám ty vzpomínky.
Alena Tollarová
Já jsem takhle jednou našla deštník. Jenže mně se nelíbil a vlastně jsem z něj nikdy pak už ani neměla radost. Ale tenkrát sehnat skládací deštník ... U nás to rozbalování probíhá tak, že se chvilku přece jen dokážeme na tu hromadu se zářícíma a dychtivýma očima dětí dívat, protože jsou to ještě mrňata. A ten co už umí číst, tak potom rozdává.
Hana Rypáčková
Marcelo-mám stejné vzpomínky. Dárky nejsou to hlavní..Ale zdá se, že tím jak si dáváme drobné dárky, daří se tradici udržet.Jde o překvapení . Jednou jsme se sestrou vyčmuchaly tabulku na kreslení ,zastrčenou za skříní a neprozradily nic.Sestra mi nakukala, že si to tam Ježíšek schoval , aby to nepopletl.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.