Znamení

Znamení

24. 1. 2015

"Opět přibyl další,“ upozornil hlásek v hlavě. Na tváři jsem ucítila jemný závan větru, vracejícího se z korun stromů, kde roztančil listy a spokojen melodickým šelestem pospíchal na hladinu rybníku, aby poslal několik droboučkých vlnek se zprávou o neobvyklé výzdobě v Zámecké zahradě.

Hlavní promenáda se pyšnila sérií reflexně žlutých koleček. V odlehlejší části parku se sem tam objevily červené terče a po týdnu byla výzdoba morbidně završena záplavou červených křížků. Denně jsme procházeli kolem, občas si vyměňovali vlastní teorie účelu zvláštních znamení, od vytýčení trasy běžeckého závodu, přes studijní pomůcky pro poznávání druhů stromů, až po vandalismus sprejera začátečníka. Zakrátko barevné znaky pozbyly na zajímavosti a teplý podzim začal pozvolna odnímat stromům listy. Nejdříve zlehka, potichoučku, jeden po druhém, až po několika větrných dnech byly větve nahé a odhalily nádherné tvary obnažených kmenů, které s trochou fantazie vyprávěly každý svůj příběh ze života v parku.

Koncem listopadu přijela auta. Muži v modrém vykládali různá nářadí, postavili kužele používané při značení silnic, páskou vymezili prostory se zákazem vstupu a započali, z mého pohledu, dílo zkázy. Šťastnější stromy byly revitalizovány, ale „okřížkované“ nemilosrdně sťaty. Celý týden jsme se s Čikinou loučily s dalšími a dalšími obětmi, až jednoho dne drama vyvrcholilo uříznutím zdravého, nejméně dvěstěletého buku, který NEMĚL červený kříž!

Ležel rozporcován v trávě. Pařez o průměru dvou metrů ronil slzy pryskyřice a mně bylo také do pláče. Byla jsem na pohřbu! A tak nejenom já, ale všichni ostatní pravidelní návštěvníci parku smutnili za velikánem, který se stal zcela určitě nelegální kořistí vlivného milovníka krbového paliva. Neměl znamení smrti proto, aby občané nemohli v dostatečném předstihu protestovat proti zamýšlenému kácení. Druhý den se speciální pila na odstraňování pařezů s obrovským hlukem zakusovala do tvrdého dřeva, aby místo činu bylo co nejdříve zamaskováno. Tentýž den večer byl pařez pryč a místo zasypáno zeminou s pilinami.

Na hrázi rybníku, za zábradlím, je poslední z poznamenaných červeným křížem a jeho vzdechům naslouchá vedle stojící veterán.

Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lidmila Nejedlá
Tolik básní, písní a ód bylo na stromy napsáno. Jen vandal to nepochopí. A my? jsme bezmocní proti něčí chamtivosti. Hezky jste to popsala, paní LKollinová.
Marie Magdalena Klosová
Patřím k těm,kteří pokládají stromy za živé bytosti ,a ty staré za pamětníky dob dávno minulých.Nejraději bych chtěla,aby tu byly s námi.Mají v sobě energii,o které se nám nemůže ani zdát.Proto bychom s nimi měli zacházet ohleduplně.
Soňa Prachfeldová
Chce se mi plakat, když se kácí stromy krásné, staleté. Někdy to být musí, jenže smutek veliký, beru strom jako živoucího svědka života našich lidských osudů a stromy bohužel jsou závislé na lidech, nemohou se bránit.
Zuzana Pivcová
Je to pro mě smutné čtení. Vybavilo se mi, jak v městě mého dětství, když jsem ještě byla hodně malá, vykáceli spoustu krásných stromů v parku a maminka plakala a se svou beranskou urputností se tomu pokoušela zabránit stížnostmi. Když v létě chodíváme na Hluboké podél rybníka k místní ZOO, míjíme kolik století staré duby, které, i když jsou mnohdy zcela vykotlané a mají ořezané větve, stále se svou vůlí k životu vyhánějí nové větvičky. Díky, paní Jano.
Zdenka Jírová
Tímto nádherným článkem je vzdáván hold všem padlým stromům, které skončily svou službu a musely udělat místo mladým proutkům, z kterých za několik desetiletí budou nové, krásné stromy. To je ale jen teorie nás, milovníků přírody. Praxe bývá často jiná a tu právě Jana popsala. Chodívám s ní na procházky a ráda fotím staré stromy a povídáme si, kdy asi byly zasazeny a komu dělaly radost. Jmenovaný velikán ale mohl mít před sebou ještě řadu hezkých jar i podzimů než by musel také odejít. Vyfotila jsem ho, i důkladně zahlazený zbytek po pařezu. Je to přesně tak, jak Jana napsala. Je mi to líto, nemám ráda pily ani sekery v lese, vždy je mi jako na pohřbu milého člověka. O to hůř, že stromy nekřičí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 19. týden

V pátek 10. května startuje Mistrovství světa v hokeji, jehož pořadatelem je Česká republika. Vědomostní kvíz se tedy bude tento týden věnovat hokeji.