Jak jsem kupovala televizor

Jak jsem kupovala televizor

10. 8. 2015

A jéje, je tu problém! Obrazovka televizoru zrní a zrní. Občas se smiluje a obraz naskočí, po pár dnech už se neobtěžuje a zrní trvale. Nu což, po 12 letech je přístroj zralý na odvoz do Respona. To je ta jednodušší část akce. 

Druhá - koupě nového televizoru - je pro většinu populace v dnešní době taktéž procedurou jednoduchou, neboť obchody přeplněné zbožím skýtají bohatou nabídku nových přístrojů; stačí vzít potřebnou finanční hotovost či  platební kartu, jít, vybrat, zaplatit. Existují však jedinci, mezi něž bezesporu náležím i já, kteří z takovéto jednoduché záležitosti dokáží vytvořit kovbojku.

Problém první - hotovost. Nutno počkat na roční vyúčtování tepla, což představuje měsíční prodlevu.

Musím se přiznat, že abstinenční příznaky televizního maniaka jsem nikterak nepříznivě nepocítila. Právě naopak. Kde se vzala tu se vzala spousta volného času, který bylo možno využít ke čtení knih. Jako bych se vrátila do dětských let, kdy jsem knihy přímo hltala.

Problém druhý - výběr nového televizoru - se ukázal býti velice složitým. Zaujal mě jeden přístroj z letáku. Spousta funkcí, cena přijatelná. Rozvažuji, zda provést nákup v místní kamenné prodejně, či v její pobočce internetové. Vítězí druhý způsob. Přesunu přístroj do košíku, když vtom na mě jukne dotaz, zda jsem zaregistrovaná. Nejsem. Poslušně se zaregistruji, počkám na potvrzení registrace a objednávku znovu vyplním. V košíku se objeví kusy dva. Znejistím natolik, že mě ani nenapadne objednávku zrušit a udělat novou. Pošlu e-mailem dotaz, zda mám či nemám objednáno. Po dvou dnech marného čekání na odpověď se naštvu a kontakt s prodejnou přeruším.

Mezitím připutoval jiný leták s televizorem větších rozměrů. Možná větší bude lepší. Alespoň syn se mi to snaží na dálku vsugerovat. Vydám se tedy v sobotu do příslušné konkurenční prodejny televizor zakoupit. Není to dobrý nápad. Mám pocit, že jsem se ocitla v pekle, nebo spíše ve psím útulku. Ze tří stran obklopena zářícími obrazovkami, některými i značných rozměrů, bojuji s fóbií ze psů, neboť ze všech štěkají dvě příšerně zubaté obludy. Na velkou obrazovku mě z toho přešla chuť. Psi v nadživotní velikosti? Nikdy!

Zaujal mě jeden přístroj velikosti střední, který nebyl zapnutý; proto jsem se obrátila na mladého, sympatického prodavače se žádostí o předvedení. Byl velmi ochotný: "Ten bych vám nedoporučoval, je sice levný, ale nekvalitní." Rozhlédnu se a vytipuji dva jiné. "Ten si neberte, bude mít rozostřený obraz. Ten vedlejší bych vám také nedoporučoval. Proto a proto... Doporučil bych vám tento," ukazuje na jiný televizor. "Byl bych ochoten nabídnout vám i docela zajímavou slevu."

Hoch působí důvěryhodně a já mám těch zářících obrazovek tak akorát dost. Nechám se přesvědčit, že jedině tento a žádný jiný přístroj je pro mě nejvhodnější. Zaplatím u pokladny požadovanou sumu, domluvím dodání do domu na pondělí, navzájem si s prodavačem poděkujeme za vzornou spolupráci a já spokojeně odcházím.

Doma pošlu přes skype synovi zprávu: "Úkol splněn, televizor zakoupen!" Syn zkontroluje na internetu typ přístroje a zavelí: "Transakci zruš, je to starý typ, ležák, nemá Full HD, nechala ses napálit!" Uznávám, má pravdu. Z těch štěkajících psích mord jsem byla natolik vyvedená z míry, až jsem ztratila schopnost rozumného uvažování a prakticky jsem koupila zajíce v pytli.

V neděli ráno se vydávám vyřídit tu nepříjemnou záležitost. "Můj" prodavač je zaneprázdněn reklamací robota, takže jednám s paní pokladní.

"Včera jsem u vás zakoupila televizor. Chci koupi zrušit a prosím o vrácení peněz." Pokladní se zatváří nepřívětivě. "To nejde. Peníze vrátit nelze. Musíte si vybrat jiný televizor." Stojím si na svém, vím, že do 14 dnů mohu od smlouvy odstoupit bez udání důvodu a na vrácení peněz mám nárok. Pokladní to také nevzdává. "Je to moc peněz. přijďte v pondělí, až tu bude pan vedoucí."

"V pondělí by mohlo být pozdě, zboží by bylo dodáno," namítám. Pokladní volá na pomoc kolegu. "Proč si nechcete vybrat jinou značku?" ptá se kolega. Vidím, že musím přitvrdit. Skloním hlavu a smutně vydechnu: "Nemůžu, syn mi strašlivě vynadal." Následovala chvilka trapného ticha. Najednou to šlo. Pokladní beze slova odpočítala peníze, já podepsala stvrzenku o jejich převzetí. "Promiň, synáčku, že jsem z tebe udělala tyrana vlastní matičky!" omlouvám se vduchu synovi.

Ale co teď? Jsem opět na začátku. Sedím u počítače a pátrám po internetových obchodech. jeden přístroj se mi líbí, vlastně se mi líbil už dříve, ale je dražší, než jsem si původně představovala. Ať hledám jak hledám, lepší nenacházím. Je bílý, elegantní, dobře zapadne do interiéru. Kromě toho je energeticky nenáročný, má i výborné hodnocení od zákazníků. Líbí se mi moc. Jsem rozhodnutá. Nechci riskovat další konzultaci se synem, proto volím taktiku mrtvého brouka. Tentokrát zvládnu nákup v internetovém obchodě na jedničku. Ze samé radosti jsem si ani nevšimla, že je HD, ale není Full. Nu což. Já také nejsem dokonalá.

Televizor zaujal čestné místo v mém obývacím pokoji a já jsem konečně spokojená. Opět jedu ve vyjetých kolejích. Civím na obrazovku a plýtvám drahocenným časem, knihu beru do ruky až o půlnoci. Zvyk je železná košile. Nebo - komu není rady, tomu není pomoci? Nejspíš platí oboje.

nákupy televize
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Telka není nezbytně nutná, ovšem je dobře občas vědět co se děje. Kdo se má dnes v té nabídce vyznat? Dobře jste zvládla situaci. Také se obracím na syny v těchto věcech, jeden mi tam namontuje všechny možné programy a pak se ptá - jde to ? Odpovídám - ještě jsem neměla čas všechny ty hd vyzkoušet. Ať Vám krabice slouží a nezlobí !
Jindřiška Dvořáková
Milé dámy, dnes jsem se vrátila z dovolené a jsem velice překvapena a potěšenaVašimi ohlasy. Děkuji. Aby toho nebylo málo, tak se mi podařilo "udusit" v přecpané kabelce mobil, nemám ho až tak moc dlouho. Takže mě čeká výběr a koupě nového. Opravovat ty "šunty", které opravdu mají životnost 2-3 roky, nemá smysl, byly by to vyhozené peníze.Zatím jsem přehodila simkartu do starého , doufám funkčního, a jsem zvědavá, zda si vzpomenu, jak se ovládá. Přeji Vám krásné dny.
Jana Šenbergerová
Tak tohle nás možná také brzy potká. Náš televizor je sice staršího data, ale zatím slouží, tak si ho necháváme, protože leccos můžeme sledovat přes počítač. Moc pěkně jste to napsala. Pište víc, umíte zaujmout.
Zdenka Jírová
Nebylo to dříve jednodušší - byla jedna, nejvýše dvě varianty a ještě jsem na na náš první barevný televizor čekala asi rok a značku či funkce jsem vůbec neřešila. Všechny byly stejné.
Lidmila Nejedlá
Oprava - my senioři.
Lidmila Nejedlá
Paní Jindřiško, já jsem se Vaším článkem moc pobavila. Jsme v tomto ohledu mi senioři stejní. Ale dobře jste to zvládla a tomu prodavači, co Vám vnutil starý ležák, jste měla přidat pár facek.
Alena Tollarová
Ani nevíte, paní Jindřiško, jak Vám rozumím. U mne totiž, zdá se, pomalu nastává nutnost pořídit si nový mobilní telefon. Ach jo.
Květoslava HOUDKOVÁ
Já o sobě vím, že jsem technický antitalent - proto jsem ráda, že mám rodiny dětí v blízkosti. Můj nejstarší vnuk si sám dohodl brigádu u pána, který funguje jako tzv. Hodinový manžel. Vnuk se přiučí různá řemesla a prý ve větším klidu = zeť(táta) by se třeba hned rozčiloval - tak se tomu vnuk raději vyhnul - a jeho šikovnost fakt stoupá.
Jana Slavíková
Jednu TV mám v kuchyni, druhou v obýváku a obě jsou koupené v Globusu. Ta větší je na druhý pokus, protože ta první nešla úplně vypnout a světýlko pozice standby bylo tak silné, že osvětlovalo celý pokoj. Bez problémů ji vzali zpět (důvod - špatný výběr), vrátili peníze a vybrala jsem si jinou.
Květoslava HOUDKOVÁ
Od jara jsem měla cíl: letošní Vánoce = nová LED TV. Na papír jsem si nalepovala tipy TV v dostupných cenách - aby byl přehled/výběr. Rodiny dětí mám nablízku a tak ve finále: Peníze: z části vrácená záloha ze stornované Itálie, zbytek dopůjčil zeť. Dostal papír s výstřižky, poslední byla TV s aktuální slevou v Globusu. Tak tam dojel - prověřil technicky, naložil, přivezl, instaloval, dal rady = UŽ HRAJE (81 cm/4990,-) = vyhovuje a mám radost. Ze srpnového důchodu vrátím zeťovi půjčku a mám vystaráno. Peníze si došetřím tím "domácím spořením", které mi vyhovuje(za 1. polol. jsem si ušetřila na nový mobil). V nabídkách internetu si v klidu vyberu, ale zboží chci VIDĚT ! - proto si dojedu nebo pošlu někoho z rodiny do kamenné prodejny. Nekupuji tzv. "zajíce v pytli" a vyhnu se příp. dalším problémům = za své peníze chci mít klid.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.