Terezínské pamětní knihy
FOTO: archiv autorky

Terezínské pamětní knihy

21. 1. 2016

V listopadu 1995 byly vydány dva svazky Terezínských pamětních knih, které přinesly seznam obětí holocaustu z českých a moravských zemí. A přesně před dvaceti léty jsem si obě knihy koupila, nejen jako připomínku mých umučených předků. Dovolte, prosím, abych Vás u příležitosti blížícího se Dne památky obětí holocaustu (27. ledna) krátce seznámila s obsahem a s významem těchto knih.

V pamětních knihách jsou zaznamenána jména těch, kteří se stali obětmi deportačních transportů, jimiž německá okupační moc odvlékla muže, ženy a děti spadající pod tzv. norimberské zákony, které byly vyhlášeny v září1935 v Německu.V těchto zákonech byla zavedena "rasová" definice židovství. V roce 1941 započalo v Protektorátu sčítání osob, podléhajících těmto zákonům. Podchytilo se přes 88 000 lidí, nejvíce, 48 000, v Praze. Na konferenci ve Wannsee v lednu 1942 bylo řešeno trojjediné poslání Terezína jako koncentračního a průchozího tábora, jako nástroje decimace a dezinformace o osudu deportovaného židovského obyvatelstva a pevně začleněného do strategie etapy "konečného řešení" židovské otázky.

Terezín byl původně založen císařem Josefem II. jako vojenská pevnost, vzdálený pouze 60 km od Prahy a zhruba stejně od Drážďan.Terezín v době deportací čítal 11 kasáren, další vojenské objekty, Malou pevnost a policejní věznici gestapa. V r. 1941 byl hraničním městem. Sousední Litoměřice patřily již do Sudetské župy. Heydrich se rozhodoval mezi dvěma objekty pro zřízení "sběrného tábora".V úvahu přicházel Terezín a husitský hrad Tábor. Zvítězil Terezín. Po konečném vyhlazení Židů se zde mělo vybudovat vzorné německé sídliště.

24. listopadu 1941 přijel do Bohušovic nad Ohří transport s 342 židovskými vězni jako komando výstavby. Když komando dopochodovalo 3 km z Bohušovic do Terezína, brány se za ním uzavřely a v tuto chvíli vznikl terezínský koncentrační tábor. Do konce roku 1942 byly do ghetta Terezín poslány tři čtvrtiny všeho židovského obyvatelstva z území Protektorátu. Podmínky pro "život" zde byly nelidské, nesnesitelné a nedůstojné. Za jediný den zde zemřelo i na 150 vězňů. Během roku 1942 pak do Terezína přijížděly vlaky nejen z Protektorátu, ale i vlaky z Německa, Holandska a Rakouska. 

V transportním sledu pak byly vypravovány vlaky dále na východ, do vyhlazovacích koncentračních táborů Osvětim,Treblinka, Majdanek, Piaski, Sobibór či Izbica.

Knihy obsahují jmenný seznam umučených osob, chronologicky seřazené transporty do Terezína a pak datum úmrtí v některém z vyhlazovacích táborů, dále nezjištěné osudy a přeživší osoby, kterých je velmi málo. V transportu "Z" Kladno 26.února 1942, ve kterém byla deportována a zlikvidována rodina mojí babičky, bylo 756 osob, z toho 66 se dožilo osvobození.

Terezínské pamětní knihy připravil kolektiv editorů pod vedením M. Kárného ve spolupráci s Ústavem teorie informace a automatizace Akademie věd ČR, Památníkem Terezín a Státním ústředním archivem v Praze. Editoři využili také materiály a databázi Židovského muzea v Praze, materiálů zpracovaných z iniciativy Serge Klarsfelda a computerového projektu Beit Theresienstadt v Givat Haim Ichud. Knihy vydala Terezínská iniciativa v nakladatelství Melantrich roku 1995.

Všem patří velký dík za tuto ojedinělou práci!

Závěrem dovolte citaci v úvodu Terezínské knihy-slovo Václava Havla:

"Soudím, že jsou dva hlavní důvody, proč  si musíme všechny hrozné děje, jimž je tato kniha věnována, znovu a znovu připomínat.Především nás k tomu vede přirozená úcta k nekonečnénu utrpení našich bližních a k jejich památce.Druhým důvodem je trvalé a nepřetržité živé varování, které k nám zaznívá z osudu všech těchto obětí násilí, krutosti a fanatismu, zvrácené ideologie a  lidské podlosti. Nacismus byl poražen, ale bylo by bláhové se domnívat,že vymizel z tohoto světa.Kdesi hluboko v poslední nahodilé antisemitské poznámce či bezděčném rasistickém výroku je zaklet přízrak plynové komory či pogromu. A v každém násilníkovi je zakleto nebezpečí, že roztočí nové kolo hrůz."

 

 

 

 

2. světová válka Židé
Hodnocení:
(4.4 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vladka Steinová
Dobrý den, děkuji všem za kvalitní, lidské a procítěné komentáře. Zapomínat a zpochybňovat by se nemělo.TV Barrandov uvedla pozoruhodný dokument, Návrat do Osvětimi, zpověď ženy Eriky Bezdíčkové, která přežila Osvětim. Ještě jednou děkuji.Vladka
VANDA Blaškovič
Naší rodinu holocaust naštěstí přímo nezasáhl. Znám ho prostřednictvím filmů, knih, dokumentárních pořadů, přednášek. ...ty hrůzy byly nepředstavitelné. Vždy si říkám, jak ti přeživší mohli vůbec dále žít. Jak ještě mohli věřit v lidství? Přesto to dokázali. Vladko, děkuji. Připojila jsi dojemnou fotografii. Nezapomeneme.
Radek Otáhal
v r. 2014 návštěva památníku umocněna přítomností mých rodičů.
Zdenka Jírová
Jen při čtení vašeho článku mi naskočila husí kůže. Je to zrůdně nelidské. Jedna moje učitelka němčiny přežila Terezín, manžel ale ne. Vyprávěla mi o svých zážitcích. I když je to už několik desítek let, stále si je pamatuji.
Vladka Steinová
Děkuji Jitce a p. Aleně. Opravdu se nesmí zapomenout.
Alena Várošová
Věřte mi,nebo ne paní Vlaďko,ale se slzami v očích jsem si připomněla krutné zacházení s lidmi v koncentráčních vyhlazovacích táborech.Otec byl ročník 1922 a ti byli nasazeni na nucené práce do Německa.Utekl a musel se skrývat.Já vím,že s tímto peklem,to nemá nic společného. .Četla jsem kdysi knihu jako mladá holka,zůstaly mi v paměti jen útržky a střípky popisu jak se chovali nacisté k lidem.Kniha tuším RUR Návrat nežádoucí a tam se s lidmi zacházelo hrůř jak s dobytkem.Pokud jsem popletla název,tak se všem omlouvám.
Jitka Chodorová
Vladko, je mi to moc líto,ale je dobře, že jsi nám to všem připomněla. Díky.
Vladka Steinová
Dobrý den, děkuji všem za kvalitní a lidské recenze.
Jarmila Komberec Jakubcová
Milá Vladko, dík za připomenutí obětí holocaustu.Nikdy nezapomenu na rodinné příslušníky, které jsem nikdy osobně nepoznala, ale kteří prošli peklem koncentračních vyhlazovacích táborů a nikdy se z dlouhé cesty nevrátili. 6 milionů Židů bylo zahynulo během II.sv.války v důsledku tzv.norimberských zákonů. Nikdy nezapomeneme.
Zuzana Pivcová
I v naší archivní dokumentaci se objevují informace o Terezíně. Některé dozorčí knihy jsme dokonce věnovali před lety Památníku. Nesmířila jsem se s tím, že zatímco terezínský velitel byl po válce popraven, jednomu z nejkrutějších dozorců Antonu Mallothovi (samolibý opilec " Der schöne Toni") se podařilo zmizet, a ačkoliv byl později jeho pobyt, napřed v severní Itálii, pak v Bavorsku, vypátrán, nikdy do Československa nebyl vydán. Souzen byl ve Spolkové republice až koncem 90. let a jeho "trest" byl jen symbolický. Vážím si toho, že jsem byla i účastnicí asi tří konferencí v Terezíně a mohla vystoupit s referátem. Poznala jsem tam i lidi ze zahraničí, včetně Německa, kteří pohlíželi na holocaust stejně jako my. Škoda, že někteří už nežijí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.