Do stanice "Úsměv" jezdí i vlak
Ilustrační foto: pixabay.com

Do stanice "Úsměv" jezdí i vlak

21. 1. 2016

Doufám, že mi Libor Farský promine název tohoto vyprávění. Ke vzpomínce mě totiž inspiroval jeho příběh, jak před lety, coby student - recesista, jel tramvají  "do stanice Úsměv". Tentokrát však, asi před dvěma lety, cestovaly tři seniorky - sestra Zuzana, kamarádka Maruška a já.

Vydaly jsme se vlakem do Luštěnic, kde v penzionu pro seniory bydlí naše kamarádka Olga. Se společnou jízdenkou, kterou opatrovala Zuzana, jsme nejdříve absolvovaly jízdu z Prahy do Nymburka a tam jsme přesedly na "motoráček", s nímž jsme pak ještě měly dojet několik stanic směrem k Mladé Boleslavi.

Nevím už, jestli tehdy vlak v jedné ze stanic prudčeji zabrzdil, nebo jestli Zuzana přestala hlídat svou, ne právě bezpečně odloženou tašku, protože ta se náhle převrátila a začaly z ní padat věci na podlahu. Nejdříve jsme věnovaly pozornost rozbitému kelímku s jogurtem, takže jsme společně s ubrousky v ruce tu "pohromu" co nejrychleji uklízely. Bylo by asi trapné, kdyby právě teď přišel k nám průvodčí. Podařilo se! Nato Zuzana posbírala ze země ještě dalších pár věcí, hlavně pak "vypadlou" jízdenku. (Štěstí, že jsme si té jízdenky všimly, mohla se jogurtem  poničit nebo dokonce ztratit - ani jsme nepomyslely, jak bychom se bez ní dostávaly zpátky domů).

Ve chvilce se objevil ve voze mladý průvodčí a Zuzana mu ukázala jízdenku, kterou už po zvednutí z podlahy raději držela v ruce, připravenou ke kontrole. Průvodčí se na jízdenku dlouze a poněkud nechápavě podíval a pak už se na nás obrátil s otázkami: Odkud jedete? Co to máte za jízdenku? Ta není platná..... Žádnou recesi jsme pochopitelně nechystaly, a proto jsme mu jedna přes druhou s úplnou samozřejmostí vysvětlovaly, že to je naše společná jízdenka, kterou jsme si koupily u pokladny na Hlavním nádraží, a tam že by nám rozhodně neprodali nějakou špatnou jízdenku. K tomu jsme mu svorně ukazovaly průkazy na slevu jízdného v domnění, že teď už bude všechno v pořádku. Profesionál by celou scénu přesvědčivěji nezahrál! Průvodčí to dál nekomentoval, snad s ohledem na to, že jsme byly starší dámy, jízdenku nám vrátil, aniž by ji označil, a odešel. Na příští stanici jsme už měly vystupovat.

Teprve teď jsme se na onu záhadnou jízdenku podívaly. Co se mu na ní nezdálo? Místo zpáteční jízdenky Praha - Luštěnice pro tři osoby, za kterou jsme zaplatily kolem čtyř set korun, jsme totiž průvodčímu předložily jízdenku pro jednoho cestujícího, která byla jen z Boleslavi do blízké venkovské stanice, stála 12 korun, byla z opačného směru a ještě prošlá! Někdo ji zkrátka nechal ležet na zemi a tam ji Zuzana sebrala. Jenomže: kde zůstala ta naše platná? Tu Zuzana po nahlédnutí do tašky samozřejmě v pořádku našla. Ještě ji stačila rychle ukázat průvodčímu, aby si nemyslel, že jsme nějaké podvodnice, anebo, že vezl tři úplně pomatené dámy.

Vlak zastavil a my jsme vystupovaly, více než s úsměvem, s trojhlasným smíchem.

cestování Můj příběh
Hodnocení:
(4.6 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Prokšová
Milá Marcelo, Tvůj článeček je moc pěkný, krásně si celou trapně-legrační příhodu popsala. Ještě stále vidím pana průvodčího, jak drží v ruce tu "naši" jízdenku a nevěřícně na ní a na nás zírá. Určitě si myslel, že jsme prchly z nějakého "ústavu". Těším se na další příhody. Maruš
Jitka Chodorová
Marcelko, hezký příběh, ale jak vás inspiroval Libor, vy jste inspirovala mě, a když dovolíte, hned jdu napsat příběh z mého nádražáckého zaměstnání. Děkuji za pěkné povídání.
Zuzana Pivcová
Když jsem si přečetla Tvé vyprávění, hned se mi všechno vybavilo. Doufám, že si vzpomeneš (narozdíl ode mne) i na další humorné příhody. :-)))
Lidmila Nejedlá
Marcelko, cestování je legrace, když se zrovna neutrhne lokomotiva od soupravy vagónů, jako dnes. Na trati Hradec K. - Praha.
Eva Mužíková
Super Marcelko, super, pobavila jste mne... úplně jsem to viděla před očima, jak jste se asi tvářily při objevení té pravé jízdenky...
ivana kosťunová
Mám ráda tyhle humorné příhody ze života, každý jsme zažil podobné trapasy. Nejdřív se z nich člověk orosí a potom ještě po letech dává k lepšímu. Pobavila jste mě.
Soňa Prachfeldová
Živt nám píše různé humorné příhody a ten mladý průvodčí byl dobrý, že to přešel , určitě dával tuto příhodu k lepšímu, to se neděje denně
Hana Rypáčková
Veselá příhoda s dobrým koncem. Často jezdím Strakonice -Rokycany přes Plzeň, jsem nepořádná a nevyhazuji jízdenky. Tak se mi stalo, že jsem ukazovala dávno prošlou a nechápala, co se průvodčímu nelíbí. Dvakrát jsem se zarolovala podívat , když ne Zuzka, kdo to píše.Taky mám sestřičku Marcelu.
Jarmila Komberec Jakubcová
Hezká zápletka s jízdenkou a vtipně napsaná. Pište dál - líbí se mi takové příběhy.
Lenka Hudečková
Takový je prostě život :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.