Učitel v nesnázích: Jednovaječný problém

Učitel v nesnázích: Jednovaječný problém

1. 3. 2016

Motto:  

 Kde jsem včera byl a s kým?
 Ty můj kvítku medový. To se nikdo nedoví
 S kým jsem se líbal pod křovím?
 Ty má lásko veliká, to se přece neříká!

Když já bych stejně rád věděl, která z vás – Ingrid (vlevo?) nebo Míša (vpravo?) mě včera v tom křovíčku udělala šťastným. Ale co … nevadí, vždyť já vás miluji obě.

Vážení přátelé, jistě vám tato titulní fotografie (obr.1) přišla povědomá a poznali jste na ni naše milé jednožloutkové sestřičky Ingrid Hřebíčkovou a Míšu Přibovou, vložil jsem ji sem se souhlasem obou a to zejména proto, že právě článek Michaely mě k těmto řádkům inspiroval. Napadlo mne totiž, že by mohl být zajímavý i pohled učitele na dvojčata ve třídě. Doporučuji vám teď podívat se nejdříve znovu na článek „Vtipnější vyhrává: Dvojčata“.

Takže teď několik mých úvah na základě vlastních i převzatých zkušeností. Tentokrát vás výjimečně poprosím, abyste si vždy průběžně během čtení otevřeli hned odkaz na aktuální obrázek nebo článek, včetně mých obvyklých závěrečných otázek pro čtenáře. Nějak jsem totiž nepochopil vkládání obrázků do textu, při současném dodržení šířky obrázku 1200 px se mi to zdá nemožné. Děkuji.

 *Děti v základní nebo střední škole

  • Někdy jsou dvojčata opravdu k nerozeznání, dokonce v určitých případech poznáme i jejich pohlaví jen podle oblečení. Viz obr. 2 „Bratři nebo sestry?“
  • Velmi často mívají rodiče ten hloupý nápad, že u stejného pohlaví je i stejně oblékají  a chlapce pojmenují Petr a Pavel, což se samo o sobě někdy plete.  A vedení školy zase nemá lepší nápad, než dát je do stejné třídy, i u větších středních škol s více třídami stejného ročníku. Protože jim tam prostě pasují podle abecedy. Což je fakt. Ale už nikoho nezajímají pedagogické problémy, které musí řešit učitelé. Kdybych byl ředitelem školy, umožnil bych dvojčaům stejnou třídu jen při splnění podmínky, že se viditelným a nepřenosným způsobem od sebe odliší. Viz obr.3 „ Petrovi dám na krk zvoneček“.

Když se nad tím zamyslíme, dvojčata stejného pohlaví mají spoustu možností, jak si vzájemně pomoci a učitele obelstít. A nelze jim to mít za zlé. Naopak - je to inteligentní hra, která vyžaduje bystrost hráčů na obou stranách. To je přece v zájmu pedagogického procesu. Jenže to není hra spravedlivá, neboť učiteli již tolik možností nenabízí. Fyzické značkování dvojčat třeba tetováním v obličeji bohužel doporučit nelze, byť by se jednalo třeba o hezké srdíčko u jedné z dívek.

  • Pokud jde o zkoušení u tabule, učitel zásadně musí zkoušet obě dvojčata ve stejné hodině. Což ona ovšem brzy zjistí a když je Petr nemocný, Pavel se také nemusí na hodinu učit. Ví, že nebude zkoušen.
  • Když jsou oba ve škole, používají následující fintu. Tak třeba Pavel s lepšími výsledky, se při zkoušení prohlásí za Petra. No, prostě pomůže bráškovi, který má horší výsledky z písemek. Předtím si jen vymění místa v lavicích. Tady je učitel bezmocný.
    Viz obr. č.4 „ Jdeme to zapít, brácho, vyhráli jsme“.

 *V dospělosti

  • Zajímavé je, že si dvojčata velmi často zvolí nejen stejnou střední či vysokou školu, ale i stejnou budoucí profesi. Platí to i o politicích. Podívejte se teď, prosím, na následující odkaz - zde.

Je to článek z internetových novin se známým obrázkem: Lech Kaczynski a Jaroslaw Kaczynski – foto REUTERS, www.lidovky.cz. Ten obrázek může být pod licencí, tak jsem si jej nedovolil zkopírovat. Při pohledu na něj jsem si hned řekl „tak tyto pány bych ve své třídě dálkového studia na stavárně mít nechtěl.

  • Mám i vlastní zážitek, velmi podobný. Na stavebním úřadě v Českém Krumlově tehdy pracovali bratří Prokopiusové, párkrát jsem se s nimi dostal služebně do styku. To bylo stále dohadování dohadování o tom, co jsme si řekli nebo neřekli minule!... Ale nejvíc mě pobavil malíř - natěrač, můj dálkový student. Maloval jim společný rodinný domek, ale o dvojčatech nic nevěděl. Toto je jeho příběh:
  • Maluji, jsem na štaflích. Přijde pan Prokopius v sáčku, kravatě a s aktovkou a povídá „Dobrý den. Tak co, jak to jde?“ Jenomže za čtvrt hodiny přijde úplně stejný pán, v sáčku, kravatě a s aktovkou a povídá: „Dobrý den. Tak co, jak to jde?“.  Když se druhý den opakovalo přesně totéž, už jsem se na těch štaflích málem smíchy neudržel.

*Trojčata

Nikdy jsem je nepoznal a lituji toho. Umíte si představit, kolik by s nimi bylo legrace?  Vzpomeňte si, jak výborně se několik z vás bavilo v restauraci U Tří Prasátek, je to až nakažlivé z fotografií, na i60 vložených. Toto je jedna z nich od Alči Tollarové: Obr.5 „Legrace ve škole i v hospodě.
Autorem toho nápadu byl ovšem původně Walt Disney: Obr. 6 „Tři veselá prasátka“

 *Dvojníci

Potkali jste někdy svého dvojníka? Je to asi dost vzácné. Mně se to stalo jednou za velmi kuriózní situace. Bylo to v tramvaji, seděli jsme proti sobě, já jsem měl ruku a on nohu v sádře. Když jsme se spatřili, začali jsme se oba tlemit. A smáli se i někteří další cestující, ti nás ovšem zřejmě považovali za dvojčata. Čekal jsem na zastávku, abych se k němu přesunul, jenže on, bohužel, musel vystoupit.

 *Číňané

 Je to zvláštní, ale mnozí Číňané nám připadají jako dvojníci. Rád bych věděl, jestli je tomu i naopak. Někdy musím vyrazit do Prahy na Staroměstské náměstí, které je jich plné, a zkusit se jich na to zeptat. Závěrem vás doufám pobaví následující obrázek skupiny studentů s učitelem, dvojčaty obojího pohlaví i dvojníky - (z mého pohledu). Je z webových stránek „Ronnie.cz“ - z r.2007. Já jsem se tam zaregistroval, abych požádal o souhlas se zveřejněním tohoto obrázku na i60, ale pak jsem zjistil, že obrázek vložil přispěvatel z jiných zdrojů a přidal jen vtipný text. Takže sem obrázek nemohu vložit, mohl bych porušit autorská práva a způsobit tím problém redakci i60. Přidávám tedy odkaz, kde tentokrát naleznete bezvadné otázky pro čtenáře, které nejsou ode mne. Autor textu je uvedl výzvou „Vyhraj 2 listky a letenky na letni Olympijske hry v Pekingu 2008“. Věřím tomu, že kdo zodpoví všechny otázky by si opravdu tu výhru zasloužil. 

Přátelé neváhejte a otevřete si tento odkaz, nebudete litovat a uděláte mi radost! :-)

http://forum.ronnie.cz/ftipy-2-t14910-224.html    

 

 

Můj příběh Učitel v nesnázích život
Autor: Libor Farský
Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Michaela Přibová
Libore, děkuji za zajímavý a zábavný článek. Pobavil jsi mě.
Ingrid Hřebíčková
Libore, děkuji ti za povedený článek, je opravdu velmi zajímavý a ještě se u něj člověk zasměje. Dokonce znám případ dvojčat, kdy jeden šel odmaturovat za druhého. Prý by to ten první neudělal. Znala jsem dívku, která byla na účňovské škole s maturitou a druhá na stejné učňovské škole bez maturity a ta s maturitou chodila psát písemku té druhé. Nikdo ze třídy to nikdy neoznámil. O dvojčatech by se toho dalo napsat moře, a tak mi napadá, že taky bych mohla veselé historky, a ty jsou převážně veselé, napsat taky. Ještě jednou dík za zajímavý článek.
Marcela Pivcová
Libore, výborně! To je přesně to, čím se pobavím a zavzpomínám. Také já jsem měla několikrát ve třídě jednovaječná dvojčata- a ta jsem prostě nerozeznala. Musela jsem hned ráno zjistit, co má které z těch dvou dětí na sobě /naštěstí vždy chodily v různém oblečení/, a to bylo pak pro mne směrodatné. V jedné třídě byly dvě stejné dívky - obě štíhlé, nakrátko ostříhané. Před koncem škol. roku jsme se fotili, fotografka rovnala děti do skupiny, zařadila jednu z dívek, obrátila se k druhé: "Brácha si stoupne sem!" Nato se ozvalo: "Ale, já jsem holka! " "A jak to, že nemáš náušnice, když ségra je má?"...Fotografka rozeznala během minuty, co já ani za rok ne. Pak už jsem věděla, jak na to. "Mým" dvojčatům bylo kolem 10 roků, fígle se záměnou ještě kluci ani holky nevymýšleli.
Alena Tollarová
Se svou dvojnicí jsem se nikdy nesetkala, ale je to škoda. Bavilo by mě to. Do sousedství v dětství jezdili na prázdniny dva stejní kluci - Sláva a Práva. Znám jedno z "dejvických trojčat", ročník tuším 1955. Pamatujete, jak se podniky předháněly, jakou vícerčatům opatří výbavičku?
Hana Rypáčková
Eskymáky a Číňany tradiční nerozeznám.Ale narovnávají si oči a to už je znát .Znám dvojčata, co jsou nerozluční a taky ta , co se trhla. Naprosto žijí různý život..
Květoslava HOUDKOVÁ
Dodatek: Moje děti zažily i své "dvojníky" - též na první pohled k nerozeznání. Dcera: Kdysi na "pionýrs.táboře" při nástupu stála proti ní stejná holčička (jako byl film "Luiza a Lotka". Syn - když už byl u nás na plese - přišel k němu mladík a sdělil, že si ho zřejmě spletl s kamarádem z Ostravy, že jsou si podobní ! - prostě "svět je malý".
Květoslava HOUDKOVÁ
Dvojčata a vícečata se v dnešní době hojně rodí - převážně jsou to tzv. "děti ze zkumavky". Pocházím z Prahy-Hloubětína, tam býval (a dosud je) Zámeček. Dříve v něm byly sklady kulis a vybavení pro divadla, ale postupem času zadaptován na "Centrum reprod. medicíny" (umělé oplodnění). Každoročně pořádají "Sraz dvojčat a vícečat" - sjíždí se jich tam mnoho. A myslím, že i tam je "Babybox" pro záchranu dětí. Informace jsou určitě na internetu.
Zdenka Jírová
Mo c zajímavý článek. Já se setkala s už dospělými muži - dvojčaty. Nikdy jsem nevěděla, který je který a samozřejmě se jmenovali Petr a Pavel. V pozdějším věku měli i stejnou pleš.
Naděžda Špásová
Liborku, Míšu a Ingrid znám osobně a jsou to moc milé dámy. Mám také osobní zkušenost s dvojčaty. První rande v patnácti jsem měla jedním z nich. Bohužel s tím povahově horším. Zájem měl i ten hodnější, ale to už je strašně dávno. Tak to někdy bývá. Hezká studie dvojčat. *****
Alena Várošová
Díky za pěkný článek obou dvou sestres dvojčat Míši a IIngrit.Podle fotky bych tyto děvčata rozeznala.Jedna má kulatší obličej,jinak jsou snad stejné.Pěkný oříšek pro kantory Asiaté a čmoudíci se mi zdají stejní.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.