Na skok ve Vídni
FOTO: autorka

Na skok ve Vídni

29. 6. 2016

Slíbila jsem pár řádků o Vídni, kde jsme začínali a ukončili naši dovolenou.

Před odletem do Antalye jsme měli několik hodin času a tak jsme se rozhodli ke krátké procházce. Plán byl jednoduchý. Dojedeme vlakem do města, projdeme se kolem katedrály sv. Štěpána, dáme si něco malého pod jazyk, odlovíme jednu kešku, abychom jeli na dovolenou s kulatým počtem, a pojedeme na letiště. Fajn. Jenže jsme se trošku v uličkách zamotali a vlak na letiště nám frnknul před nosem. Uff, polil nás ledový pot. S lístky na ten původní rychlovlak, jsme naskočili do jiného, zastávkového. Naše zpoždění bylo asi 20minut, a tak jsme odbavení ještě v pohodě stíhali. Ty chvíle hrůzy, aby nepřišel kontrolor a jak bychom to vysvětlovali, nikomu nepřeji. Při příjezdu na letiště jsme se rozdělili, já stát frontu na odbavení a Romča pro uložená zavazadla. Fronta se zkracovala a Romča nikde. Už jsem pouštěla několik cestujících před sebe, když se objevil s kufry. Personál byl na obědě.

Zpáteční přílet do Vídně byl bez problémů, ubytovali jsme se v penzionu a těšili se na město. Naposledy jsme ve Vídni byli v čase adventním a tak jsem sobě i městu slíbila, že se vrátím, až pokvetou růže. To jsem splnila, jenže Vídeň se mi od té doby změnila. Zamilovala jsem si město elegance, a i když plné turistů, klidné, čisté. S natěšením jsme se posadili do kavárny na Mariahilfer Strasse, nasát atmosféru města. Vedle nás ke stolečku zasedla společnost vybavená několika mobilními telefony a ozdobená (převážně pánská část) zlatými řetězy. Hlasitý hovor v jejich rodném jazyku, nám kdysi bratrském, se nedal neslyšet. Velice dobrá káva nám rázem zhořkla. Proč si myslí, že čím hlasitěji, tím lépe, stále nechápu. Naštěstí kavárna nebyla náš hlavní zájem. Vynechali jsme známé turistické cíle a vydali se do méně navštěvovaných míst. Navštívili jsme Císařskou hrobku pod kostelem kapucínů, Mexicoplatz, Muzeum patologie, Dům živých mořských živočichů, Dunajský ostrov, Přístav. Vydali jsme se i na televizní věž Donauturm s otočnou kavárnou. Z věže, u pozorovací plošiny ve výšce cca 150m, za příznivého počasí odvážlivci skáčou budgee jumping. Další zajímavostí, kterou jsme si nenechali ujít, je Hundertwasserhaus, dům, který nemá rovné, pravidelné linie. Vídeňská radnice je skvost, připomíná mi Libereckou radnici a naopak. Byli jsme moc rádi, že si ji můžeme prohlédnout i uvnitř. A to byla asi tečka za naším pobytem a nám nezbylo než říci: Sbohem Vídeň.

A co bude příště? Možná Paříž, kdo ví…..

 

cestování
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Umím si představit to napětí, když čas utíká jak zběsilý. Zážitky z cestování takové i makové - rádi vzpomínáme . A Vídeň je krásná.
Eva Krausová
Helenko, Vídeň by mne tedy móóc lákala, i ten originál dortík Sacher.
Karel Boháček
Vídeň je krásná, ale Sachr je v každé cukrárně jiný - proč ? Já dělám Sachr doma, záleží hodně na meruňkách a typu čokolády, jinak se nedá moc zkazit.
Marie Seitlová
Heli pěkná připomínka na Vídeň a moc chutnající Sachr.
Eva Balúchová
Helenko,hezky jsi popsala váš pobyt ve Vídni.Když se otevřeli hranice,často jsme tam jezdili.Moc se mi líbil HundertWasserhaus.
Helena Votíková
Sachr chutná úplně jinak než tady. Je sušší. Ale s kávičkou to nemá chybu.
Zuzana Pivcová
Vídeň byla mým prvním městem na Západě. Kdysi jsem o tom vyprávěla i na i60. Docela ráda bych tam ještě někdy jela, ale ne Karosou, jako tehdy. Úplně jsi mě namlsala, dokonce i tím Sachrem.
Hana Rypáčková
Ten sacher vypadá krásně...Napřed bych sloupla tu čokoládu a mlsala ji s kafíčkem...Pak hezky dortíček vidličkou ukrajovala...A koukala se po ulici a připadala si krásně a šťastně a vůbec ne jako nějaká socka......./A to jsem dopila pivo!/
Naděžda Špásová
Helo, jaký byl ten sachr? Je to orig, viď. Já teda tmavé dorty nemusím, ale tady bych ochutnala. Ve Vídni jsme byly s dcerou před lety. Bylo to před adventem, takže všude výzdoba a světla. Moc se mi líbil císařský zámek a zahrada (jen zvenku). Na můj vkus bylo ve stáncích moc andělů. Ale bylo to hezké. V zeleni je určitě krásná. *****
Ilona Erika Kolář
Vídeň je krásné město. Když jsem tam přijela poprvé, připadalo mi tam všechno takové známé, důvěrné. Připomíná mi hodně Prahu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.