Proč košer? Proč halal? Proč vůbec něco?
Ilustrační foto: pixabay.com

Proč košer? Proč halal? Proč vůbec něco?

20. 9. 2016

Paní Jakubcová napsala nedávno článek Když se řekne: je to košer. Velmi se mi článek líbil. Proto bych ho rád obohatil o šamanský pohled na tzv. košer jídlo, především, co se týká živočišné složky a porovnání s halal rituály porážky. Obojí totiž vychází z šamanských poznatků o mnoho desítek tisíc let starších. Samozřejmě to má i vědecké zdůvodnění. Ale to je v oblasti kvantové mechaniky nehmotných částic a energií a sami vědci dělají teprve první tápavé kroky poznávání.

Tedy o co jde v principu?
Naši vzdálení předkové byli mnohem, mnohem citlivější na vnímání nehmotného světa, toky energií atd. Jejich jednání se mnohem víc řídilo podvědomím a intuicí. Vnímali nejen energie, vzniklé emočními stavy jiných lidí, ale i zvířat a kdo ví, možná i rostlin. Vnímali tedy i energie, které zůstaly zvěři po jejím usmrcení. Aby byla energie toho, co později bude jejich potravou, pokud možno co nejlepší, sloužily různé lovecké rituály. Nejvíce se patrně rozšířil rituál, ve kterém se lovec ulovené zvěři omlouval. Především za to, že byl nucen ukončit jí život proto, aby se sám mohl nasytit. Tím vytvářel atmosféru smíření, která produkovala kladnou energii a harmonizovala i energie špatné, které doprovázejí zánik jakéhokoliv organizmu.  Co se energeticky odehrává na buněčné úrovni při přechodu z živé hmoty na neživou, to zatím ponechám stranou. Hlavní význam rituálu tedy tkví v tom, že  energetická harmonizace potravy zvyšuje její hodnotu dostatkem pozitivní energie. Ta konzumací přechází do našeho těla. Myslivci dodnes tyto rituály udržují, říkají tomu tradice, ale proč se to dělá, absolutně netuší. My nepatrnými zbytky vnímání energií jsme ještě tak schopni rozpoznat, když je pokrm "připravovaný s láskou".

Košer.
Když člověk začal zvířata domestikovat, došlo i na jiné usmrcování zvířat než při lovu. Tím vznikla i možnost rituálu, který by provedl harmonizaci a co nejvíce zabránil vzniku špatných energií už v okamžiku usmrcení, dokonce před ním. To byla nakonec i koncepce, která byla základem košer porážky. Negativní energie vzniká především právě utrpením, bolestí, strachem, stresem. Tomu se snaží košer porážka vyhnout, aby maso bylo energeticky maximálně pozitivní a při konzumaci se nehromadila v lidech a následně v nich neprobouzela třeba agresivitu, zlé myšlenky (teologicky řečeno: "touha páchat hříchy"). Proto třeba doma zabitá domácí zvířata je možno donést rabínovi. Ten rozhodne, zda je pokrm košer či trejfle. Rabín je (měl by být) totiž člověk na určité duchovní úrovni, duchovními cvičeními trénovaný a na rozhraní vědomí a podvědomí schopný vnímat působení energií, a proto poznat, kolik je v pokrmu energie pozitvní a kolik negativní. Hranice mezi tím, co je košer a co už trejfle, záleží zcela na jeho úsudku, moudrosti a zodpovědnosti.

Halal.
Z podobných principů vychází i porážka halal. Já osobně považuji Korán za učení zcela zvrácené a dekadentní. Porážka halal je jeden z důvodů, které mne k tomu názoru vedou. Halal porážka se snaží o energetickou harmonizaci tím, že zvířeti jsou předčítány verše Koránu. Korán totiž napsal prorok Mohamed a diktoval mu ho sám Alláh, a je to tedy to nejsvětější, co může být, tedy nejsilnější ze všech zdrojů pozitivní energie. Zvíře proto při porážce má být při plném vědomí a mít při umírání dostatek času, aby na něj verše Koránu mohly co nejvíce působit. Málokdo ví, že naše české zákony na ochranu zvířat trýznivé usmrcování zvěře zakazují. Na jatkách je to kontrolováno a postihováno. Na halal porážky však byla udělena výjimka.

Kde to má počátek? Mohamed, jak víme, nebyl žádný světec, nýbrž válečník s velkými mocenskými ambicemi. U nás se říká: "Chceš rychle a snadno zbohatnout? Založ si vlastní sektu". Mohamed nebyl žádný troškař. Založil náboženství. Prohlásil se za proroka, sedl ke stolu a napsal Korán. Aby Koránu dodal váhu, tvrdil, že mu ho nadiktoval sám Alláh. Mohamed nebyl žádný blbec. Napsal Korán čistě populisticky přesně tak, aby vyhovoval mentalitě divokých válečnických kmenů Arabů a jejich sklonům a zvykům. Tím byl pro ně mnohem atraktivnější, než třeba daleko pacifičtější a příliš rovnostářské učení Bible. Tedy i halal porážka. Nevím zda tento "prorok" měl jako primární záměr v potravě koncentrovat negativní energii proto, aby konzumenti byli bojovnější a nemilosrdnější bojovníci. Vyhovovalo by to záměrům Mohamedovým, sjednotit ve víře jednotlivé kmeny v tak velkou armádu, aby byla schopna bezkonkurenční početností dobývat další území. To se mu nakonec povedlo, ale vraťme se k halal. Arabské divoké kmeny totiž měly ve zvyku, právě zabíjení zvířat dost krutým způsobem. Proč? Maso takto zabitého zvířete má lepší chuť. Mohamed tuto praxi znal a Korán tomu přizpůsobil.

Dnes už víme, že stresová situace způsobuje větší prokrvení tkání, zvláště svaloviny na úkor tkáně vnitřních orgánů, vyšší podíl kyseliny mléčné v krvi a další faktory, které dělají maso stresovaného zvířete chutnější a šťavnatější. Ale muslimové věří, že to je tím čtením veršů Koránu.

Tím jsem vám dal trochu nahlédnout na rituály doprovázející usmrcování zvířat nejen z pohledu šamanského vnímání světa, ale i z pohledu mého vlastního. 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
František Komín
Pane Libánský, překvapuje mě, že se pouštíte do tématu, na které, jak sám píšete, nejste odborník. V článku je sice vysvětleno, proč mají různá náboženství různý názor na způsob usmrcování zvířat, ale to neodstraňuje ten rozpor. Chtěl jsem se zeptat, který způsob považujete za správný vy, ale to evidentně nemá smysl. Já osobně se přikláním k tomu prvnímu. Kyselina mléčná je odpadní produkt některých pochodů v těle (např. svalové námahy) a tělo se jí zbavuje, takže nevidím důvod, proč by tento odpad měl zlepšovat chuť masa. Jako dítě jsem bydlel na vesnici a pěstovali jsme králíky. Aby bylo maso dobré, musel se po zabití nechat vykrvácet, aby zbylo krve v mase co nejméně.
Jiří Libánský
Nevím proč paní Komínová se se mnou chcete přít, když v ničem, co píšete Vy, nevidím rozpor. A příčiny, proč je jakákoliv potrava z přirozených podmínek lepší a zdravější, to snad ani není třeba uvádět. Nejsem tak velký kozument masa, abych byl odborníkem na jeho chuť. Nerozeznám vepřové od hovězího. To mám jen vyčtené.
Eva Komínová
Pane Jiří, opět se vracím k vašemu článku. Moje první reakce na něj nebylo doplnění vašich informací, ale UPOZORNĚNÍ na faktické chyby, kterých jste se dopustil. Nevzal jste to na vědomí, ale ponechme to stranou. Ten článek je o něčem jiném a já bych si chtěla ujasnit některé rozpory, kterých si všimli i jiní. V posledním odstavci tvrdíte, že „maso stresovaného zvířete je chutnější a šťavnatější“. Porovnám–li toto tvrzení s předchozími odstavci, např. o masu, které je „košer“, vyplývá mi z toho, že židům nezáleží na tom, zda je maso chutnější nebo šťavnatější, ale na tom, že nepochází ze zvířete stresovaného chovem nebo nevhodnou porážkou. Hlavně, když je nabito pozitivní energií, neboť „ negativní energie vzniká především právě utrpením, bolestí, strachem, stresem“, jak píšete. Je to opravdu tak? Jestliže ano, pak vaše tvrzení o kvalitě masa stresovaného zvířete sedí. Ale vysvětlete mi jednu věc. Proč nám víc chutná maso krav pasoucích se celoročně na alpských lukách, ( a proč se upřednostňují drobnochovy a biofarmy?) než maso, které kupujeme na pultech našich supermarketů? Maso zvířat z velkochovů, kde je chováme v nepřirozeném prostředí a hromadná porážka na jatkách je jenom poslední tečkou jejich bídného života plného stresu? Ono to s tím tvrzením o chutnějším a šťavnatějším mase stresovaných zvířat asi bude trochu jinak, nemyslíte? A pak je tu ještě další věc. Proč naši předkové před porážkou domácího hospodářského zvířete k němu promlouvali a loučili se s ním nejspíš tichým a vemlouvavým hlasem? Tomu zvířeti bylo nejspíš jedno, co se mu říká, ale vnímalo, jak se mu to říká. I kdyby mu v té chvíli třeba četli z Bible.
Ilona Erika Kolář
Hanko, asiaté jsou jiná kultura a psi a kočky jsou pro ně jateční zvířata, jako jsou u nás např. krávy, ovce, kozy apod. U nás se lidé nechovají o moc lépe ke zvířatům. Velkochovy, jatka, tam jsou jenom a jenom vystresovaná zvířata. A co potom teprve kožežinové farmy!
Hana Rypáčková
Proto Číňani trápí a mlátí psy před zabitím a servírováním . "Bóbika". Pro chutnější maso- jsou to ještě lidi?
Jiří Libánský
Z toho je paní Kosťunová vidět, že když člověk koná podvědomě podle svého srdce a svědomí, koná správně, aniž by k tomu potřeboval nějaké náboženství.
ivana kosťunová
Když to převedu do reality mě známé, uvědomuji si, jak vlastně maso z naší domácí zabíjačky bylo košer. Děda vždy posilněn několika slivovičkami seděl u prasete, plakal, drbal ho za ušima a omlouval se mu, že ho musí zabít slovy : "Vašíku, to sis ode mne nezasloužil". Mezitím přišel švagr s jateční pistolí a střelil Vašíka mezi oči. A to byl prosím vyznání pravoslavného. Článek se mi moc líbil.
Jiří Libánský
To, že muslimové věří, že Korán je neomylné slovo Boží, to jsem nikterak nezpochybnil.
Jiří Libánský
Děkuji paní Komínová za doplnění. V zájmu stručnosti jsem širší historické souvislosti a podrobnosti neuváděl. Korán je komukoliv dostupný v plném znění v překladu i na internetu.
Eva Komínová
Pane Jiří, chtěla bych poopravit to, co píšete ve svém článku. Jsem nevěřící a nechci se zastávat ani islámu ani jeho stoupenců, ale to, že Mohamed „sedl ke stolu a napsal Korán“… a „napsal Korán čistě populisticky přesně tak, aby vyhovoval mentalitě divokých válečnických kmenů Arabů a jejich sklonům a zvykům“ jsou klamné informace. Muslimové věří, že korán je neomylné slovo Boží, vyjadřující Boží vůli vzhledem ke všemu lidstvu : slovo konečné, dokonalé a úplné. Bylo zvěstováno zázračným způsobem Muhammadovi, božímu poslu, o němž se praví, že četl nebo vyprávěl slova, která mu sdělil archanděl Gabriel, když se Muhammad ocitl v jakémsi transu v průběhu meditace v jeskyni poblíž Mekky. Gabriel mu měl sdělit, že si jej Bůh (Alláh) vybral jako posledního proroka pro lidstvo. Korán doslova znamená „recitování“. Jádrem jeho učení je vyjevování „charakteru“, podstaty Boha. Druhým v pořadí důležitosti je učení, že přijde poslední soud, kdy všichni budou vzkříšeni a objeví se před Bohem, aby byli souzeni a podle svého předchozího chování posláni buď do ráje nebo do pekla. Korán také poskytuje četné pokyny a směrnice pro aktuální chování „zde a teď“. Některé byly vyslovovány v Mekce, jiné po Muhammadově emigraci do Mediny v roce 622. Muhammad začal přijímat poselství od Boha kolem roku 610, což se dělo až do jeho smrti v roce 632. Teprve potom byla tato zvěstování shromážděna z různých ústních i písemných zdrojů do souhrnu zvaného Korán. Jazyk a forma Koránu jsou velice rozmanité. Obsahuje velice poetické a obrazné verše i sušší a spíše právnické a prozaické texty. (Výše uvedené informace jsem čerpala ze svých skript na střední knihovnické škole, neboť Korán je považován za významnou světovou literární památku) Korán je též pro zájemce v překladu dostupný v knihovnách.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.