Srpen 1968 a později
Úvodní foto: PŘÍBRAMSKÝdeník.cz. Zdroj: Karel Haderer

Srpen 1968 a později

12. 5. 2018

V srpnu roku 1968 mi bylo 14 let. Byla jsem na prázdninách v jedné vesničce u Příbrami. Dobře si pamatuji ráno 21. srpna. Stála jsem s kamarádkou a našimi prarodiči na zahradě a poslouchali jsme rádio. Babička a děda kamarádky, komunisté, byli bledí strachem – báli se, že „je lidi budou věšet na lucerny“. Na nákup jsme jezdily my holky na kolech do sousední větší vesnice po výpadovce z Příbrami na Rožmitál pod Třemšínem. Metr od nás jezdily ruské tanky. Někdy nám vojáci mávali. Byly jsme hloupé, ještě děti, neuvědomovaly jsme si nebezpečí, které nám hrozilo. Třeba „jen“ dopravní nehoda. Ale naši prarodiče nás tam pouštěli, dokonce posílali. Neuvědomovali si to nebezpečí ani oni? Z legrace jsme si zapisovaly nápisy na silnicích a domech určené vojákům.

Rok poté jsem začala studovat na gymnáziu. Bydlela jsem v Praze, těžce prožívala vlekoucí se rozvod rodičů – a důsledky a následky okupace šly zcela mimo mě. Na vysoké škole jsem se věnovala hlavně studiu, které mě velmi bavilo.

Po řadě let jsem se vezla autem z Prahy směrem na Českou Lípu. Projížděli jsme vojenským prostorem Ralsko. Kde jsme potkávali ruské tanky. Hluboce jsem se zastyděla, že jsem o tomhle neměla ani tušení…

 

PŘÍBRAM:  https://pribramsky.denik.cz/nazory_region/fotogalerie-jak-vypadal-srpen--v-pribrami20080819.html; P1 – P6 Zdroj: archiv Hornického muzea Příbram, P7 – P9 Zdroj: Karel Haderer

RALSKO: https://www.obrazky.cz/?q=ralsko; R1, R2, R3, R7, R8: navzduchu.cz, R4, R5: vojenske-prostory.cz, R6: zpravy.idnes.cz, R9: zpravy.org

 

Můj příběh
Hodnocení:
(4.7 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Ježková
Libore a Hano, děkuji i vám.
Hana Čadová
V srpnu r. 1968 jsem pracovala na Václavské náměstí a projíždějící tanky jsem viděla. Také jsem jezdila k babičce k MB. V Luštěnicích byla voj. posádka. V MB byl ruský obchod.
Věra Ježková
Děkuji.
Josef Borecký
Taky si to vybavuji . Bylo mi deset, prázdniny v Luhačovicích . Nejdřív pár dní předtím, přišla vichřice a zporážela stromy na kolonádě. (Asi předzvěst) a pak ráno před krámem zděšení zprávy a letadla nad hlavou. Konec zlatých šedesátých.
Ilona Erika Kolář
Moc dobře si to pamatuji, třebaže mi bylo devět let. Táta ránno nemohl do práce, protože tanky přerazily závory a nejezdily vlaky. Z hraničního přechodu Petrovice jely kolony obrněných transportérů a tanků a my slyšeli dunění, jako kdyby měl nastat konec světa, protože jsme bydleli přímo u silnice. Měla jsem příšerný strach.
Věra Ježková
Děkuji vám. Vlastní fotky pochopitelně mít nemůžu, proto jsem ráda, že jsem našla dost vhodných na webu.
Zdenka Jírová
Svůj "Srpen 1968" jsem prožívala na dovolené v Bulharsku a popsala v článku "Poč nesnáším lečo aneb Vzpomínka na srpen 1968". Na to se zapomenout nedá.
Zuzana Pivcová
Díky, Věrko. O "svém" srpnu 1968 jsem napsala před několika lety do i60 příspěvek pod názvem Mělo to být super léto (pro zájemce). Bylo mi 19 a tím skončilo bez přehánění mé radostné mládí.
Libor Farský
Opět výborně zpracovaný dokument, obohacený o vlastní prožitek. Mám dojem, že k tomu "věšení na lucerny" došlo v Maďarsku, nebo se mýlím?
Dana Puchalská
Já byla malá holka. Ale to jak přijeli, mi z hlavy jen tak nikdo nevygumuje. Byla to fakt bratrská pomoc.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.