Nespokojenost ve vztahu prožívají lidé v každém věku. Čím jsou lidé starší, tím menší mají snahu partnerské vyhoření řešit
Ilustrační foto: ingimage.com

Nespokojenost ve vztahu prožívají lidé v každém věku. Čím jsou lidé starší, tím menší mají snahu partnerské vyhoření řešit

25. 8. 2020

Kdy přichází partnerská krize? Kdy má člověk nejsilnější pocit, že mu jeho protějšek nerozumí, že jejich vztah nemá budoucnost? Může se to stát v každém věku. Pár let po svatbě, těsně před penzí, ale klidně v osmdesáti.

Plíživá, zdánlivě bezdůvodná nespokojenost je pro vztah vražednější než prudká hádka. Když se partneři pohádají, obvykle následuje uklidnění, mnohdy dokonce i snaha o řešení problémů. Ale když je součástí vztahu dlouhodobá frustrace a nespokojenost, je to mnohem horší. Potíž je v tom, že právě v tomto stavu žije mnoho lidí.

„V podstatě spolu nemluvíme. Manžel kouká na televizi nebo do mobilu. Asi dva roky, co mu vnuk dal chytrý telefon, je jak vyměněný. Je internetem v mobilu doslova pohlcen. Směju se, když se mluví o tom, že mladí lidé jsou závislí na internetu. Můj čtyřiašedesátiletý muž je na něm pořád, vůbec nic jiného už k životu nepotřebuje. Vlastně si nežiju špatně. Máme pěkný malý domek, zahrádku. Jen jsem úplně zoufalá. Pocit, že mě už nic moc v životě nečeká, že jen přežívám, že už s mužem nemáme nic společného, přerostl v naprosté zoufalství, kvůli kterému jsem začala brát antidepresiva,“ vypráví dvaašedesátiletá Karla. Její dcera i syn nechápou, proč je v tak špatném psychickém stavu. Vlastně to ani chápat nemohou. Karla své potíže nikdy nepojmenovala. Neumí je pojmenovat. Je nespokojená, nešťastná, i když z pohledu okolí k tomu nemá vůbec žádný důvod. „No, vlastně fakt nemám důvod. Žiju v normálním dlouholetém manželství, ze kterého se stalo soužití lidí, kteří se úplně odcizili. Těším se do penze a zároveň se děsím, že budu každý den doma sedět vedle chlapa, který mě nevnímá a nepotřebuje,“ říká.

Podobné pocity prožívá dříve či později ve vztahu hodně lidí. Často jde o rozčarování po prvních letech soužití, kdy se vášnivá láska mění ve stereotyp. Jenže čím dál častěji o pocitech nespokojenosti mluví lidé, kteří žijí v dlouholetých manželstvích. „Lidé velmi často nepojmenovávají přesně své potřeby, takže nakonec můžeme vysledovat, že každý větší konflikt začal jako prkotina, o které se nemluvilo,“ uvedla psychoterapeutka Alžběta Protivanská a dodává: „Partnerské vztahy vyžadují práci na sobě a na vlastní sebereflexi. Jedině tak zjistíme, které věci jsou pro nás u partnera podstatné, a zjistíme, zda se přes ně dokážeme přenést nebo ne.“

A právě neschopnost či nechuť řešit to, co nám na partnerovi vadí, časem přerůstá v pocit dlouhodobé nesnesitelné nespokojenosti. Pocitu, který člověk mnohdy neumí pojmenovat a ničí tak sebe i svého partnera.

„Manželka je pořád nasupená, otrávená. Vzdychá. Už se jí ani neptám, co ji trápí, protože mi stejně neodpoví. Tak tuším to, samozřejmě, že to tuším. Ona není moc společenská, takže nechápe, že já mám svůj okruh přátel, koníčky. Vždy jí to vadilo, ale nyní, v penzi, ji to zřejmě štve ještě víc. Asi si myslela, že spolu budeme sedět na lavičce pod hruškou a čekat na smrt. Tak to já si raději vyjedu na kole do hor, dokud mi to jde,“ vypráví jednasedmdesátiletý Mirek. Co mu ale vadí nejvíce? „To, že žena přesně neřekne, co jí vadí. Nikdy nic přesně neformuluje. Jen se útrpně tváří, občas si povzdechne, což má mít zřejmě za cíl, že získám pocit viny, že nemám zvláštní radary, kterými bych přesně vycítil, v čem je problém.“ Ovšem pozor, když Mirek na toto téma mluví a podívá se do minulosti, přiznává, že takto to vlastně bylo od začátku jejich vztahu. „Ano, je to pořád stejné, akorát mi to teď víc leze na nervy. Nemáme důvod být nespokojení. Ale místo toho, abychom si užívali poslední fázi života, nespokojení jsme,“ říká.

To, co prožívají mnohé partnerské páry v penzi, nedávno pocítily také páry mladší  a to tehdy, když partneři trávili společně více času doma v době koronavirové krize. „Setkávali jsme se s tím, že se zhoršovaly problémy, které lidé už delší dobu měli. Často šlo o partnerské vztahy, kdy lidé trpěli tím, že najednou trávili společně více času v jedné domácnosti,“ uvedl psychoterapeut Pavel Pařízek.

Typickým příkladem je jedna ostravská rodina. Čtyřicetiletá dcera se svěřila matce, že takové období nespokojenosti se svým životem ještě nezažila nikdy dříve. Že si až při neustálém pobytu doma s manželem uvědomila, jak je nespokojená, jak jí lezou na nervy maličkosti, jak podrážděně reaguje. „Dcera vlastně zažila to, co já zažívám už řadu let. Po odchodu do penze jsem si uvědomila, že náš vztah s mužem nestojí za nic. Když jsme pracovali, nebyl čas řešit malichernosti, ale teď mě štve každá jeho věta, každé jeho gesto. On se jen zeptá, co máme k jídlu, a já už jsem nasupená, podrážděná a říkám: tebe zajímá jen jídlo, ale já ne. Takže on se zase stáhne do pokoje a tak to jde den za dnem,“ říká pětašedesátiletá Daniela.

Kdo si nechal vztah intoxikovat dlouholetou neřešenou nespokojeností, si zpravidla časem uvědomí, že to byla velká chyba. A čím později k tomu dojde, tím hůře. Nejhorší je, že mnohdy takto lidé prožijí celé své životy.

vztahy a sex
Hodnocení:
(4.8 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Faldynová
Druhého člověk nepředělá, jen může pracovat na sobě. Manžel nerad cestuje, ale já můžu kdy chci kam je libo, nejčastěji za vnoučaty, za kamarádkami, na pobyt naší církve, užívám si to. Asi by bylo příjemnější mít společné zážitky, ale když jsme každý jiný, tak co s tím?
Mart IN
Pokud je pár v "produktivním věku" a z jakéhokoliv důvodu se těší víc do práce než za svou rodinou, nebo vědomě tráví více času mimo svou rodinu, tak bez ohledu kdy a za jakou provizi, plat, či cenu to je, blíží se konec vztahu. Potřeby rodiny se úmrtí, až zaniknou. Přichází otázka, proč jsme vlastně spolu? Pak je prostor pro "šťastné rozejdené, nebo rozvedené, kamarády, kamarádky, kolegy v práci. A dílo skázy dokonano jest.... za rok pozdě litovat...
Margita Melegova
Pan tvorstva s mobilem nekamaradi, ale bravurne ovlada ovladac a televizni programy, tech mame pozehnane, presne vi kdy jeden film konci a zacina druhy, kdyz ho sledovani valecnych filmu, krimi serialu a dalsich filmu natolik unavi presedne z gauce ke stolu, kde ceka otevrena kniha a ja si konecne uzivam ticho u plotny, radeji ani nezapnu digestor abych tu pohodu nenarusila. Odpoledne se obe s kocickou zavirame v loznici do okamziku nez zaregistrujeme ze v obyvaku zavladlo ticho, domaci pan zarezava a to je pro kocicku signal ze se muze k nemu pripojit, ze je doba odpoledniho klidu. Nevadi mi to koukani na televizi, vlastne mi vadi jen ty hlasite projevy, nevim jak by si pomalu osmdesati lety clovek mel vyplnit cas od snidane po obed v byte, po odpolednim zdrimnuti je to uz jine, jdeme na nakup nebo prochazku, nemam zajem ani potrebu jeho zpusob zivota menit kdyz mu to vyhovuje.
Danka Rotyková
Já bych byla radši se svým manželem, i když vím, že bych mu taky někdy něco vytýkala. Rozčilovalo mne, když nedbal o své zdraví. Nakonec jsem měla pravdu, ale dneska vím, že to byla nevyžádaná pravda. Nic jsem nezměnila.
Věra Halátová
Čtyřiašedesátiletý muž je doma a kouká jen na "chytrý" mobil? Proč? Muži odcházejí do důchodu v pětašedesáti. Jestli je už v předčasném důchodu a má dobrý příjem, ať si dělá, co chce a kouká se, kam chce. Předpokládám, že autorka článku je starší žena, která má dlouholetý a úžasný vztah s manželem. Všechno je individuální.
Zdenka Soukupová
Jo, to je ze života. Proto jsem radši sama a mám klid.
Antonín Nebuželský
Jen k tomu mobilu. Je to studnice " možností, cokoli tam člověk najde. Taky mi manželka vytýká, že třeba nekoukám na televizi, do koupených časopisů a podobně. Však si můžeme všimnout venku-je to fenomén doby, každý si toho čumí. Akorát ty děti ještě neumí :-) Uvidíme kam to povede, i když, co noviny, to premiový(placený) obsah to možná vyřeší.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.