Mé obrázky Paříže
Foto: autorka

Mé obrázky Paříže

5. 2. 2021

Paříž jsme navštívili v roce 2005 a já od té doby pořád doufala, že se tam jednou ještě vrátím – zatím se to nepodařilo. Přijeli jsme tam tenkrát na podzim a počasí nám moc nepřálo, bylo zataženo a mrholilo. I tak nám zůstaly krásné vzpomínky díky fotografiím a zážitkům, které se nezapomínají. A tak se o ně s vámi hodlám podělit.

Já jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít hned v den příjezdu noční prohlídku Louvru a jak jinak – musela jsem zamířit nejdřív do oddělení mých oblíbených starověkých civilizací. Bylo to tajemné a napínavé, procházet liduprázdnými zšeřelými chodbami a sály mezi egyptskými sarkofágy a památkami dovezenými z dnešního Iráku. Poté, co tam po několika letech začala válka a ničení památek nedozírné hodnoty, jsem si teď říkala, že vlastně bylo dobře, že se spousta těchto věcí dostala do různých muzeí po Evropě. Vlastně tak byla zachráněna pro budoucí generace.

A tak jsem nahlédla kromě jiného také do tváře krále Aššurbanipala – jediného asyrského krále, který o sobě tvrdil, že umí číst i psát a zasloužil se o vznik knihovny, obsahující nejrůznější eposy, texty, modlitby, zákony, díla lékařská, matematická, astronomická. Jeho knihovna se nacházela v Ninive, skládala se asi z pěti tisíc hliněných tabulek a našla se tam tak známá nádherná díla jako Epos o stvoření světa Enúma Eliš a Epos o Gilgamešovi.

Ruiny města Ninive leží v současném Mosulu, kde se vedly nejtvrdší boje. Moc by mne zajímalo, co vlastně z této unikátní knihovny zbylo, vědci a archeologové prý hájili tyto památky ze všech sil, mnohdy i za cenu vlastního života…

Dalším unikátem je Lví brána z Babylonu – tedy tady pouze její kus.

Paříží jsme jezdili autobusem, proto některá fota jsou trochu rozmazaná. Na proslulý hřbitov Per Lachaise jsme dojeli metrem a stálo to za to. Jsou tam pochovány téměř všechny význačné osobnosti. Mne fascinoval pomník Oscaru Wildovi, který byl celý opusinkovaný – viz foto. Protože na něm návštěvníci tak řádili a zřízenci ho museli neustále omývat, nakonec ho prý později ohradili, aby k němu zamezili přístup.

Další den jsme pokračovali do Versailles (fotky zahrad jsem už zde prezentovala dříve v článku Podzimní Versailles), tak jsem jich sem dala jen pár.

Nezapomenutelná byla i noční projížďka po Seině. Vidět rozsvícenou Eiffelovku, proplouvat kolem nasvícených budov, to bylo něco tak kouzelného, jako kdybyste  se ocitli v nějaké pohádce!

Samozřejmě jsme nesměli zapomenout na Invalidovnu a hrob Napoleona. Dovnitř se mi ani nechtělo, pořád mám totiž pocit, že tohoto pána není potřeba oslavovat, má na svědomí příliš mnoho životů. Ale Francouzi mají asi jiný názor.

A když už jste v Paříži, musíte zkrátka i na Sacre Ceur, Moulin Rouge, vidět, kde stojí Olympia, kde vystupovala Edith Piaf a řada dalších umělců a samozřejmě se projít po Montmartru, místu malířů. La Defénse mne nenadchlo, Eiffelovku jsme viděli hned po příjezdu, když jsme dorazili autobusem a zrovna byl už večer a pršelo. A teď mám vlastně historickou fotku chrámu Notre Dame ještě se dvěma věžemi…

Za ty víkendové dny, které jsme tam strávili, to byla poměrně slušná honička, když jsme chtěli všechno stihnout, takže jsme si ani nestačili někde posedět v kavárničce a sledovat jen tak cvrkot na ulici. Takže příště, jestli bude nějaké příště, to musíme napravit.

 

 

cestování Francie Paříž
Hodnocení:
(4.7 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Lišková
Omlouvám se , zase jsem byla nepozorná. Nad fotkami jsem vzpomínala a některé i na tabletu zvětšovala a tím nechtěně bodovala, že naskočí vždy jen jedna hvězdička, je divné. Článek je na plný počet hvězd.
Martina Růžičková
Do Paříže bych se ráda jednou podívala. Snad to někdy půjde. Moc děkuji za její přiblížení článkem a fotografiemi. A přeji vám, aby vám to příště určitě vyšlo :-).
Helena Přibilová
Paříž byla pro mě po Vídni druhým místem, kam jsem se podívala brzy po otevření hranic. Cestovala jsem tam ještě s bývalým přítelem a to tak, že jsme celou noc jeli autokarem z Prahy přes Německo a v 8.00 ráno jsme dorazili do Paříže. Po celý den jsme pak pobíhali po městě s krátkými přestávkami, abychom se posilnili svačinou, kterou jsme si přivezli z domova. Večer ve 20.00 jsme stejným autokarem absolvovali cestu zpět do Prahy. Byla to tehdy zoufale krátká návštěva takové metropole, ale přes všechno nepohodlí s touto cestou spojené na ni ráda vzpomínám. Dokonce jsem poprvé vyzkoušela v praxi svoje ve škole nabyté znalosti francouzštiny.:))
Jana Hošková
Přeju ti, Soňo, aby ti to s vnučkou vyšlo, stojí to za to ! Jakmile se dáme oočkovat, tak se to snad všechno zlepší a koroňáka zdoláme, abychom zas mohli normálně žít ! :-))
Soňa Prachfeldová
Paráda Jano, pořád je to můj sen, dostat se do Paříže, vnučka říká, babi pojedeme spolu, no snad.
Jana Hošková
Ráda jsem si přečetla vaše vzpomínky na Paříž. Jazyky bylo to poslední, co by nás na našich cestách odrazovalo. Domluvili jsme se všude, třeba i rukama-nohama, ale šlo to :-)) všude se našli ochotní a milí lidé. Francouzštinu jsem se kdysi ve škole snažila "zmoct" asi 2 roky, ale bohužel mi nešla, ačkoliv bych se ji tak ráda naučila.
Věra Ježková
Ráda jsem se podívala. Paříž mě ale neláká, protože se tam mluví jazykem, který mi zní velice nelibozvučně. A proto jsem ani neměla potřebu se ho učit. Podobně jako Zuzka jsem ráda, když se v cizí zemi dokážu orientovat po jazykové stránce.
Zuzana Pivcová
V Paříži jsem nikdy nebyla. Někomu to možná bude připadat dost divné, ale mě odradilo hodně to, že jsem se nikdy nenaučila ani trochu francouzsky a vždy jsem se cítila lépe tam, kde jsem se mohla dorozumět.
Daniela Řeřichová
Paříž má své neopakovatelné kouzlo, byli jsme několikrát s uměleckou agenturou. Pravda ale také je, že od prvního okouzlení a fascinace jsme se dobrali k poznatku, že v posledních letech ztrácela svůj šarm.
Dana Divišová
V Paříži jsem byla krátce po otevření hranic. Absolvovali jsme podobný zájezd autobusem. Je to nezapomenutelný zážitek. Byla jsem později ve Francii ještě dvakrát. Dneska už mne Paříž neláká. Necítila bych se tam bezpečně. Děkuji za připomenutí a hezké fotky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.