Hoaxy šíří hlavně důchodci? Ne, často házíme všechny seniory do jednoho pytle, říká socioložka Vidovićová
Ilustrační foto: Pexels

Hoaxy šíří hlavně důchodci? Ne, často házíme všechny seniory do jednoho pytle, říká socioložka Vidovićová

21. 4. 2022

Na sociálních sítích nebo na nejrůznějších chatech se lidé chovají jinak, než ve skutečnosti. Myslí si, že jsou neviditelní, že jsou všemocní a mohou si povídat, co chtějí.

„Často říkají věci, které by jindy do očí nesdělili, zamlžují fakta a jsou ve svých vyjádřeních agresivnější, než by byli v běžné konverzaci,“ říká v rozhovoru pro portál i60 socioložka Mgr. Lucie Vidovićová, Ph.D. z katedry sociologie brněnské Masarykovy univerzity, která patří mezi přední odborníky na problematiku ageismu, sociologie stáří a stárnutí.

Nejrůznější dezinformační kampaně se nyní objevily v souvislosti s válkou na Ukrajině. Lidé ve vyšším věku mají za sebou mnoho zkušeností – někteří zažili ještě krutá padesátá léta, dobře si vzpomínají na okupaci v roce 1968 a dobu normalizace. Myslíte, že na základě těchto zkušeností vnímají dění na Ukrajině jinak, než mladší generace?
Máme signály, vycházející z kontaktů s provozovateli různých telefonních linek pomoci, že ano. Podle hovorů z těchto linek válka na Ukrajině opravdu mnohé seniory rozrušuje, mají zkušenosti ještě třeba z padesátých let či let okupace, mají z té doby mnohé neblahé zážitky. Tuší, jaký průšvih to může být. Nezřídka se bojí o své rodiny, o svá vnoučata, o svět, ve kterém budou žít.

Senioři jsou často považováni za hlavní příjemce a šiřitele nejrůznějších dezinformací. Často se brání: „Jsme staří, ale ne blbí.“ A podle sociálních sítí to vypadá, že pro část společnosti spíše platí: „Jsme blbí, ale ne staří.“ Jak to vnímáte vy?
Ano, to sedí. My vlastně víme o seniorech pořád strašně málo. A ještě míň víme o jejich on-line chování. Házíme do jednoho pytle všechny seniory, byť možná třeba to rozesílání řetězových e-mailů s dezinformacemi dělá jen opravdu malá skupina. Ostatně, svědčí o tom i moje osobní zkušenost. Když loni zemřel můj tatínek, viděla jsem v jeho e-mailové schránce, kterou mi zpřístupnil, řetězový email. Tak jsem na něj jen odpověděla, že děkujeme za e-mail, ale otec již zemřel. A člověk, který ten e-mail poslal odpověděl: „já vašeho otce vůbec neznám.“ Takže je možné, a teď nevím, jak to technicky funguje, jestli jsou to nějací roboti, kteří sbírají e-mailové schránky a pak na ně tyto dezinformace přeposílají, klidně je možné, že mnozí senioři ani o tom nevědí, že nějaké řetězové e-maily zasílají. Není to tedy určitě faktor věku. Na sociálních sítích nebo na nejrůznějších chatech se lidé chovají divně. Myslí si, že jsou neviditelní, že jsou všemocní a mohou si říkat, co chtějí. Tím, že se schovávají za určitou anonymitu, říkají mnohdy věci, které by jindy do očí ani neřekli, zamlžují fakta a jsou třeba i agresivnější ve svých vyjádřeních, než by byli v běžném hovoru třeba u stolu v kavárně. To působení v těch sociálních bublinách na sociálních sítích je trochu neblahé.

Jak moc poslední události – pandemie covidu a nyní válka na Ukrajině – se podle vás podepisují na vztazích ve společnosti, ale mnohdy i rodinách?
Určitě tyto extrémní události lidi ovlivňují. Vždyť několik posledních desetiletí jsme žili všichni v klidu a poměrném blahobytu. Teď ta situace vlastně navádí k tomu, abychom si vyhranili nějaký svůj názor a snažili se ho obhájit, často za každou cenu. Dochází pak k obnažení těch názorů a postojů, které mohou být pro okolí i poměrně překvapivé, a následně i k polarizaci ve společnosti. Na druhou stranu se současná doba dá brát i jako takové cvičení trpělivosti. Někdo prostě se nechá unést těmi událostmi a někdo je trpělivější, dokáže naslouchat a myslí si své, protože ví, že svými názory stejně toho druhého nepřesvědčí. Řekla bych tedy, že často jsou ty hádky, ke kterým někde dochází, zbytečné. Nemá cenu někomu nutit své názory.

Dost často seobjevuje hypotéza, že se rok od roku vytrácí ve společnosti úcta ke stáří. Je to tak?
Nejsem zastáncem takové hypotézy. Úcta ke stáří je mnohdy taková chiméra. Jednak jsou k tomu různé studie, ale je to patrné i z nejrůznějších historických románů či anglických divadelních her, kdy jsou staré ženy často vyobrazovány jako čarodejnice nebo alkoholičky… Kdysi neexistovaly důchody, byly nemoci, hladomory, staří lidé umírali v bídě v chudobincích. Každá doba nese něco dobrého a něco horšího, nicméně já se kloním spíše k těm názorům odborníků, kteří říkají, že se nikdy neměli senioři tak dobře jako dnes. I ta svoboda říkat co chceme, jak chceme, to dříve nebylo. Historická paměť některých je často poměrně krátká. Máme pocit, že starším lidem bylo líp, ale myslím, že to nebyla a není pravda.

A nemáte pocit, že ve většinové společnosti je vnímání slova senior stejné jako „nemohoucí, potřebující pomoc“ a že se tedy nevztahuje k věku či fyzické kondici?
Ano, tak to je, a dělají to hlavně média, že když se píše třeba o zdražování, tak se vždy uvede příklad seniora a nejlíp s fotkou, jak na lavičce smutně krmí holuby.

Je podle vás Česká republika dobře připravena na stárnutí populace?
Není. Ani stát, ani společnost, ani jednotlivci. Možná to vychází z toho, že se neumíme dívat moc do budoucnosti, žijeme současností a nechceme řešit, co bude, protože to může být nepříjemné. Co mi osobně vadilo, když jsem měla sama problémy se svým tatínkem, že tady člověk strašně těžko shání potřebné informace. Chodíte po úřadech a v jedné kanceláři vám řeknou něco, pak vás pošlou k jinému okénku nebo na jiný úřad. Podle mě tu chybí jedno místo, kde se dozvíte všechno, od finančních záležitostí, přes dědictví, až po domácí péči. Mám pocit, že zájem o seniorskou problematiku začíná v posledních letech spíše uvadat, natož aby ji někdo průřezově a komplexně řešil. Spíše se pořád jenom strašíme, když říkáme, že společnost stárne a že to bude v budoucnu problém, ale já si myslím, že je to falešný poplach. Japonsko už si tím obdobím „staré populace“ prošlo a nezpůsobilo to žádný větší problém. Takže pro mě to není strašák, ale to neznamená, že nechci pro své stárnutí věku přátelskou společnost.

 

 

psychika senioři životní postoj
Autor: Jan Raška
Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helenka Vambleki
Pro Lenku Kočandrlovou a Magdu Škodovou: Moc mne udivuje, že prý ani jedna nikdy nedostala řetězový dezinformační hoax-např: PROSIM TĚ POMOZ NEMOCNÉMU MIMINKU!! A POŠLI TENTO MAIL HODNĚ LIDEM!! Pak je samozřejmě nebezpečí, že od kamarádky už několikrát hoax dostala, ale ani ho nepoznala a v dobré víře posílala dál všem svým kontaktům třeba varování před nějakým virem, žádost o pomoc popálenému děvčátku, o pomoci pro děťátko s nádorem na mozku, o injekčních jehlách s virem AIDS v sedadlech ve veřejné dopravě, o čipu, který se dostává do těla s očkováním proti covid, o klíčenkách, které dávají na pumpě jako dárek a podle nich vás vystopují zloději, prosba o krev pro XY, prosba o záchranu štěňat, upozornění na telefonní číslo, které nemáme zvedat, varování, že si nemáme na Fb přidávat přítele XY. Tak znova radím otevřít web: www.hoax.cz a podívat se na dezinformační maily, které stále stovky uživatelů přeposílají dál a dál
Jana Kollinová
Paní doktorka shromáždí publikovatelné informace možná v seniorském věku. Článek je placebo na řešení současných problémů seniorů. Sorry!
Jitka Caklová
Nejcennější je moudrost získaná z vlastních životních zkušeností. Strach o kohokoliv a z čehokoliv je zhoubný, stejně jako posuzování a odsuzování, včetně sebe samé. Ničemu ani nikomu tím nepomohu. Vše, co jsem v životě dělala, dělala jsem v dobré víře a nemá cenu se posuzovat a odsuzovat, pokud to po létech vidím v jiném světle.
Magda Škodová
On se ve spoečnosti, a často již i v rodinách, rozmohl takový nešvar - senior = id**t případně ještě něco horšího. Takže musíme být ze všech stran poučováni a vedeni jen a jen k té správné pravdě. Za těch "pár" let, které jsme na tomto světě zatím strávili, se výklad historie tolikrát změnil, že dost těžko můžeme věřit historii vzdálenější. A většina seniorů, pokud opravdu nejsou úplně mimoni, si pamatuje a umí najít a vytřídit ty správné informace. A nevím, co znamená například takový řetězový mail - jsou to fotografie z třídního srazu, vánoční a jiná blahopřání? Pokud mi tedy něco takového přistane v e-mailové schránce, tak to jsou různá "poutavá" videa od lidí, které znám a rovnou je mažu. Nejsou to obrázky z války, ale třeba rozkošné přírodní úkazy...
Anna Potůčková
Velmi zajímavý článek. Určitě se nejen senioři nedají hodit do jednoho pytle. Každý člověk je jiný, každý člověk má svůj názor na konkrétní událost. A každý hájí tu "svoji" pravdu, byt by se o tom někdy dalo pochybovat, zda ta jeho pravda je opravdu pravda. A pamatuji si slova své maminky, která kdysi řekla, že jak si mají porozumět národy, když si neporozumí mnohdy Ti nejbližší. Tohle znám bohužel i ze svého vlastního života
Helenka Vambleki
Nikdo nežije podle pravítka, každý jsme individualita. Nehažme všechny seniory do jednoho pytle. I mezi námi jsou senioři s politickým přehledem, dodržují pravidla přeposílání e-mailů a neposílají hromadné e-maily, kde se najde i stovka dalších adres. A samozřejmě jsou i ti opační, kterým to můžeme vysvětlovat a stejně to příště zase udělají. Co se HOAXŮ týká, každý rozumný si může cokoli podezřelého zkontrolovat na www.hoax.cz :) Některé stupidní hoaxy se drží při životě několik let a vždy se najdou tací, co ho klidně znova přepošlou dál.
Lenka Kočandrlová
Nikdy jsem nedostala ani nikomu neposlala nějaký řetězový mail,žádný hoax. Ani neznám nikoho,kdo by něco takového dostal....No,asi to bude něco z pohádky: Jdi tam - nevím kam,najdi to - nevím co...Nyní mi nejvíc vadí ,že se děje něco jako normalizace,smí se mít jen jeden schválený a předepsaný názor. Máš-li jiné názory,tak ti patří jen vyhodit z práce,zavřít, poslat do...,upálit....Jak smutné....
Danka Rotyková
I tady nelze mluvit všeobecně o seniorech. Jsou stejní jako byli dříve - dobří, přející i nedobří a nepřející. Sama to vidím a slyším kolem sebe, až z toho mám občas těžkou hlavu. Nic s tím ale nenadělám. Vím, že příště si musím dávat pozor na to, s kým mluvím a podle toho volit téma.
Soňa Prachfeldová
Kdo by se nebál o své rodiny i o sebe? Co prožívají ukrajinští běženci, musí být strašné, přesto s vypětím vůle chrání své děti a doufají, že se setkají zase s rodinou. Válka je hrozná, vím z vyprávění mých prarodičů, jaký měli krušný život opravdu v chudobě. Přesto nepozbývali naději i optimizmus, měli děti, měli pro koho žít. Anonymní vyjadřování na soc.sítích je děsné, někteří mohou něčemu i uvěřit a šířit dál. A nedivme se potkáváme se všude s takovou masáží, že je lépe jít od toho pryč a zachovat si klidnou hlavu. Natož vyvolávat hádky v rodině, nebo mezi přáteli. Ale neberme si svůj názor, jen by neměl být založený na fámách a lžích. Ano někdy jsou senioři vylíčeni jako ti hloupější, naivnější, není to tak. Všude i mezi mladými existují rozdíly, to neznamená, že by se měli ti, či oni zesměšňovat. A když se podívám do minulosti na své mládí, na své rodiče i prarodiče, máme se opravdu mnohem mnohem lépe, to se nedá srovnat. Modlím se, ať už přestane to šílené vraždění životů.
Jana Šenbergerová
A přitom by stačilo tak málo. Uvědomit si že: "Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy." Pochybuji o tom, že by si někdo přál umřít mladý a zdravý jen proto, aby někdy v budoucnosti nemusel umřít starý a možná i nemocný, nebo dokonce bezmocný.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.