Monika (58 let): Manžel mě opustil, teď je starý a chce se vrátit
Ilustrační foto: Ingimage

Monika (58 let): Manžel mě opustil, teď je starý a chce se vrátit

27. 10. 2022

Můj muž před deseti lety odešel k jiné ženě. Nebyla to jeho první nevěra, ale tehdy mi oznámil, že se zamiloval. Dlouho jsem se s tím vyrovnávala. V poslední době mě kontaktuje. Říká, že udělal chybu a chce se ke mně vrátit. Nevím, co mám dělat.

Naše manželství bylo takové normální, obyčejné. Manžel byl o deset let starší a mně imponovalo, jak je zkušený, veselý, zábavný. Byla jsem jeho druhá žena, už byl rozvedený. Narodily se nám dvě děti, oba jsme pracovali ve stejné továrně. Petr byl vždycky hezký chlap a já jsem věděla, že s ním ženy koketují. Bylo to tak v práci, bylo to tak pokaždé, když jsme jeli na dovolenou. Dlouho mi trvalo, než jsem si připustila, že z jeho strany nejde jen o zábavu, neškodné flirtování. Donášely se ke mně od kolegyň různé drby, ale já se vždy tvářila, že naše manželství je kvalitní, že Petrovi věřím a hlavně, že je pod mou úroveň zabývat se různými pomluvami a takzvanými pavlačovými řečmi.

Jednou jsem ale jistě věděla, že má známost, to prostě žena pozná. Řekla jsem si, že to vydržím, že to přejde. Děti ještě chodily na střední školu a pamatuji si, že jsem si vždy říkala, že jestli se někdy rozvedu, tak až děti budou samostatné, vydělávající, dospělé. Jenže děti odešly z domova a já dál žila s manželem, kterému jsem čím dál více přestávala věřit. Jednoho dne mi řekl, že se zamiloval. Že chce s tou ženou strávit zbytek života, prožít ho jinak, plněji. Nevím, co si pod tím představit, ale prostě mi oznámil, že mě opouští. V jeho prospěch svědčí, že odešel jen se svými věcmi, vzal si jen auto. Mně nechal byt i něco málo společných úspor, bylo to jen pár desítek tisíc. Rozvedli jsme se, třípokojový byt jsem vyměnila za dvoupokojový, začala jsem nový život. O žádném jiném muži jsem nechtěla ani slyšet. Bylo mi strašně smutno, připadala jsem si ponížená. Řešila jsem to po večerech lahvemi vína a hromadami jídla. Přibrala jsem, začala jsem mít velké zdravotní potíže. Dcera mi řekla, že už se na mě nemůže dívat a to mě motivovalo začít se sebou něco dělat. Shodila jsem, začala jsem chodit cvičit, dokonce jsem si s kamarádkami dvakrát vyrazila k moři. Život se mi zase začal líbit. Plynul tak nějak poklidně, já si už začala více spořit na penzi, myslela jsem si, že mě už nic nemůže překvapit. Dokonce jsem našla odvahu a odepsala na inzerát. I když schůzka nebyla nic moc, dodalo mi to sebevědomí a říkala jsem si, že kdybych potkala nějakého zajímavého muže, vůbec bych se vztahu nebránila.

Do tohoto poklidného období mi zatelefonoval můj bývalý muž. Ptal se jak se mám, co dělám. Bylo mi to divné. Pak volal znovu, že bychom si mohli zajít na kafe. Řekla jsem, že někdy, že se mi to teď nehodí. Po měsíci přijela dcera s tím, že táta je nemocný, že jí volal, že měl nějaké celkové selhání organismu. Mezi námi, vždycky pil, kouřil, byl spíše kavárenský a hospodský typ, který rád bavil u skleničky společnost. Pak volal syn s tím, že bychom se o tátu měli postarat, že nemůže žít sám. Prý už tu paní dávno nemá. Prý žije v nějaké malé pronajaté garsonce bez výtahu a téměř nemůže sejít se schodů. Dcera a syn mě v podstatě začali naznačovat, že bych se o něj měla starat já.

Tak to tedy ne, řekla jsem. Když, tak se starejte vy, navrhla jsem. To je vyděsilo, že prý mají práci, rodiny. Já mám taky práci. Dcera řekla, že bychom si mohli vyřídit příspěvek na péči, že už se informovala jak na to. Tak mi došlo, že Petr se už domlouval s dětmi předem, jak mě přesvědčit, ať se o něj starám.

Zase volal. Ptala jsem se ho, jak si to představuje. On na to, že vždy miloval jen mě, že jsem žena jeho života, že udělal osudovou chybu a těžce za ni zaplatil. Bylo mi ho líto, už jsem se málem za ním vypravila, ale kamarádky mi řekly, že nemám dělat hlouposti, ať si ho v žádném případě neberu domů. A já to ani neudělám. Vůbec nechápu, kde bere tu drzost mi naznačovat, že bych ho teď, když je v háji, měla přijmout zpět.

Syn mi řekl, že by si lidé měli pomáhat. Dcera řekla, že si myslela, že by rodina měla v krizi držet pohromadě. Jenže když jsem v krizi byla já, ani si toho nevšimli. Nikdo za mnou nechodil v těch večerech, které jsem doma probrečela, kdy jsem jedla prášky na uklidnění a stala se ze mě oteklá, nervózní ženská. Teď, když jsem se ze všeho dostala, nemíním si znovu do života pouštět starosti. Jen mě trápí, že děti ve mně vyvolávají pocit, že jsem zlá a sobecká. Možná jsem, nevím. Ale mně ten nátlak dětí a bývalého muže připadá tak nemístný, že se zase dostávám do podobně špatného stavu, v jakém jsem byla těsně po rozvodu.

 

(Pozn.: Autorka si nepřála zveřejnit celé jméno, redakce jeho totožnost zná. Fotografie je ilustrační.)

 

 

 

 

Můj příběh vztahy a sex
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5.1 b. / 33 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Venca V.
Dobrý den, pokud se Váš bývalý chce vrátit, znamená to, že si uvědomil, jak se s Vámi měl dobře a potřebuje hlavně OŠETŘOVATELKU pro další dny. Být Vámi,. určitě bych to nedovolil, byť možná rodina tlačí.....
zdenka štruncová
krsny den,jsem rozvedena několik let,nikdy,by jsem se o byvaleho nestarala.Nasel si mladou,ta ho za par let opustila,Taky měl tendence,se přez dceru,se mnou schzet.Našel jinoua dal pokoj.V žadnem připadě o něj nepečujte
Zdenka Jírová
Neustupujte, já říkám, že slepovaný rozbity džbán už není k ničemu . Nenechte se do toho znovu zatáhnout. Ať mu pomáhají děti- ať mu zajistí ošetřovatelku, může na ni dostat podle diagnózy i příspěvek. Já jsem také rozvedená a bývalý manžel asi po 8 letech mi začal volat, abychom šli na kafe, že mi musí něco důležitého říct. Tak jsem s ním 1x na kávu šla, ptal se na nějaké nesmysly, Rozloučila jsem se s ním a žádnou další schůzku jsem neakceptovala. Žiji si sama docela klidně, mám pár přítelkyň a kočku a rozhodně to nechci měnit.
jan jirak
ani náhodou.
Jitka Macháčková
S podobným případem jsem se již setkala,tento muž chce hlavně aby o něj někdo pečoval, kdyby Vás opravdu miloval, tak by neodešel a nebo by se vrátil dříve a ne když je velmi nemocen.Uděláte po zbytek svého života pečovatelku, muži který Vám velmi ublížil.
Eva Kopecká
Zas tam mám pár překlepů, ale myslím, že my si tu rozumíme...
Eva Kopecká
Pane Vrbo, máte pravdu. Některé ženy jsou opravdu dobračky na druhou. Stejně jako když jedna z rozvedených kamarádek potká partii. To se potom jen diví, co se stalo, že je v nemilosti. Když jsou kamarádky na jednom pracovišti, dojde i na klacky pod nohy... Snad bych to nenazvala stádovitostí, ale prachobyčejnou nedobrotou a neschopností být svá, přijmout věci tak, jak přijdou a nemít vůči nim v sobě pokoru. Tyhle ženy mají prostě v sobě cosi, co je nutí pořád se někam nesmyslně hnát, řešit zbytečně druhé a komplikovat si vlastní život nějakými pózami a hereckými etudami. Místo aby si rozumné řekly, jsem, jaká jsem, kde jsem, na tom mám svůj podíl, už jsem dost stará na to, abych se pobavila ze svých chyb, žila, jak mi vyhovuje, volno účelně strávila tím, co mě baví, pracovala s chutí a dobře, dělám to roky a vybrala jsem si to sama. A hlavně abych umělá oddělit to, co je pro mě podstatné od toho, co se mě netýká a tudíž mě to nemusí vůbec zajímat. Znám pár fajn ženských, které takové jsou. Nebo byly. Protože už nejsou. A znám pár takových, kterým se vyhnu, jak jen můžu. Ty, kdyby to šlo,vynaleznou snad znovu ruchadlo. Poslouchat stížnosti na jejich život a pomluvy o všech, které znají, nemůže normálního člověka bavit. Navíc ještě ty úplně zcestné názory. Setkání s nimi člověka energeticky vysaje a lidsky jednoduše akorát otráví....
Martin Vrba
Někdy se stává, že různým rádkyním by bylo nepříjemné, kdyby lidé, kteří se k sobě zachovali v manželství zle, k sobě později našli cestu zpátky a usmířili se. Sami si totiž prošli něčím podobným, ale jim se to nepodařilo a tak by štěstí jiných mohli považovat za své selhání. Za těch 70 let jsem už našel spousty podobných příkladů kolem sebe v blízkém okolí, kdy rozvedeným ženám udělá největší radost, když se jejich kamarádka rozvede také a jsou dokonce ochotny jí v tom pomoci. Tak jako ženy popadne "vdávadlo", když se kamarádka vdává, tak to samé platí o rozvodu. Určitě by na to měla EU uvolnit nějaké euro na pořádnou studii, proč se ženy chovají tak stádovitě. :)
Zdeňka Došková
Přeji vám hodně síly ,aby jste si stála za svým a nenechala s sebou manipulovat.Ono se hezky říká ,že si máme pomáhat jasně ,ale jen s těmi kdo si to zaslouží.Sám si vybral a tak také musí nést následky Vy nejste povinná se o něho starat když Vás opustil.Je to jen otec Vašich detí.Jaki manžel už není .A jestli si děti myslí, že si má rodina pomáhat tak je to jenom už na nich.
Martin Vrba
Lidé se během života mění a to jak v dobrém slova smyslu, tak i v tom špatném a tak bych nezatracoval setkání mezi bývalými manželi, kteří se rozešli. Možná na mnoho věcí oba změnili názor a i když to zní paradoxně, tak je oba může spojit to, co je dříve rozdělilo, protože oba zmoudřeli a zjistili, že se oba mýlili a že je právě toto poznání dokáže spojit více, než ty různé rady lidí okolo nich, kteří neprožili jejich blízké setkání, když se poznali, jak se milovali, natož to, co je ve skutečnosti rozdělilo. Setkání ještě přece neznamená žádné přislíbení trvalého společného bydlení. Jakékoli poznání je pro člověka přínosné, když je moudrý a dokáže z toho pokaždé pro sebe něco získat po duševní stránce. Někde jsem kdysi četl, že když se setká člověk chytrý a blbý, že z toho vytěží chytrý člověk více, než ten blbý, tak proč by nemohl ten člověk, který si o sobě myslí, že ne on, ale že ten druhý selhal, se s ním setkat po letech. V tomto případě se nejednalo o žádné domácí násilí, ale jen o chlad a zamilovanos k někomu jinému. Pokud třeba ten moudrý a "bezchybný" ještě více zmoudřel, tak dokonce může pochopit, že v tom rozpadu vztahu nebyl tak docela bez viny i on :)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.