O šetření energií
FOTO: M. Richterová

O šetření energií

21. 12. 2022

Šetřit není pro mne nic nového, neboť šetřilo se u nás vždycky. Máme to prostě v sobě od dětství, stejně tak, jako skromný způsob života. Šetřilo se vším. Vzpomenu-li si na topení, začínalo se v létě tím, že se dříví navozilo a do podzimu muselo být ručně zpracované.

Dříve bývalo běžné, že se topilo hlavně v kuchyni a zároveň se na sporáku uvařilo, zdaleka se netopilo celý den jako dnes. Odpoledne jsem bývala po škole první doma, takže bylo na mně naštípat třísky a zatopit.

V létě jsme jako malé děti spaly v dětském pokojíčku, v zimě jsme se hřály u rodičů v manželských postelích. Obě místnosti byly sice bez kamen, ale v ložnici pod společnými peřinami nám bylo tepleji.

V určité době si lidé pořizovali kamna naftová a tak je pořídili i rodiče. Kvůli úsporám vymyslel tatínek, že ve zdi mezi obývacím pokojem a ložnicí vytvoří otvor, kamna tam dá, budou napůl a teplo půjde z jedněch kamen do dvou místností. Často jsme se sestrou odpoledne samy doma už jako školačky dolévaly naftu a zatápěly, důvěru tehdy měly děti velikou a zároveň naše dětství bylo školou samostatnosti.

Otvor nad kamny jsme sobě za odměnu večer občas využily i ke sledování alespoň kousku zakázaného filmu, neboť rodiče se dívali v obýváku a my měly spát v ložnici, ale detektivka nás dlouho nebavila.

Později jsme se přes zimu z ložnice rodičů nastěhovaly do pokoje obývacího a spaly jsme na rozkládacím gauči. Jednou mnoho nechybělo a mohlo dojít k neštěstí. Večer jsme přišly z venku ze zimních radovánek, sníh a led se vyklepal, oblečení se dalo sušit ke kamnům na izolační zástěnu, která oddělovala od kamen naši velikou peřinu. V noci jsme nedopatřením peřinou do zástěny strčily, ta se naklonila nad kamna, oblečení se vzňalo, začal hořet dřevěný rám gauče, matrace i peřina. Sestru to naštěstí probudilo, prošla kouřem a šla vzbudit rodiče. Ti se prý vyděsili, když viděli stát ve dveřích plných dýmu dětskou postavu. Nevím, jestli vynesli nejdříve mne, která spala tvrdě po tom sáňkování, nebo to byla hořící peřina s matrací, které skončily venku na sněhu. Ráno jsme se opět probudily u rodičů v postelích, sestra už nemohla nedočkavostí vydržet, aby mi oznámila, že u nás hořelo, jenom já jsem to zaspala.

Po zavedení ústředního topení už k malérům nedocházelo, jenom jednou při onemocnění sestry jsem zavřela v domě všechny kohoutky u radiátorů a nechala jen u ní v pokoji puštěné jedno topení, aby se zahřála. Dnes už vím, že to je špatně, horká voda neměla kam jít a valila se z pojistné nádrže ven, chybami se člověk stále učí.

Čím se u nás naopak nešetřilo, to byla práce a využití energie vlastní. Měli to tak všichni předkové, protože jak jinak by něco měli a něčeho dosáhli. Tak to mám i já.

Vím, že mám zděděné i rychlé dobíjení baterek, nálady i pozitivního myšlení. Nemusím se o to nijak zvlášť snažit, jen musím být blízko přírody. V každé roční době mi dodává sílu a radost do života.

 

 

 

 

 

energie Podzimní soutěžení 2022 úspory
Hodnocení:
(5.1 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Patrik Poula
Taky si pamatuju, když jsem byl malý, tak že se topilo jen v jedné místnosti. Domy nezateplené, venku mrzlo, takže to byly krušné zimy. Díky bohu, že je dnes všechno jinak. Sice to mělo něco do sebe, ale ve svém věku už bych to znovu zažít nechtěl. Teď máme malý domek a v něm akumulační kamna Norsk Kleber https://www.flamen.cz/product-brands/norsk-kleber/ a máme tu teplo i ráno. Přes noc kamna nestihnou vychladnout, takže se nestane, že bychom ráno vstávali do zimy.
Miloslava Richterová
Já také všem děkuji za vzpomínky, jsme, jak píše p. Soňa, ze studených odchovů :-)) ale teď máme rádi teplo :-)
Marie Ženatová
Díky za hezký, vzpomínkový článek. I v mém dětství se topilo dřevem jen v kuchyni na sporáku, kde se také vařilo. Kuchyň měla nejdříve zakrytý otvor do další místnosti. K večeru se deka odkryla a tím bylo v místnosti kde jsem všichni spali trochu tepleji - ale i tak pod peřinami se nám při dýchání zpočátku téměř vytvářela "jinovatka." A jako nejstarší jsem dříví štípala velice ráda. Když jsme se přestěhovali s manželem do města a já jela odpoledne po práci s kočárkem z jeslí kolem výškového domu a viděla jak tam lidé jsou na balkoně jen v tričku - tak mi už bylo dopředu zima. Já jsem přijížděla totiž k domku, kde jsem musela nejdříve zatopit, manžel přijížděl z práce později. A náš kotel asi nikdy nedokázal topit na tu správnou teplotu, bývalo mi neustále zima. Ale protože jsem byla neustále v pohybu, tak jsem to asi nějak "zvládala"
Soňa Prachfeldová
Ano, byli jsme všichni ze studených odchovů. Krutá byla rána, když se vstávalo do zimy, to byl člověk čilý a rychlý okamžitě. a nejhorší bylo, když nám zamrzl záchod na chodbě. Jejda to by bylo historek a nefňukalo se, ale každý podle svých sil pomáhal. A myslím, že jsme byli i zdravější. Ale dnes už bych to nechtěla, po pravdě řečeno. :-)
Dana Puchalská
I my měli kdysi naftová kamna. Teď bydlím v bytě s dálkovým vytápěním a jsem ráda.
Miloslava Richterová
Děkuji všem čtenářům za přečtení a přeji mírnou zimu :-)
Naděžda Špásová
Šetříme sami sebe, jinak ne. Proč šetřit? Oberou nás aniž si toho všimneme.
Jana Jurečková
Také si vzpomínám, že tatínek kdysi topil v naftových kamnech. Dokonce mě to i naučil. Žili jsme velice skromně, ale pěkně a v klidu. To, co se děje dnes je hrozné. Stres střídá stres.
Zuzana Pivcová
O topení zde v Týně nad Vltavou a později v nájemním bytě 4. kategorie v ČB bych mohla vyprávět. Ale byla jsem přece jen mladá a tak jsem to, byť s obtížemi, zvládla. Také jsem žasla, jak už v té době bydleli mí spolužáci či kolegové. Teplo je pro mě dodnes dost důležité. Díky za vzpomínku.
Lenka Kočandrlová
Celé léto jsem chodila na dříví,a nyní to mizí v kamnech velice rychle. Nepřetápíme,máme v pokojích a kuchyni tak do 20 stupňů,na chodbách a v nepoužívaných komorách se netopí vůbec,tam je tak 10 stupňů. Za mého dětství jsme měli doma v každém pokoji jedna kachlová kamna,ale topilo se jen v obýváku. V kuchyni byl kombinovaný sporák na plyn a na topení,tak občas se nechaly jen zapnuté hořáky a trouba,aby se byt trošku ohřál.Později jsme měli také nafťáky na předsíni,aby se pokoje vyhřály,bylo otevřeno do pokojů a my se bály toho hučení....Nejhorší byla rána ve všední den,kdy rodiče odešli brzy ráno do práce, vůbec se nezatopilo a my sami vstávali do školy a nechtělo se nám ani svlékat teplé pyžamo a navléct se do studeného šatstva,položeného na židli....Záviděli jsme dětem z bytů,kde měli dálkové topení a prý doma chodili v krátkých rukávech!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.