S lidmi jsou potíže
Všechny fotografie: Soňa Prachfeldová

S lidmi jsou potíže

20. 1. 2023

S lidmi jsou potíže. Aby ne. Tak to s nimi chodí od dob stvoření světa. I když vznikly a vznikají různá vědecká i pseudovědecká poznání a doporučení, jak na to, abychom více rozuměli sami sobě i druhým. Moc to nepomáhá. Každý vidí to, co chce vidět, slyšet to, co chce slyšet. 

A věří tomu, o čem je přesvědčen, ať už zkušenostmi, či tradicemi a výchovou. Ale pořád je to lepší, než když se z člověka stane fanatik, anebo si na něho hraje a perlí naučené větičky a chce manipulovat s ostatními. Co když za to dostane tu správnou odměnu? Prostě s lidmi jsou potíže, byly a budou. Ani různé zákazy a příkazy nezlepší situaci.

Tak nám ten nový rok nezačal příliš šťastně. Samé virózy, nemoce, málo slunce, málo radosti z počasí . Půtky a hádky, podpásovky a přetahovačky na politické scéně. Jedno velké divadlo a herci samozřejmě potřebují diváky. Čím víc diváků, tím lepší výkony se odvádějí. Nebo horší?

Tak sedím u počítače a chci dát dohromady něco smysluplného, abych se trochu s íčkem potěšila. Nějak mi to moc nejde, ale přece jen se chci s vámi podělit o několik lednových událostí. Vlastně se vůbec nic zvláštního nestalo, což je moc dobře. Ale také je neustále  zataženo, nejen na obloze  a to se prolíná celou společností. Navíc se nemohu zbavit otravné virózy, ale tak jsme na tom vícero lidí. 

Nevlídné počasí nás provází lednem častěji, než bychom chtěli. My bychom toho chtěli! A jak vidno, není to jednoduché. Někdy prostě vůbec nejde nic tak, jak by si člověk přál. Když mi nebylo dobře a já více méně dny proležela, tak jsem byla tak skromná a říkala jsem si. Co bych za to dala, kdybych mohla vstát a dělat tu nejběžnější činnost. Vždyť je to otrava, jen ležet, Vzala jsem si knížku vánoční, nebavila mě. Vzala jsem si od C. G. Junga knihu Člověk a duše, ani ta mě nezaujala. Jakmile člověk dosáhne určitého zenitu, pak už čerpá hlavně ze svého rozumu, ze svých prožitků a zkušeností. Z knih se už moc nepoučí, spíše pobaví a dojde k poznání, že starého psa novým kouskům nenaučíš.

A jelikož se cítím trochu lépe, tak se pokouším mé zmatené myšlenky srovnat a hodit je na papír. A říkám si přitom, jak je důležité někam patřit, někoho mít rád a také se podílet na tom, aby i na mě padlo kousek lásky a štěstí. I kdyby mi měl jen můj pes olíznout můj čumáček. Uklízela jsem vánoční dárky a na nočním stolku jsem si nechala knihu od vnučky, Mám tě ráda babičko. Vyznání mé vnučky, brečela jsem u toho a myslím, že je tam prostor pro mé láskyplné odpovědi, až tu jednou nebudu. 

Dnes jsem spatřila náš milý kostelík na FD. Věřte, tolik mi to zvedlo náladu a zase se těším na vše, co mě bude provázet ode dneška. Bez kašle, se sluncem a doufám s dobrými záležitostmi. A proto, jdu si zkusit šatičky, jelikož příští týden si pojedeme zatančit a setkat se se známými. Těším se na ně a zazpíváme si naši hymnu: Připijme si přátelé!

Jo, s lidmi jsou potíže. Nejen s cizími, ale i s vlastními. Tedy s mým já, občas určitě. Omlouvám se, jestli se vám moje nudné čtení nebude moc zamlouvat, tak se na mě nezlobte. Zkuste si občas olíznout něco dobrého, uvidíte, že to pomáhá. Ať je to dobré slovo, obejmutí, či ušpinění bundy od milovaného zvířátka. Tak si jdu vzít kapky na kašel a v lednici mám dobrou slivovici. Hodně zdraví a lásky vám přeji, milí přátelé!

glosa Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 34 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
To máš Soňo pravdu, nepochopili.
Miloslava Richterová
Hlavu vzhůru, však ono bude zase dobře :-) U nás leden jak má být, dnes dokonce bíle přikrášleno, a knížek se mi nakupila pěkná hromádka, takže pohoda. Líbí se mi příspěvek p. Halátové .
Soňa Prachfeldová
Danuško děkuji. Někteří očividně nepochopili, že glosa je psána s mírnou nadsázkou.
Dana Kolářová
Soni, připíjím...
Soňa Prachfeldová
Děkuji za odezvu na můj článek. Jsem ráda a asi každý pisatel, když jeho článek vyvolá nějakou odezvu. Každý máme své vnímání, své zkušenosti, své kamarády. A také už se trochu ohlížím za sebe a samozřejmě ještě i před sebe. Jitko díky, žes reagovala na můj článek, jsem ráda. Paní Halátová, to se na vás smůla a nemoc pěkně nalepily, přeji vám, ať zlomenina dobře sroste a jste v pořádku. Ještě jednou všem díky.
Věra Halátová
Jestliže kdokoliv napíše "s lidmi jsou potíže", pemýšlí o tom, že on sám je též jen člověk a že s ním ti druzí asi také mají "potíže"? "Tak nám ten nový rok nezačal šťastně." Podobnou větu jsem četla - "Tak nám zabili Ferdinanda, paní Müllerová." A další věta o virozách a politickém dění. Pisatelka se oddává nějakému svému smutnění. Většina příspěvků, také duší romantických, je jejím písemným projevem nadšena. Nu, což, každý jsme nějaký. Proč toto píšu? Je sobota dopoledne, venku je zataženo, sněží, já mám zlomenou nohu - a tak blbě, že se o ni nemohu ani opřít, poskakuji pomocí berlí, je zima, pokazil se plynový kotel, nejde opravit a nemám čím topit. Bydlím sama. Opravář mi telefonem sdělil, že "teď s tím nic nenadělám". Virózu jsem také prodělala - neskolila mne, a politcké dění mi může být ukradené - je to něco, co sama vlastními silami a vůli určitě neovlivním. Ale zatím nemrznu a žiju. A pochybuji, že mi pomůže, když si budu kdekoliv komukoliv stýskat.
Jitka Caklová
1. odstavec: S lidmi nemám potíže. Je to tak. Díky "pseudovědeckým" poznáním a doporučením jsem došla k sebepoznání a naučila se rozumět i lidem, kteří nerozumí mně. Sdílená radost je dvojnásobná radost, ale sdílená starost není poloviční starost. Každá myšlenka, vyslovené, či psané slovo se zhmotňuje a když budu říkat, či psát, že "S lidmi jsou potíže.", tak s nimi prostě budu mít potíže. Každý z lidí je jen člověk a v lásce není špatného člověka, to je zákon Vesmíru.
Blanka Lazarová
Soni, pěkný článek, který potěšil. Jen 10 fotografií, ale zato luxusní. Je vidět, že někdy i málo je více. A sdílení, to je také to, oč tu běží. Díky.
Marie Ženatová
Milá Soni, díky moc za tvůj článek, který vyjadřuje i takové mé časté pocity. Ale dnes je u nás bílo, stále sněží a já se už moc těším, jak půjdu odházet sníh z chodníku a vyjdu s fotoaparátem do té krásné bílé přírody, ve které neustále nacházím ten největší mír a klid*
Jaroslava Handlová
Dotýkají se mě radosti přátel a sdílím je, jakoby byly moje. Stejně tak to mám i se starostmi. Lidi - potížisty ale nemám ani já v oblibě. Soňo, dobře, že sis posteskla na správném místě. Tady na íčku se každá bolest rozdělí mezi mnoho přátel a hned je člověku líp. Ať je Ti co nejdřív zase úplně dobře.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.