Moje seniorské radosti
Ilustrační foto: Pexels

Moje seniorské radosti

13. 7. 2023

Moje seniorské radosti nepřekračují hranice jednoho malého města. Nejsem cestovatelský typ, a tak mi mé rodiště bohatě stačí.

Naším městem projede kolem osmnácti tisíc aut denně. Bytovku při hlavním tahu opravdu není co závidět, a tak jsem si před důchodem pořídila malou zahrádku v místní kolonii. Byla to nejlepší koupě mého života, prchám na ni co nejčastěji. I když síly ubývají a boj s plevelem nikdy nekončí, jsem tam moc šťastná. Mám své bylinky a léčivky, rybíz, letní jablka, trochu hrášku a pár jahod. Jako bonus mohu pozorovat ptáky, veverky, ještěrky, občas i zbloudilého zajíčka. 

Protože odjakživa ráda píšu, k mým zálibám patří vše, co nějak souvisí s regionální historií. Léta se věnuji našim rodákům významným osobnostem, městským tradicím, apod. Přispívám do místních novin a vlastivědného periodika. Přiznám se, že čím jsem starší, tím víc se utíkám do iluze města mého mládí. Vidím jeho dávnou podobu před současnou modernizací a rozrůstáním, dělá mi dobře chodit do míst, kam jsem chodila už jako dítě. A vychutnávám si to, že potkávám stále stejné spoluobčany, kteří vědí o mně vše, tak jako já o nich. Posiluje to pocit domova. Jen mne poslední dobou překvapuje, jak se lidé s přibývajícími roky mění (u sebe si to moc nepřipouštím), a pak náhle mizí...To bohužel už nejsou radosti, ale realita. 

Také se pokouším nějak zachytit a předat nejbližším to, co umím, či co pamatuji. Pět let jsem s mým parťákem počítačem tvořila cosi jako rodinnou kroniku, protkanou rodokmeny jednotlivých rodů, plnou osobních vzpomínek, úryvků z korespondence, či výstřižků z tisku, čímž jsem zužitkovala poklady z rodinné pozůstalosti. Dřív se opravdu nic nevyhodilo, tím mám na mysli především osobní doklady a fotografie předků. Vznikl tak vánoční dárek pro nejbližší rodinu. Dospívající vnučky zase dostaly soupis receptů na jídla, která jim u mne nejvíce chutnala, samozřejmě se všemi kuchařskými "fígly". Dnes není problém vydat v knižní podobě třeba jen několik málo výtisků, a doufám, že obdarovaní je s přibývajícím věkem ocení.

O některé radosti přicházíme díky přirozenému běhu věcí. Na vyzvedávání dětí ze školy, družiny, na společné psaní úloh, hry a výlety už mohu jen vzpomínat. Tyto aktivity se přetransformovaly ve sdílení momentek v jejich mobilech, které babičce nabídnou jako kukátko do svých životů. Je dobré si uvědomovat, že ne každému je i tato zdánlivě nepatrná radost dopřána. 

Zato radostí trvalou jsou setkání se zajímavými lidmi. Nemusí to být jen letité kamarádky, ale i cizí lidé, pamětníci, kteří si rádi popovídají. Mám k tomu příležitost hlavně v malém místním muzeu, kde už přes dvacet let dělám průvodkyni.Myslím, že jakmile člověk rezignuje na mezilidské kontakty, je to začátek konce. Dokud zdraví dovolí, je třeba chtít být jakkoli užitečný. Byť by to bylo jen něco dobrého na zub, upečeného těm, které máme rádi, nebo alespoň telefonát tomu, kdo je sám,nebo nemocný.

Ale vrátím se k tomu, čím jsem začala. Jedno čínské přísloví říká, že "hlavní město je to, ve kterém žiješ". A to mohu za sebe bez výhrad podepsat.

 

 

 

 

Letní soutěž 2023 Můj příběh zahrada
Hodnocení:
(4.9 b. / 44 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Josef Borecký
Dobrý recept na klid v duši, fandím Vám. :)
Ilona Ondráčková
Máte velmi příjemné seniorské radosti a především jim jdete naproti, takže ony nemají šanci vám uniknout. Krásné léto vám přeji.
Dana Puchalská
Hezké a pohodové.
Lenka Kočandrlová
Manželův rod pochází z Přeštic.Bývali to kameníci,tak možná tam někde na hřbitově je něco od nich.Já se tam nikdy nebyla podívat,manžel kdysi v rámci čundru. Na těch menších městech je dobré,že tam pokaždé potkáte někoho známého,to ve velkých městech není...Když jdu po Varech,tak je mi někdy docela líto,že nepotkávám známé,škola základní naše bývalá už je dávno zrušená....Atd.
Hana Rypáčková
Celý článek na mne působil velmi kladně jako když řeka poklidně teče.
Helena Štěpánková
Moc hezké!
Taťana Veselá
Paní Věro, nevím proč, ale tak trochu mi zvlhl zrak, když jsem četla váš příběh. Možná při zmínce na družinu - to slovo jsem pěkně dlouho neslyšela a vzpomněla jsem si na vychovatelku Helenu Karochovou, kterou jsem milovala coby družinářku. Děkuji vám za připomenutí a za váš krásný článek plný lásky k životu ❤
Marie Macková
Skvělé
Elena Valeriánová
Hezký článek a pozitivní přístup k životu, tak to má být. Hodně zdraví a příjemné dny.
Jarmila Komberec Jakubcová
Přeštice jsou na poloviční cestě mezi Plzní a Klatovy a občas přes ně jezdím. Hezký článek.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.