Vilém peče housky, no a co má být? Upéct se dá kdykoli cokoli...
FOTO: Dana Straková

Vilém peče housky, no a co má být? Upéct se dá kdykoli cokoli...

13. 10. 2023

Peču ráda, tuhle jsem, protože už začala padat jablka, upekla štrůdl. A dědeček měl zase řeči kvůli tomu, že jsem upečené štrůdly cukrovala vanilkovým cukrem. Jestli prý to nechci v tom cukru obalit. Ale ve všech kuchařkách se píše: „Po upečení ještě horké cukrujeme moučkovým cukrem s vanilkou.'' A kvůli tomu, že on a ten jeho kamarád, co neumí r, nemají rádi, když je něco "ocukuované", pardon ocukrované, tak já snad nebudu cukrovat ani vanilkové rohlíčky, co jsou skoro bez cukru a tím pádem i bez chuti, ne?

Abych si obalila nervy, snědla jsem ještě teplé „prdelky'' ze dvou štrůdlů, s hrnkem studeného mléka a hlavně „hezky na vysoko'' ocukrované, jak to říkal Ondřej Vetchý v pohádce „O statečném kováři'' a moc jsem si pochutnala. Myslím, že kdo nemá rád ocukrované buchty a koláče, není normální. To je jako kdyby pil pivo bez pěny nebo sodovku bez bublinek. No, jde to, pochopitelně že to jde, ale není to to pravý ořechový, nemyslíte?

Ráno pak jsem upekla do práce housky, bylo jich deset a počítala jsem s tím, že s Ivou něco sníme a to, co zbyde, dáme uschnout jako dekoraci k peci v černé kuchyni. Takže výsledek byl následující: Dvě jsme snědly s Ivou zapečené v mikrovlnce s anglickou slaninou a sýrem hned ráno. Další dvě, stejně zapečené, snědla Ivy vnučka Eliška se svou kamarádkou Natálkou.

A o šest zbylých, které zůstaly na ošatce, se postarali ostatní návštěvníci a byly pryč hodně rychle. Takže na usušení nám nezbylo nic a mě tedy čekal další pokus o housky, co by zbyly na ošatku do kuchyně...

Ten pán, co u nás byl s malým synem a dojedl poslední housku, si dal i perníkové srdíčko, co jinak rozdáváme malým dětem. Bylo jich tam v krabici už jen pár a on se ptal, jestli by nemohl na ty perníčky dostat recept, nebo jestli je to nějaké rodinné tajemství. Tak jsem mu řekla, že je to recept, který jsem několik let mámila od maminky jedné kolegyně z práce a ona ho nechtěla dát a když se mi ho konečně podařilo získat, tak teď s ním já budu zacházet stejně. Takže na požádání každému ne! Kolegyně, co jsme jí, myslím, že snad pro její krásné, veliké oči, říkali Koala, nám totiž ty perníčky nosila léta na každé Velikonoce a na Vánoce od své mamky z Loun a my všichni z nich byli úplně paf, protože každý věděl, že perníčky po upečení ztvrdnou a musí se nechat rozležet. Tyhle ne, ty jsou k jídlu hned.

Zrovna tak jsem od sousedky Drahušky dostala, po dlouhém prošení recept od její maminky na hned měkké kokosky a od kolegy Jirky recept jeho maminky na opravdové moravské "dvojctihodné" koláčky, povidlové, plněné tvarohem, co vydrží dlouho měkoučké. Teda vydržely by, kdyby se hned nesnědly. A tohle a taky recept na těsto na plněné ořechové nebo makové rohlíčky, z kterého jsem ale já začala dělat i pizzu a je úplně úžasná, tenká a křupavá (samozřejmě že hned po upečení, druhý den už je jenom tenká a úžasná) si budu i nadále hýčkat a jsou to moje malá tajemství, co si je ale pochopitelně nemám v úmyslu vzít do hrobu. Mám je všechny založené v šanonu a chci je někdy hezky srovnat a tu historii jednotlivých receptů, od koho jsem je a za jakých okolností získala, si k nim dopsat. A kdo bude chtít, tak podle toho může po mě péct dál. Teď naposledy jsem svůj repertoár rozšířila o recept na rohlíky Rancherské kuchařky. Nedělám sice rohlíky, ale pletu housky (ne ze tří, ale jen z jednoho pramene - což je taky frajeřina). Připadá mi to hezčí než rohlíky a chutnají skutečně báječně. Taky bych za ně možná měla poděkovat dědečkovi, protože s tím svým věčným "rypákováním" a řečma, že z těch mých housek cítí droždí, mě přiměl k tomu, že jsem hledala recepty ze sušeného droždí a tyhle rohlíky jsou právě z něho.

Pochopitelně mezi mé poklady patří i "vítězná vánočka" se kterou jsem vyhrála v kulturáku soutěž o nejlepší vánočku, plněná ořechama, medovník a harlekýn, plněné šlehačkové koule a z obyčejného kynutého těsta taky ušaté koláče. No a pak taky vánoční cukroví. Ale tak to mají určitě v každé rodině, ne?

Takže péct umíme skoro všechny a nějakej Vilém s houskama se může jít bodnout...

gastronomie Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Švancarová
Také bych nějaký recept uvítala a vánočky peču ráda a článek je pěkný,veselý.
Naděžda Špásová
Přiznám se, že tak posypanou housku, nebo rohlík, jako jsou na titulním fotu, bych fakt nepozřela. Kupuju pečivo zásadně bez posypu. Dano, určitě jste šikovná pekařka a určitě bych si na něčem i pochutnala. Taky peču a přiznám se bez mučení, že co fakt neumím je vánočka. Tak přeji hodně dalších úspěchů.
Dana Puchalská
Moc hezký a vtipný článek . A pečivo je skutečně perfektní.
Taťana Veselá
Pečivo je luxusní, až se mi sbíhají sliny. Už hodně dlouho peču kváskový chleba špaldo-žitno-pšeničný, a tak jsem si na něho zvykla, že mi ty rozpékané chleby z obchodů moc nechutnají, maximálně první den.
Jana Šenbergerová
Také peču, ale nerada. Jenomže mám doma mlsouna, vlastně dva, kterým sladkosti chutnají, tak proč si je nedopřát. Líbí se mi, že píšete jinak. A určitě bych si i u vás pochutnala.
Dana Straková
Milé dámy, děkuji za vaše komentáře a těm, kterým můj styl psaní nevyhovuje se omlouvám. Ovšem je na to jednoduchá rada: "Příště už ode mě radši nic nečtěte." Děkuji ???
Eva Braunová
Mám také zajímavé recepty,ale nedělám s nimi žádné tajnosti a recepty na hned měkké perníčky vlastním už nejméně třicet roků.Houstičky z jednoho kusu již ukazovali několikrát v televizi.
Marie Novotná
Pokud se Vilém půjde s houskama bodnout bude můj syn bez práce. :-) a proto budeme všechny péct i s Vilémem ,aby ty ,co nepečou ,také měli co jíst. :-). Zajímavý článek.
Hana Šimková
Vypadá to krásně, až se mi sbíhají sliny.
Zdenka Soukupová
Dano, taky peču ráda, ale za Vámi dost zaostávám. Všechny dobroty vypadají tak lákavě! Mňam....

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.