Zápisník starého muže: Ferdíček
Ilustrační foto: Pixabay

Zápisník starého muže: Ferdíček

22. 10. 2023

Kdysi dávno prezident Havel vyhlásil amnestii pro zločince. Tak už to bývá všude po převratu, noví vládci potřebují posílit řady příznivců. Vyprázdní věznice pro případné naplnění aktivními odpůrci, ovšem prostý občan to zaplatí a odnese nejvíce.

Tak i my jsme zaznamenali už dva neúspěšné pokusy o vniknutí do bytu. O několik dnů později po příchodu z práce jsem se skutečně vyděsil. Vstupní dveře vytlačené, dveřní rám roztržený v místě pantů a pootevřené dveře před spadnutím zadržoval jen shrnutý koberec. Zavolal jsem policii a čekal. Přišel jeden, že technici dorazí později. Prohlédl dveře a znepokojil ho jakýsi šramot uvnitř. Asi jsou ještě tam, konstatoval. S pistoli v ruce nakoukl do chodby a vzápětí uskočil zpět, neboť zaznělo: Tome mlč!

Přikázal mi i zvědavým sousedům odstoupit do bezpečí. Asi jich tam je víc, a že posila už přijíždí. Skutečně dorazili vzápětí. Ale jejich akce se omezila pouze na zajištění důkazů a sepsání protokolu. Měli už v tom rutinu. Jak jeden z nich konstatoval, během nepřetržité služby sepisuje už 47. protokol, ještě se nezastavil a nabídnutou kávu očividně potřeboval.

Zločinci už nebyli v bytě a ani nic neodnesli. Asi reagovali stejně jako ten policista, když uslyšeli kanárka Ferdíčka. Toho dostal chlapec, aby se poněkud zklidnil a objevil nové zájmy. A ptáček byl mimořádně učenlivý a povídavý.

Jako první se naučil znělku rádiové stanice ve své době nejobvyklejší. A pak to, co slyšel moc krát denně, tedy napomínání zlobivého dítěte. Ale i ochotně opakoval popěvky, velmi rychle se učil a měli jsme pocit, jako by přidal i vlastní komentář. Ukecaný byl neuvěřitelně. Stal se plným členem rodiny a dával to najevo. Když zůstal sám, déle než mu bylo milé, otočil se zády k mám, trucoval a nekomunikoval. Nebo rozzlobený okusoval okraj papíru. Dokázal jej „ob-entlovat“ rychlosti šicího stroje. Vybral si většinou ten důležitý papír.

Když zjistil nedovřená dvířka jeho klícky, snad si možná dokázal i sám otevřít, vyletěl a někoho poctil svou přítomností. Sedl si mu na rameno a povídal a povídal. Podle reakce pak ještě přidal bonus, nějakou melodii, kterou jsem mu dříve zapískal. Oblíbenou měl humoresku od Dvořáka, ale zvládal těch melodii několik. Jako zvláštní poctu zobáčkem žužlal lalůček ucha nebo postranici od brýlí.

Často s námi takto koukal na televizi. Nejraději sledoval něco z přírody, zvláště pak zvířátka a ptáky. I s nimi se snažil komunikovat opakováním jejich zvukových projevů. Mnohdy velmi věrně dokázal napodobovat.

Tak i přítomným policistům se předváděl. „Halo pane co děláte, dobrý den, jak se máte, pozor koušu, štípu i klovu, Tome, nezlob, Ferdíček hodný ptáček z Ostravy.“ A komentář proložil i několika melodiemi.

Všechno to dohromady vyšetřující policisty přivedlo k závěru, že právě on uvedl nezvané návštěvníky v omyl o prázdnotě bytu. Zřejmě jeho zásluhou upustili od dalšího konání a dále do bytu ani nevstoupili.

Dobrý hlídač! Lepší než pes v předchozím vykradeném bytě! Nejen před zloději, ale i před námi se bázlivě schoval pod pohovku, až nakonec našel spásu v náručí páníčka, dodal jeden z policistů.

domácí mazlíčci Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Pěkný příběh.
Alena Velková
Moc hezký příběh, až na ten úvod...Havel udělal amnestii proto, aby všichni mohli začít v nové době nový život, ale Klaus jí udělal, aby se nám všem pomstil, a na to se jaksi zapomíná.
František Matoušek
Hezká povídka a šikovný Ferdíček.
Jana Jurečková
Nikdy jsem nevěřila, že zvířátka jsou členy rodiny. Až poté, co jsem si pořídila kocourka to mohu potvrdit. S ostatními je to podobné a váš příběh je moc krásný.
Naděžda Špásová
Jo zvířátka, mám je kolem sem od dětství. Ptáčky jsme ale nikdy neměli. Občas s nimi přijdu do styku, ale dávám přednost těm čtyřnohým, jsou to pejsci. Ovšem Ferdíček byl skvělý, pobavila jsem se.
Jana Kollinová
Miluji zvířata. V době, kdy jsem byla pracovně vytížená a nechtěla jsem se vracet do prázdného bytu, volila jsem akvárium s kouzelnými rybkami perrot a korely, které vydržely mojí i čtyřdenní nepřítomnost při služebních cestách. Moje zážitky s opeřenci by mohly vydat na celou knihu a všechny by byly humorné, protože několik mých svěřenců bylo hodně povídavých.
Zuzana Pivcová
Papoušek žako šedý našich přátel, jménem Arni, Arnoušek, toho umí říkat také mnoho, slova, věty, různé zvuky. Rozlišuje to přesně podle lidí, když nás vidí, na mě klape a hvízdá, což se ode mě naučil, na sestru mňouká, protože ona chodí na dvůr s kočkami. Kočky ale jeho mňoukání ignorují, je vidět, že poznají, že to není pravá kočka. On také umí melodii hlasů, hlubší mužský hlas, vyšší ženský, to neomylně poznáte, od koho se tu a tu větu naučil. Je to kouzelné. Díky za zábavné vyprávění.
Jana Hošková
Perfektní článek! Skoro se nechce věřit (nemám zkušenosti s mluvícím ptactvem),co všechno tito dokáží! Moc se mi to líbilo,hned bych si nějakého pořídila! ?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.