Můj podzim života: Vítězný oblouk
FOTO: Dagmar Zwyrtková

Můj podzim života: Vítězný oblouk

10. 10. 2023

Je slunečný a horký červnový den. Už několik dnů si užívám vysněnou cestu do americké přírody. Zrovna máme za sebou skoro tříhodinový výstup v Národním parku Arches, jsme vyčerpaní úmorným vedrem, ale okolní scenérie jsou tak úchvatné, že nevnímáme hlad, žízeň ani únavu.

Pískovcové oblouky jsou všude, kam dohlédneme, tiše a nehybně stojí na svých místech už miliony let.

A už ho vidím! Před námi se klene slavný a impozantní Delicate Arch. Každou chvíli pod ním někdo mává, aby měl snímek na památku. Naše skupina ještě odpočívá, dostali jsme zabrat. Hovím si mlčky na vyhřáté kamenné plošině, vnímám nádheru kolem. Na té skále jsou další turisté, není slyšet hlasitý hovor, jen občas pár slov pološeptem, jako by lidé nechtěli rušit posvátnost okamžiku.

Opodál sedí několik mladých Japonců. Jeden z nich náhle hrábne do strun kytary, ozve se pomalá píseň, procítěný zpěv, kluk má přivřené oči a v jeho obličeji a hlase se dá číst o všech těch člověčích věcech – o lásce, o smutku i naději, o pomíjivosti i kráse, o samé podstatě života. Cítím se jako zasažená bleskem. Patří k tomu i ty slzy, které mi stékají po tváři, celá moje bytost je naplněná dojetím a okouzlením. Málem přestávám dýchat, nechávám se unášet tím magickým okamžikem.

V tento den jsem se rozhodla, že skončím v zaměstnání.

Hlavou mi běžely myšlenky na předchozí léta naplněná shonem, dojížděním, starostí o děti, o manžela, o to, aby všichni doma i v zaměstnání byli spokojení. A co já? Říkám si, děvče, kdy jsi naposledy byla tak plná živých, jiskřivých emocí, kdy jsi prožila tak intenzívní kontakt s krásou, se svou duší? Kolik času máš ještě před sebou...?

Po návratu z cesty jsem zaměstnavateli oznámila, že odcházím do důchodu. Odejít v nejlepším, ne v době, až si budou kolegyně za mými zády špitat, že na práci už nestačím. Odejít v době, kdy jsem zdravá, plná sil, kdy můžu prožívat své dny svobodně a podle sebe. Odejít, abych mohla tvořit sny a plnit si přání. Odejít, abych se mohla vrátit k sobě.

Minulost je pryč. Budoucnost ještě nenastala. Jen jen přítomnost. Je jen TEĎ. Vůně ranní kávy, procházka v lese, nákup a vaření a úřady a doktor...A také hebké vnoučkovy vlásky, manželův úsměv, fotky z cest, holčičí pokec s kamarádkou, svíčka zapálená na hrobě první lásky. Je to barevné a pestré jako podzim, je to nostalgické a melancholické jako podzim, je to naplněné únavou, ale i klidem a zpomalením jako podzim.

Tehdy v Americe jsem se taky šla nechat vyfotit pod ten věhlasný oblouk, jako správná turistka. Jen jsem mu v duchu změnila jméno – je to můj Vítězný oblouk. Mým vítězstvím je život, který chci.

aktivní senioři cestování Podzimní soutěže 2023
Hodnocení:
(5 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Přečteno jedním dechem, jen tak dál.
Miloslava Richterová
Děkuji a přeji, ať se Vám daří.
Jana Šenbergerová
Moc se mi líbí, co jste napsala a jak jste to napsala. Těším se na vaše další články.
Jiří Dostal
:-) Sladká fantazie o velkém TEĎ bez minulosti, co po sobě zanechala všehochuť pastí :-)
Zuzana Pivcová
Určitě je nejlepší to, pro co se člověk rozhodne bez donucení nebo jiných negativních důvodů sám. Promluvilo na Vás Vaše nitro, které by někde ve stresu určitě nedostalo slovo.
Jan Zelenka
Moc hezké, pohodové. Také jsme se se ženou na našich cestách všude setkávali s Japonci. Jsou to velcí cestovatelé.
Dagmar Zwyrtková
Pane Dvořáku, jestli to jen trochu jde, tu radost z cestování si dopřejte, podzim života je na to jako stvořený, plnit si své sny. Moje vzpomínka je právě z cesty po amerických národních parcích a věřte, že to stálo za to.
Petr Dvořák
Moc dobře jste udělala. Již mnoho let si pohrávám s myšlenkou, že si jednou za život udělám radost a zaplatím si cestu po amerických národních parcích. Nebo Kanada, to je jedno. Zejména mě zajímá Yelow Stone a jemu podobné přírodní parky. A pořád se nějak nemůžu rozkývat :-)
Jana Kollinová
Lépe bych to nemohla napsat, než Blanka L. níže. Díky za článek napsaný srdcem.
Blanka Lazarová
Pěkné zamyšlení o vašem rozhodnutí. Přeji vám krásný podzim života. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.