Pro správnou činnost paměti je nezbytný pohyb
Ilustrační foto: Pixabay

Pro správnou činnost paměti je nezbytný pohyb

14. 10. 2023

Nedávno jsem viděla napínavý film. Jeden z hrdinů se připletl do situace, která v žádném případě nevinně nevypadala a viděl něco, co v žádném případě vidět neměl. Alespoň padouch, co mu mával u ucha pistolí, o tom byl stoprocentně přesvědčený.

Zřejmě právě proto neskrblil výhrůžkami a na nebožáka naléhal: „Okamžitě zapomeň na to, co jsi tu viděl!“ A filmový hrdina se tvářil plačtivě, aby divák pochopil, jakou trýzní teď prochází, protože nepatří mezi ty, kdo si musí dělat na kapesníku uzel, takže na něco zapomenout, se mu jevilo jako nesplnitelný úkol.

A jak to dopadlo? Hrdina sice požadované slíbil, ale asi tak ochotně jako pitomec, že odpromuje. Zločinec měl smůlu, když narazil na takto talentovaného přihlížejícího. Pokud bych se na místě jeho lumpárny ocitla v nevhodný okamžik já, měl by po starosti. Ani nejlepší vyšetřovatel by mě nepřinutil kápnout božskou. Ne snad proto, že bych se  dráhala policii vypomoci. Já bych si to prostě nepamatovala jen tak.

Ovšem v civilním životě jde o vlastnost na obtíž. Vědoma si své nedostatečnosti, rozhodla jsem se před časem navštěvovat kurzy trénování paměti. Během pár lekcí jsem zvládla paměťové metody formou asociace, metodu Loci, metodu pomocí příběhu i metodu kategorizace.

Věděli jste, že člověk v dávných dobách ušel denně v průměru 19 kilometrů? Já jsem byla poučena, že pro správnou činnost paměti je nezbytný pohyb, jelikož mozek se nám jako živočišnému druhu homo sapiens nevyvíjel za kancelářským stolem, ale za pochodu. V rámci tělesného i mozkového joggingu jsem tedy šla ke známým na oslavu hostitelových šedesátin pět kilometrů pěšky. Ještě před gratulací mi bylo představeno několik členů širší rodiny, které jsem do té doby neznala a nadchlo mě, že hodiny trénování paměti nepřicházejí nazmar. Můj okysličený mozek si jména všech jedenácti příbuzných bez problémů zapamatoval, a ještě za půl druhé hodiny po vzájemném představení jsem všechny přítomné sestřenice a strýce oslovovala správně.

Pak mi však nabídla jednohubky čiperná teta, jejíž jméno mi na mysli ne a ne vytanout. Mozek prováděl veletoče zbytečně. Nic! Prázdno! Debakl. Klesla jsem na duchu. A oslavenec, kterému jsem svěřila, že si nevzpomínám na jméno té tety v květovaných šatech, si zaťukal na čelo a zabručel: „To ani nemůžeš. Tu neznáš. Přijela teprve před pěti minutami z odpolední šichty na kole.“

Příští hodina mozkového tréninku bude zaměřena na zapamatování si nákupu o padesáti položkách. Moc se na to těším, ale možná na závěr požádám lektorku, že by mi stačila instruktáž, jak si zapamatovat, kam jsem si uložila papírek, na který jsem si nákupní seznam o padesáti položkách napsala.

paměť zdraví životní styl
Hodnocení:
(5.1 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Vtipné.
Zdenka Soukupová
Poučný článek. Jen mi tam chybí údaj, kolik, se toho asi musí nachodit, aby ten zapomětlivý mozek zase naskočil. Mých cca 600-700 km ročně je zřejmě málo...
Dana Straková
Chodím taky, chodím ráda ale jestli to skutečně pomáhá nevím. Možná, kdybych se nehýbala, nepamatovala bych si už vůbec nic, hahaha. Děkuji za hezké počtení
Martina Růžičková
Vtipný článek! :-)
Hana Šimková
Tedy padesát položek to už je síla. Ne jen, kdybych ztratila papír bych si je nepamaovala , ale i když jo, tak nevím, jak bych je dostala domů. Auto totiž nemám.
Zuzana Zajícová
Já sice chodím dostatečně, leč na můj mozek to vliv evidentně nemá.
Jan Zelenka
Jsem na tom s pamětí stejně. A pokud by měl pomoci pohyb, je to bída. S nemocnou páteří se kilometry nedají dělat. Kdysi jsem někde četl úvahu jakéhosi švédského doktora, který napsal, že nejzdravější je zdravý pohyb na zdravém těle. To by mohla být ta cesta k osvěžení paměti. No jo, ale kde vzít lidi!
Eva Mužíková
Tak to já se musím pochválit, mozek trénuji chůzí dost často.
Alena Velková
Bezva vtipný článek :-)
Jindřich Berka
Slyším kolem sebe sebe: "Já nemůžu chodit ven. Bolí mě nohy". Nohy jsou nástroj na chození. Jinak ztuhnou. Můžete ještě ležet. Možná v truhle. Nebuďte líní!!! Mě také bolí a kolenní kloub mám umělý, přesto chodím na procházky. Na truhlu nemyslím. Jindra

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.