Podzim v podloubí
Foto: archiv Jana Zelenky

Podzim v podloubí

22. 1. 2024

Sedím v podloubí u sklenky vína a přemýšlím o tom, jaký bych chtěl vlastně být a také, kde bych chtěl právě teď být. A také o tom, jaký je ten dnešní svět. Takové podivné myšlenky mne přepadají vždy, když se ocitnu sám v některém místním kavárenském prostředí.

A tak jsem v myšlenkách najednou opustil pohostinné podloubí a ocitl se opět u moře. A kupodivu stále s vlastní ženou, na kterou je těžké zapomenout, a která na mne a na mé občasné divoké nápady shlíží již několik let, bohužel, odněkud shůry. Pozdně zářijové klima je však velmi příjemné a podobné myšlenky přímo nabízí.

Protože tu sedím sám, věnuji svou pozornost, kromě nostalgických myšlenek na moře a na problémy světa, i obsluhujícím dívkám. Dobře je už všechny znám. A ony znají zase mne. Je docela zajímavé sledovat jejich gesta a výraz jejich tváří. Jedna se tváří studeně a důležitě, druhá se usmívá a tváří se vstřícně. A ta další drží hlavu stále nahoře, až to vypadá trochu povýšeně. Mongolskou tvář majitelčiny dcery si ale hodnotit netroufám. Nutně se mi přitom nabízí otázka, jaká jsou děvčata ve skutečnosti, ve svém soukromí.

Kdybych tu neseděl sám, ale s  přítelkyní nebo se svým  literárním přítelem, určitě bych neměl dlouhou chvíli, nesledoval bych kroky, tváře a gesta kmitajících servírek, nepřemýšlel bych o sklence vína při západu slunce nad mořem, ale věnoval bych se s přítelem užitečné diskusi o literatuře a historii a v případě přítelkyně i velmi příjemnému rozhovoru a plánům do budoucna.

Je konec září, náměstí je zalité sluncem a já, bez ohledu na aktuální kalendářní datum, mám chuť do podloubí zavolat – léto budiž pochváleno! Obávám se ale, že vzhledem ke zvláštnímu charakteru letošního počasí bude v říjnu arktická zima a na Vánoce pokvetou stromy.

 Kdo ví! Tento způsob letošního počasí zdá se mi být poněkud podivným. 

 

glosa Můj příběh
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.2 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
V Litoměřicích jsem byla jen jednou s kamarádkou. Poseděly jsme před cukrárnou na náměstí, ve vinotéce si koupily nějaké dobré víno a pak se vypravily na Bílé stráně. Ona je důvěrně znala, chodila tam několikrát za rok fotit květiny. I mně se tam moc líbilo. Vám přeji ještě hodně hezkých vzpomínek, které vám vytanou na mysl, ale také chuti podělit se o ně se svými čtenáři. Íčkaři k nim také patří.
Jan Zelenka
Vážení, všem vám děkuji za příznivé komentáře.
Alena Švancarová
Své pocity a postřehy jste tady hezky popsal.A tak to má být,podělit se s lidmi,kteří pochopí a třeba i povzbudí.
Dana Puchalská
Honzo. Nechci opisovat z předešlé diskuze,ale.... Nebuď smutný chce to jen a jen čas. Máš přeci mezi námi dost přátel. P. S. Já taky zimu nemusím,jaro je lepší.
Jan Zelenka
Jsem pro setkání, paní Řeřichová. Ať už jen ve dvou, nebo ve větší společnosti. Ale počkejme s tím na jaro, až bude hezky.
Alena Vávrová
Litoměřice mám taky moc ráda, něco jsme se tam najezdili a Tvoje poslední fotky mi, Jendo, připomněly, že jsem tam už dlouho nebyla. To jarní setkání podle Danielky, by nebylo od věci.
Soňa Prachfeldová
Litoměřice se mi moc líbí, jsou nádherné se svým náměstím, kostely, kavárničkami. Honzo, krásné vzpomínání, psal jsi na íčko, jak je tvoje paní na tom špatně, pak ses z toho dostával. Ani se mi nechce věřit, že už je to několik let. Máš svůj životní příběh, nejen knižní bohatě naplněn a ještě se tam pořád toho hodně vejde. Přeji ti hodně zdraví a inspirace. Vždyť žití je tak krásné a naplněné dary.
Daniela Řeřichová
Do Litoměřic jezdím dvakrát třikrát ročně, za kulturou nebo za kamarádem. Je to město, které má co nabídnout. Kromě Anděla se mi líbí Fér Kafe nebo Káva s párou. Myslím, že se můžeme na jaře domluvit na komorním íčkařském setkání v Litoměřicích.
Jan Zelenka
Pane Brabec, vydat knihu není dnes žádný problém. Důležitější je knihu upravit k vydání. Tzn. grafická úprava, struktura textu, jazyková korektura, navrhnout obálku, ujasnit si způsob vazby - jestli měkkou V2, nebo pevnou, šitou V8, která je pochopitelně dražší. Dobrého nakladatele vám mohu doporučit. Pusťte se do toho.
Jan Zelenka
Paní Valeriánová, moc vám děkuji za váš empatický komentář. Většinou chodím do svého oblíbeného "Anděla" s někým. Ale pokud tam sedím sám, svádí to k přemýšlení. To ale není smutek, Naďo, jen trocha nostalgie. Mám vydáno ve svých knihách zhruba 350 glos a fejetonů a pesimizmus a smutek z nich určitě netrčí. Nejsem pesimista, ani optimista, ale realista a nesnáším, když někdo nosí před sebou svůj optimizmus jako prapor. Ještě jednou vám, paní Valeriánová děkuji. Jste vnímavý člověk, což je znát z vašich přírodních článků a fotek.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.