Poselství knih
FOTO: M. Richterová

Poselství knih

9. 3. 2024

Mám v knihovně pár starších knížek na památku po někom. Teď jsem si znovu přečetla Smrt chodí po horách, knížku napsanou Vladimírem Mináčem. Knih o válce je mnoho, všechny podávají svědectví o nás, o lidech a všechny varují.

Román je z období 2. sv. války, z doby Slovenského národního povstání. Partyzánský oddíl je rozprášen, i když jako poslední držel v tom místě linii fronty, byl prozrazen zrádcem v německé uniformě. Ten prozradil i úkryt raněného Petra.

Zde začíná první dějová linie - příběh zatčených a vězněných spolu s postřeleným Petrem Lotárem, který byl zajat německým komandem. S rodinou, jež ho na samotě skrývala, s rodiči a dalšími lidmi byl poslán do koncentračního tábora. Jak kruté zacházení je čeká. 

Vedle toho se odvíjí příběh jeho bratra Jana Lotára, který se se zbytkem oddílu probil do hor. Bojují s Němci, kterých všude přibývá, s hladem, zimou, vyčerpáním a sami se sebou, aby to nevzdali.

Z této knížky zaznívá jedno silné sdělení – láska k životu a touha přežít všechny posilovala. Lidé, žijte šťastně svůj život a važte si ho, mír byl těžce vykoupen. Již nikdy nechtějte válku.

 

Už je rozdělili.

- Sbohem, šeptají lidé z pravé strany.

- Sbohem, odpovídají jim lidé na levé.

- Sbohem synku, šeptá starý Lotár. Poprvé vidí Petr v jeho očích slzy. Vystupují z vrásek kolem očí, ztrácejí se v hustém, bílém strnisku.

- Sbohem, otče, zašeptá Petr.

- Sbohem.

- Sbohem.

Šepot, jako dopadání hrud na rakev.

To se loučí lidé s lidmi.

To se loučí živí se živými.

To se loučí živí se životem.

 

 

knihy
Hodnocení:
(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Blanka Lazarová
Silné poselství, nemíme zapomenout, .....
Jana Šenbergerová
Přestože jsme lidé vzdělatelní, jako lidstvo jsme nepoučitelní.
Miloslava Richterová
Děkuji vám všem, kteří jste se na chvíli pozastavili.
Zdenka Jírová
To je náhoda, já jsem minulý týden na CS TV viděla film Smrt si říká Engelchen. Měli bychom si podobné knihy nebo filmy připomínat, hlavně ti mladí, kteří nevědí vůbec, o co šlo a jak to bylo kruté období.
Zuzana Pivcová
Já jsem si ve zdejším klubu seniorů vypůjčila před časem Mńačkovu knihu Smrt si říká Engelchen. Četla jsem to na střední škole. Obsah jsem si však po tom více než půl století hodně pamatovala. Hodně to se mnou hnulo, teď stejně jako tehdy.
Martina Růžičková
Bohužel přes všechna varování se historie stále opakuje...
Jana Kollinová
Silný příběh. Nemusí jít vždy o poselství knih, stejně tak mohou být poselstvím vzpomínky některého z rodinných příslušníků, kteří osobně prožívali válečné útrapy. Moji rodiče byli totálně nasazeni v Německu. Maminčinými démony byly zážitky z pobytu v bombardovaném Berlíně na konci války. Vyprávěla o pochodu smrti, ve kterém byla dcera majitele cukrovaru v Kostelci nad Labem, kterou dobře znala a tato kdysi dobře situovaná dcerka se shýbla pro nějakou slupku, kterou zahlédla na zemi. V posledních dnech života jí paměť vynechávala, stáří přemazalo vše krásné co prožila. Její spolupacientka mi při jedné z posledních návštěv v nemocnici řekla, že mluví jen o prožitých válečných hrůzách. Může si každý myslet o mém sdělení co chce, je to jeho věc, ale já vím, že maminka má vždy pravdu.
Alena Velková
To je silné, emotivní...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.