Je Světový den vrabců
Všechny fotografie: Pixabay

Je Světový den vrabců

19. 3. 2024

Nejsem zrovna milovnice ptáků, ale vrabčáky mám ráda od dětství. Jsou to takoví obyčejní, sympatičtí všetečkové, kteří si vesele štěbetají, poskakují a poletují. Bohužel jsem je ale už dlouho neviděla. Někde se jistě vyskytují. Avšak v Praze vrabčáka aby pohledal.

Několikrát jsem zahlédla pár vrabčáčků na keřích při procházce s Jendou po litoměřickém sídlišti. Ale než jsem stačila vytáhnout foťák, frnkli. Nebýt tématu Fota dne, nevěděla bych, že i vrabci mají svůj Světový den. Řekla jsem si proto, že se o nich něco dozvím. A zapátrala jsem na internetu.

 

 

 

Existují dva hlavní druhy vrabců: vrabec domácí a vrabec polní. Vrabec domácí provází člověka odedávna. Pochází pravděpodobně oblasti Středního východu, postupně se rozšířil po celé Evropě; byl zavlečen i na ostatní kontinenty. Je tak nejspíš nejrozšířenější pták na světě.

U vrabce domácího se rozlišuje 12 poddruhů, u vrabce polního nejméně 9 poddruhů. Vrabci se ozývají širokou škálou švitořivých zvuků, „pravý“ zpěv ve smyslu zpěvu ostatních zpěvných ptáků postrádají. Létají třepotavým letem s velmi rychlým máváním křídel, nejčastěji rychlostí 46 km/h. Po zemi se pohybují hopsáním, pouze výjimečně chůzí.

 

 

Vrabec domácí dosahuje délky kolem 16 cm a váhy v rozmezí 24–39,5 g. Má šedobílé tváře a šedé čelo. Samička má celou hlavu v odstínech šedohnědé, samec je výrazněji zbarvený – má tmavě hnědá křídla, šedý vrch hlavy, bílou líc a černou náprsenku. Vrabec polní je o něco menší a štíhlejší než vrabec domácí, s nímž bývá často zaměňován. Na líci má černou skvrnu; samec i samička jsou zbarveni stejně.

 

 

Vrabec je stálý pták, který zůstává v oblasti, v níž hnízdí, téměř po celý rok. Většina se pohybuje do vzdálenosti 2 km od svého hnízdiště, zejména v zimě při hledání potravy. Vrabci jsou společenští tvorové. Nejen na krmítku se živí společně, ale pokud mají možnost, i hnízdní páry bydlí rády blízko sebe.

Vrabec domácí žije v těsném sousedství lidských sídel, je vázán na činnost člověka, zejména na zemědělství. Býval typickým městským ptákem, v posledních desetiletích však z měst značně vymizel. Vrabec polní je typický pták otevřené zemědělské krajiny se sady, křovinami a lesíky. 

V celé Evropě je v posledních letech zaznamenáván značný pokles počtu vrabců. Na jejich úbytku se podílí proměna krajiny, vesnic i měst. Jako příčiny úbytku vrabců domácích se uvádějí nedostatek potravy (především hmyzu), zánik neupravované městské zeleně, která poskytovala vrabcům vhodný úkryt, mizení křovinaté vegetace, snižování počtů vhodných hnízdních stanovišť, zvýšené hubení vrabců predátory, hlavně krahujcem obecným, ale také strakami nebo kočkami, zvýšený dopravní ruch, znečištěné ovzduší nebo i ptačí malárie. Za hlavní příčinu snižování početnosti vrabců polních je považována intenzifikace zemědělství, která je připravuje o potravu (hmyz), a úbytek rostlin, jejichž semeny se živí. 

Výsledky sčítání ptactva na krmítkách v roce 2023 ukázaly, že vrabec polní se umístil na pátém a vrabec domácí na šestém místě – za sýkorou koňadrou, sýkorou modřinkou, kosem černým a hrdličkou zahradní.

 

 

Vrabec domácí je velmi společenský pták. Hnízda si buduje často v koloniích, během krmení i námluv se sdružuje do hejn. Hejna formuje i s jinými druhy ptáků, s nimiž společně shání potravu. Vrabci se usazují na trámech pod střechou, ve větracích otvorech, v puklinách zdí i v porostech popínavých rostlin. Hejna vrabců polních jsou nejčastěji k vidění na okraji měst a vesnic.

Samice klade nejčastěji 3–6 bílých, po celém povrchu tmavě skvrnitých vajec; může vynést až pět snůšek ročně. Vrabečci dospějí v druhém roce života, dožít se mohou až dvaceti let.

 

 

Vrabci konzumují převážně rostlinnou potravu, a to semena plodin (obilí, kukuřice, slunečnice, mák) nebo plevelů, pochutnají si i na květech, pupenech a bobulích. Jako všežravci loví dospělí vrabci jakékoliv dostupné malé živočichy, jako jsou malé druhy měkkýšů, korýšů, hmyzu, žížal, a dokonce i obratlovců jako jsou plazi či nedospělé myši. Jsou značně přizpůsobiví místní a aktuální potravní nabídce. Svá mláďata krmí výhradně hmyzem. V blízkosti lidských sídel vrabci často hledají jídlo na smetištích nebo u odpadkových košů, na venkově s oblibou navštěvují velkochovy hospodářských zvířat, drůbežárny nebo sklady obilí. 

 

 

Vrabec se díky svému rozšíření dostal také do přísloví. My Češi říkáme: „Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.“ Totéž přísloví mají Němci: „Der Spatz in der Hand ist besser als die Taube auf dem Dach.“ Rusové srovnávají vrabce v rukou s jeřábem na nebi: „Лучше синица в руках, чем журавль в небе.“ Z hlediska významu tohoto přísloví se angličtina nezmiňuje o vrabcích, ale o ptácích. Jeden pták je srovnáván se dvěma v křoví: „A bird in der hand is worth two in the bush.“

Kvůli úbytku vrabců byl organizací Nature Forever Society 20. březen, první jarní den, vyhlášen od roku 2010 jako Světový den vrabců (World Sparrow Day).

Takže vrabčáci, všechno nejlepší a pěkně se nám množte!

 

 

S využitím zdrojů:

https://ptacihodinka.birdlife.cwp-content/uploads/2023/01/Ptaci-hodinka-vysledky-2023.pdf

https://www.enviweb.cz/110379

https://www.ireceptar.cz/zvirata/proc-zmizeli-vrabci.html

https://www.vri.cz/prvni-jarni-den-je-zaroven-svetovym-dnem-vrabcu/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrabec_domácí

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrabec_polní

https://www.zelenadomacnost.com/blog/index.php/2023/01/12/vrabec-polni-a-domaci-jeden-za-vsechny-a-vsichni-za-jednoho/

100 přísloví nikoho neumoří. Praha: Lidové nakladatelství, 1987. 

 

 

 

příroda ptactvo
Hodnocení:
(5.1 b. / 32 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Díky za moc hezký článek. To jsme nevěděli, že slavíme své výročí spolu s vrabci na celém světě. Také máme ty malé čimčaráky rádi a těší nás, že se po letech vrátili. I u nás dlouho nebyli vidět.
Věra Ježková
Děkuji vám za hezké komentáře a hvězdičky. Jsem ráda, že vás článek zaujal.
Alena Vávrová
Vzpomínám, že když jsme přišli sem do domečku, bylo kolem plno vrabčáků a čimčarárovali od rána do večera, naše tůje jich byly plné v zimě, v létě. A pak se někam vytratili a teď je u nás není vidět. Před pár lety jsem jich hejno letmo vyfotila při procházce s Anežkou u nich.
Zdenka Jírová
Vrabčáci jsou milí ptáci, a moc mě mrzí, že jich ubývá. Pamatuji se , ž e se za komunizmu proti vrabčákům brojilo jako proti škůdcům , kteří nás připravují o obilí. Dokonce jsem četla, že se za zastřelení vrabců dostávala myslivcům nějaká odměna. Nevím, zda to byla pravda, ale ... V našem městě se intenzívně vyřezávají křoviny a to i v parcích, takže se vrabečci nemají kde schovat jak před zimou, tak před sluncem a vedrem v létě. Dneska jsem to viděla ve své ulici, jak se vyřezaly kvetoucí křoviny zlatého deště . Bylo mi do pláče. Také se tu tzv. upravují ulice, kde jsou zelené pásy mezi domy na parkoviště pro auta. Možná je to pro automobilisty praktické, ale je to dobré pro lidi a hlavně pro děti?
Ivo Patta
Na vrabce se pamatuji z dětství (*1948). Pak dlouho nic, ani v době kdy jsem dělal v zemědělství. Poprvé po letech jsem je slyšel a pak i viděl celé hejnko v keřích na kraji cesty v Praze - Troji v roce 2020.
Marcela Pivcová
Vrabci patřili k mým oblíbeným živočichům už v dětství. Z okna bytu v prvním patře jsem je často pozorovala a složila jsem si o nich i písničku. Začínala: Na naší střeše sedí čtyři vrabci, zpívají vesele: čim, čim čim... To mi bylo asi deset roků. Když se dnes u nás na jihočeském dvoře vrabci objeví, dovedou mi dát dobrou náladu, protože tu s námi pořád ještě jsou.
Zuzana Pivcová
Perfektní. U nás v Týně jsou. Navečer je slyšet z keřů jejich štěbetání. A pak naráz jako na povel utichnou. Ale řadu let tu tihle naši oblíbení zpěváčci nebyli.
Vlasta Nykodýmová
O vrabčácích jsem si s chutí početla. A hned se mi vybavila vzpomínka z dětství. Jezdila jsem na prázdniny k babičce na Plzeňsko do vsi Velečín. A vzpomínám, jak naproti na statku začali sypat slepicím zrní... Hned se k nim přidali holuby a vrabci . A v docela velkém počtu . A ještě mě něco fascinovalo: jak snadno se v té době loupaly brambory. Teda ty první ranné. Nasypal se potřebný počet do proutěného koše, koš se dal pod pumpu a napumpovala se voda, pak proutěným koštětem se sloupávala slupka. A několikrát se to opakovalo, až byly brambory bez šlupek. Jó tenkrát byly první brambory voňavé.
Irena Mertová
Hezký vrabčí článek, zrovna dnes na procházce jsem je pozorovala, nechtějí se nechat vyfotit...
Danka Rotyková
Máte pravdu, u nás na Praze 11 je nejvíc strak, které si teritorium dobře střeží. Přesto jsou hned na 2. místě holubi, nemilovaní, přesto stálí, ještě že je straky odhánějí. Pokud zajdeme jen kousek do Kunratického lesa, tam můžeme vidět jak vrabčáka, tak dalších pár milých ptáčků. Vždycky jim závidím, že mohou létat a nepotřebují k tomu nic než svoji vlastní energii.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.